Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun

4 minuty
Události: Schodek státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 procenta na 1,104 bilionu korun.

Za meziročním zlepšením salda o 86,7 miliardy korun stála podle ministerstva financí i nadále především menší omezení související s covidem-19 a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly podle úřadu daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o více než 17 procent.

Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje například v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, příchod velkého množství uprchlíků pak vedl k růstu humanitární pomoci, uvedlo ministerstvo.

Očekávaný mírný deficit

„Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo deseti miliard. Schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard proti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ řekl v pondělí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

Na výdajové straně rozpočtu pokračuje podle něj třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než deset miliard více než v loňském roce, uvedl.

Podle analytika společnosti Deloitte Václava Franče se proti plánům plní dobře daň z příjmu právnických osob. „Ostatní typy daní se vybírají víceméně v souladu s plánem, podobně jako výdaje,“ komentoval čísla analytik. Druhá polovina roku ale bude podle něj náročná. Přibydou výdaje na řešení energetické krize. Také příjmy by se nemusely vybírat tak dobře jako doposud. „Vláda plánuje deficit 330 miliard korun, ale deficit spíše bude atakovat částku čtyř set miliard korun,“ odhadl.

K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 12,1 procenta) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 10,2 procenta příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy korun). 

Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy

Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy korun přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdaje související se solidární pomocí uprchlíkům. Snížily je především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které rostly o 26,8 miliardy korun, se podle něj nejvíce podílely výplaty důchodů (o 22,5 miliardy) navýšené lednovou valorizací o 5,2 procenta a mimořádnou červnovou o 6,3 procenta. Z ostatních dávek se zvýšily hlavně dávky pomoci v hmotné nouzi (o 5,2 miliardy) v souvislosti s výplatou humanitární dávky.

„Díky inflaci máme o něco vyšší příjmy, ale současně máme taky vyšší výdaje. Nejvíc rostly výdaje na důchody. Tyto výdaje jsou naprosto oprávněné,“ podotkl také Stanjura.

Podle opozice by však vláda měla peníze vrátit občanům. „Díky inflaci, která se už teď pohybuje přes sedmnáct procent, vláda vybírá rekordní příjmy na daních, na pojistném a my opakovaně voláme po tom, ať část příjmů vrátí občanům, firmám, které se teď potýkají s obrovskými problémy,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun.

Novelu rozpočtu by měla sněmovna projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 10 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...