Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun
Události: Schodek státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 procenta na 1,104 bilionu korun.
Za meziročním zlepšením salda o 86,7 miliardy korun stála podle ministerstva financí i nadále především menší omezení související s covidem-19 a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly podle úřadu daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o více než 17 procent.
Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje například v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, příchod velkého množství uprchlíků pak vedl k růstu humanitární pomoci, uvedlo ministerstvo.
Očekávaný mírný deficit
„Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo deseti miliard. Schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard proti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ řekl v pondělí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Na výdajové straně rozpočtu pokračuje podle něj třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než deset miliard více než v loňském roce, uvedl.
Podle analytika společnosti Deloitte Václava Franče se proti plánům plní dobře daň z příjmu právnických osob. „Ostatní typy daní se vybírají víceméně v souladu s plánem, podobně jako výdaje,“ komentoval čísla analytik. Druhá polovina roku ale bude podle něj náročná. Přibydou výdaje na řešení energetické krize. Také příjmy by se nemusely vybírat tak dobře jako doposud. „Vláda plánuje deficit 330 miliard korun, ale deficit spíše bude atakovat částku čtyř set miliard korun,“ odhadl.
K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 12,1 procenta) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 10,2 procenta příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy korun).
Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy
Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy korun přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdaje související se solidární pomocí uprchlíkům. Snížily je především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které rostly o 26,8 miliardy korun, se podle něj nejvíce podílely výplaty důchodů (o 22,5 miliardy) navýšené lednovou valorizací o 5,2 procenta a mimořádnou červnovou o 6,3 procenta. Z ostatních dávek se zvýšily hlavně dávky pomoci v hmotné nouzi (o 5,2 miliardy) v souvislosti s výplatou humanitární dávky.
„Díky inflaci máme o něco vyšší příjmy, ale současně máme taky vyšší výdaje. Nejvíc rostly výdaje na důchody. Tyto výdaje jsou naprosto oprávněné,“ podotkl také Stanjura.
Podle opozice by však vláda měla peníze vrátit občanům. „Díky inflaci, která se už teď pohybuje přes sedmnáct procent, vláda vybírá rekordní příjmy na daních, na pojistném a my opakovaně voláme po tom, ať část příjmů vrátí občanům, firmám, které se teď potýkají s obrovskými problémy,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun.
Novelu rozpočtu by měla sněmovna projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.