Haščák se vzdává výkonných pozic v Pentě. Spolumajitelem zůstává

Nahrávám video

Spolumajitel investiční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák, jehož slovenská policie v úterý zadržela a obvinila z korupce, se s ohledem na situaci vzdává všech výkonných pozic ve skupině. Zůstává ale jejím spoluvlastníkem, sdělila ve středu Penta. Haščákovy výkonné funkce přebírá Iain Child.

Brit Child se stal spolumajitelem Penty v listopadu 2010. Předtím působil v Deloitte Central Europe na pozici senior-partnera. V Pentě má na starosti hlavně investice v Primabance a ve společnosti Fortuna Entertainment Group.

V bratislavském sídle Penty desítky policistů zároveň podnikly rozsáhlou razii. Penta Haščákovo obvinění i policejní zásah potvrdila a označila je za neopodstatněné. Případ patrně souvisí s únikem nahrávek z odposlechů v dosud nevyšetřené korupční kauze zvané Gorila, která se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků Pentou v letech 2005 a 2006. Policie nejnovější vývoj zatím nekomentovala.

Podle zpravodaje ČT na Slovensku Petra Obrovského razie pokračovala dlouho do večera, Haščák poté strávil noc v policejní cele. Nyní se čeká na oficiální stanovisko policie, respektive prokuratury, zejména na to, jestli prokuratura navrhne vzetí Haščáka do vazby. Osmačtyřicetihodinová lhůta na zadržení by měla vypršet až ve čtvrtek.

„Vypovídá to o tom, že policie má od voleb v březnu 2020 volné ruce a troufá si i na nejvlivnější lidi v zemi,“ zhodnotil v Horizontu ČT24 investigativní novinář z webu Aktuality.sk Marek Vagovič. Myslí si, že politicky by kauza mohla uškodit už jen Robertu Ficovi. Všichni ostatní, kdo by mohli být do kauzy zapleteni, už jsou mimo politiku.

Naše skupina je stabilní, zní z firmy

„Chci ubezpečit všechny naše zaměstnance, obchodní partnery a zákazníky, že naše skupina je stabilní,“ uvedl Child. Na výkonném řízení skupiny Penta se podílejí další tři spoluvlastníci. Jsou jimi řídící partner Penta Real Estate Marek Dospiva, Jozef Oravkin, jenž je zodpovědný za Privatbank, část realitních projektů na Slovensku a za investice skupiny ve společnosti Slovalco. Posledním je Eduard Maták, který zodpovídá za investice ve zdravotnictví.

Penta je středoevropská investiční skupina, která začínala v roce 1994 jako obchodník s cennými papíry. Dnes působí v řadě oblastí, zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu, realitách a v poslední době také v médiích. Mezi její nejznámější investice v Česku patří síť lékáren Dr. Max, sázková kancelář Fortuna či mediální dům Vltava Labe Media. 

Nahrávám video

Pokračuje i policejní akce Očistec

Obrovský také připomněl, že v souvislosti se současnými kauzami se na Slovensku v posledních týdnech skloňuje i jméno bývalého premiéra Roberta Fica, stejně jako jméno bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Jsou to dle něj lidé, kteří nesou politickou odpovědnost, protože oni byli na vrcholu mocenské pyramidy v období, do kterého spadá většina obvinění.

Už v březnu začala policie rozkrývat údajnou korupční síť v justici, zadržela několik soudců a také bývalou náměstkyni ministra spravedlnosti. „Někteří z těchto lidí jsou stále ve vazbě, před několika týdny jsme byli svědky akce Očistec, kdy skončilo ve vazbě téměř celé bývalé vedení policie. Akce Očistec mimochodem pokračuje i dnes, obviněný už je i druhý policejní prezident, po Tiboru Kašparovi je to Milan Lučanský a další čelní představitelé policie a slovenské informační služby,“ vysvětlil zpravodaj. 

Policie ale vyšetřuje i údajnou korupční síť při rozdělování zemědělských dotací, ve vazbě je vlivný oligarcha napojený na stranu SMER Norbert Bödör nebo bývalý speciální prokurátor Dušan Kováčik. Seznam se rychle rozrůstá.

Podle mnohých komentátorů měla výměna vlády na současné dění významný vliv. Mnoho policistů a prokurátorů se přestalo obávat vyšetřovat mnohá podezření. „Určitě na to má vliv i to, že někteří ze zatčených se rozhodli vypovídat a spolupracovat, čímž přivádí policii na další a další stopy. Rozhodně by celá tato vlna a společenské otřesy nebyly možné, kdyby nebylo tragické události, ke které došlo před třemi lety – vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové,“ shrnul Obrovský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled