Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, v porovnání s předcházejícím měsícem pak o 0,2 procenta, podepsalo se na tom hlavně zdražování pohonných hmot, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Benzin byl podle statistiků nejdražší od října 2019, nafta od loňského února. Růst je o něco nižší, než se předpokládalo, analytici předvídali zrychlení meziroční inflace v úrovni 3,2 procenta. Analytici v dalších měsících očekávají inflaci kolem tří procent.
„Na meziměsíční vývoj měl největší vliv růst cen pohonných hmot a olejů. Průměrná cena benzinu Natural 95 byla 31,99 koruny za litr, což je nejvíce od října 2019. Průměrná cena motorové nafty 29,96 koruny za litr pak byla nejvyšší od února 2020,“ uvedla Pavla Šedivá z ČSÚ. V meziročním srovnání pohonné hmoty a oleje zdražily o 22 procent, ceny automobilů stouply o 6,9 procenta.
Potraviny a nealkoholické nápoje byly v květnu o 1,3 procenta levnější než před rokem, v dubnu zlevnily meziročně o desetinu procenta. Například cena vepřového masa v květnu klesla meziročně o desetinu, v dubnu o 7,2 procenta. V květnu byla levnější i vejce o 8,9 procenta, ovoce o čtyři procenta a zelenina o 7,4 procenta. Cukr přestal být meziročně dražší a zlevnil o 1,9 procenta.
U alkoholických nápojů se zmírnil meziroční růst cen piva na 4,1 procenta z dubnových 8,5 procenta a lihovin na 2,2 procenta z 5,1 procenta. Také ceny tabákových výrobků zpomalily meziroční růst, a to na 15,4 procenta z dubnových 19,5 procenta.
Zdražování naopak zrychlilo u vodného a stočného na 5,5 procenta. Nájemné z bytu proti loňsku stouplo o 1,8 procenta. Elektřina a plyn byly ale levnější o 3,4 procenta, respektive 4,7 procenta.
Meziměsíčně se ceny pohonných hmot a olejů zvedly o 1,3 procenta. Z potravin proti dubnu zdražilo ovoce o 4,5 procenta, brambory o 6,4 procenta a drůbež o dvě procenta. Naopak zelenina zlevnila o 5,4 procenta, nižší cenu v obchodech statistici zaznamenali také u nealko nápojů, vepřového masa, uzenin, vajec, cukru a másla. Ceny zboží zůstaly na dubnové úrovni, ale ceny služeb vzrostly o půl procenta.
Obchod a služby byly v květnu ještě částečně omezovány opatřeními proti šíření covidu. Od 10. května mohou být otevřeny všechny maloobchodní prodejny a řada provozoven služeb. Od 17. května pak mohly po více než sedmi měsících otevřít zahrádky restaurací, ovšem za splnění několika podmínek.
Analytici: V dalších měsících lze očekávat inflaci kolem 3 procent
Analytici počítali s tím, že inflace kvůli nízké srovnávací základně z loňska dosáhla v květnu vrcholu. Nicméně i nadále by se pak měla držet kolem tří procent. Nejistá je reakce obchodníků na rozvolňování opatření, což by mohlo být spojeno se zvyšováním cen. Od podzimu by pak měla inflace podle ekonomů postupně klesat.
Květnová data jsou podle odborníků překvapivá hlavně kvůli vývoji cen potravin, analytici totiž většinou čekali nárůst nebo stagnaci inflace. Nicméně přes zpomalení inflace předpokládají zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), a to na konci června nebo na počátku srpna.
„Zatímco na trhu se očekávalo, že inflace zůstane nad třemi procenty, poslední prognóza ČNB pro květnovou hodnotu inflace se ukázala jako správná. Zřejmě zásadní odchylku od očekávání na trhu představovalo překvapivé prohloubení poklesu cen potravin,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Plný dopad rozvolnění opatření do cen, pokud vůbec bude patrný, by se podle něj měl ukázat spíš až v červnových číslech.
Zvolnění tempa růstu cen je poměrně překvapivé i podle partnerky poradenské společnosti PwC Olgy Cilečkové. „Všeobecně se očekávalo, že k němu dojde spíše až v letních měsících. Vliv znovuotevřených provozoven a služeb, a s tím spojené zdražení řady z nich, se zásadně neprojevil. Ke zpomalení tempa růstu přispívají především potraviny,“ uvedla.
„Je pravděpodobné, že v blízkosti tří procent se inflace bude pohybovat i v létě, nicméně od podzimu by se inflace mohla dostat pod 2,5 procenta, aby se v roce 2022 vrátila na cílovou hodnotu ČNB. Velkou neznámou je tentokrát rozvolnění, respektive reakce na vývoj cen v lockdownem postižených službách,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Další zdražování ve službách?
Celková inflace by se mohla v dalších měsících stabilizovat v oblasti mírně pod třemi procenty podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče. „Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace ale mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb,“ uvedl.
S uvolněním protiepidemických opatření přitom lze i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka zřejmě očekávat další zdražovaní v segmentu služeb. Rizikem je podle něj i kumulace silných cenových tlaků u průmyslových výrobců. „Zároveň se však domnívám, že meziroční inflace bude ve druhém čtvrtletí kulminovat,“ uvedl.
Rizika dalšího vývoje inflace jsou i podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka poměrně výrazně vychýlena směrem nahoru. „ČNB na to může zareagovat obratem kurzu měnové politiky a zahájením série zvyšování úrokových sazeb, a to již za dva týdny,“ uvedl.
Také analytik České spořitelny Jiří Polanský se domnívá, že i přes mírné zpomalení cenového růstu zvýší ČNB sazby pravděpodobně už v červnu nebo srpnu. „Mírně vyšší pravděpodobnost dáváme již červnovému zasedání,“ uvedl. Naopak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nižší inflace snižuje pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb už v tomto měsíci.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že v nejbližších měsících se spojí dva proinflační faktory. Na straně poptávky se projeví podle něj pozdržená spotřeba a dosud uzavřené služby a obchody si budou kompenzovat ztráty za posledních několik měsíců.
Na straně nabídky bude podle Vagenknechta působit nízká srovnávací základna, narušené dodavatelské řetězce a rostoucí ceny komodit. „Celkově tento vývoj ovšem není v rozporu s původní tezí, že inflační tlaky budou pouze přechodné,“ uvedl.
Čísla reflektují odhady ČNB
Květnová meziroční inflace byla v souladu s odhady ČNB v její aktuální prognóze. Rychleji proti odhadům rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Rychleji se také zvyšovaly ceny pohonných hmot. Naopak pomaleji proti odhadům rostly ceny potravin, jejichž dynamika je v posledních měsících výrazně rozkolísaná.
Ve srovnání s prognózou ČNB byly nižší primární dopady zvýšení spotřební daně na cigarety. Regulované ceny v souladu s prognózou centrální banky meziročně stagnovaly.
„Zveřejněná data potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní meziroční růst spotřebitelských cen dočasně zrychlí k horní hranici tolerančního pásma. Za tím je třeba hledat výrazné meziroční zdražení pohonných hmot, podpořené posléze též dynamickým zvýšením cen potravin a koncem roku i obnovením růstu regulovaných cen,“ uvedl náměstek ředitele měnové sekce ČNB Luboš Komárek s tím, že v příštím roce se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle národních bankéřů.
