Reálné mzdy budou klesat i příští rok, ukazuje průzkum pro ministerstvo financí

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

„Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla klesnout o 0,8 procenta. Dynamika vládní spotřeby by měla zůstat na téměř stejné úrovni jako v roce 2022, růst investic by však měl výrazně zvolnit,“ uvádí materiál. Hlavním tahounem ekonomiky podle něj příští rok bude zahraniční poptávka.

Hospodářské oživení předpokládají účastníci průzkumu v roce 2024, kdy by se HDP měl zvýšit o 2,9 procenta. Podobným tempem by ekonomika měla růst i v roce 2025.

Průměrná inflace v Česku
Zdroj: Ministerestvo financí ČR

Vysoká inflace bude postupně odeznívat

Vysoká inflace by podle materiálu měla odeznívat postupně. „Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily. Konflikt také vedl k nárůstu cen mnoha komodit,“ uvádí dokument.

Pokles reálných mezd

Instituce zapojené do průzkumu očekávají i v příštím roce pokles reálných mezd. Objem prostředků na mzdy sice poroste o 8,4 procenta, tempo inflace ale bude rychlejší. Reálné mzdy by se měly vrátit k růstu v roce 2024, kdy se očekává zvýšení nominálních mezd o 5,8 procenta při míře inflace 3,1 procenta.

Hospodářský vývoj následujících let by neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti, kterou má nyní Česko nejnižší v Evropské unii. V příštím roce účastníci průzkumu čekají její zvýšení na 2,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Do roku 2025 by se ale měla nezaměstnanost opět snížit na 2,6 procenta.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky (ČNB), společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte Česko, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií, FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Růst HDP v Česku
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Samotné ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává v příštím roce pokles HDP o 0,2 procenta po letošním růstu 2,4 procenta. Zároveň úřad čeká, že inflace příští rok klesne na 9,5 procenta z letošních 15 procent. ČNB v listopadové prognóze očekává příští rok snížení HDP o 0,7 procenta po letošním růstu 2,2 procenta. Inflace by podle centrální banky příští rok měla klesnout na 9,1 procenta z letošních 15,8 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 19 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...