Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad, hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zotavení ekonomiky zaznamenaly i další evropské státy.
Česká ekonomika zmírnila propad, HDP klesl o 5,8 procenta. Zotavení hlásí i další evropské státy
„Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
V meziročním srovnání klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) ve všech odvětvích národního hospodářství. Negativní vliv na snížení HPH měl hlavně vývoj v průmyslu a také v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství.
V pátek zveřejněný předběžný odhad však zatím nespecifikuje detaily vývoje HDP. Statistici uvedli, že bližší strukturu zveřejní v následujících týdnech.
Pokles HDP bude na konci roku opět dvojciferný
Podle analytiků však překvapivě dobrý vývoj ekonomiky v Česku neodráží její aktuální stav. Oživení totiž údajně zastavila druhá vlna šíření koronaviru. Lepší čísla analytici očekávali, upozornili však, že kvůli špatnému vývoji koronavirové epidemie potrvá oživení jen jeden kvartál a ve 4. čtvrtletí bude meziroční pokles HDP znovu dvojciferný.
„Z titulu obnovených restrikcí tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne. Meziroční propad HDP tak v posledním čtvrtletí letošního roku opět zesílí a patrně překoná i doposud rekordní propad v druhém čtvrtletí. Tuzemská ekonomika tak kopíruje vývoj ve tvaru dvojitého W,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. S tím souhlasí také analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Je nutné zdůraznit, že čísla za třetí čtvrtletí jsou kvůli aktuálnímu vývoji pandemie čísly minulosti a nijak nereflektují současnost,“ dodal.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je s příchodem druhé vlny pandemie zřejmé, že se v posledním čtvrtletí ekonomika opět ponoří do hlubokého poklesu. „Celoroční propad HDP by se mohl pohybovat kolem osmi procent,“ uvedl. Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera velká část či celé oživení ze třetího čtvrtletí přijde vniveč.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že údaje za třetí čtvrtletí jsou výsledkem extrémně nízké základny z období, kdy velká část ekonomiky stála. V posledním čtvrtletí roku tak podle něj ekonomika obnoví svůj propad. Ten může mezičtvrtletně podle něj dosáhnout pěti až deseti procent.
Lepší než v ostatních zemích Evropy?
Naopak podle analytika ČSOB Petra Dufka je pravděpodobné, že propad HDP nebude tak dramatický jako ve druhém čtvrtletí. Proto podle něj ani celoroční výsledek české ekonomiky nemusí být až tolik vzdálený od očekávaného propadu o sedm procent, uvedl.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že v pátek zveřejněné údaje jsou zatíženy značnou mírou nejistoty a mohou se ještě poměrně výrazně měnit. „Česká ekonomika klesne výrazněji, než se předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale minimálně osm,“ uvedl.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že i přes dobrý výsledek je mezičtvrtletní růst českého HDP slabší než v řadě zemí eurozóny. „Pro Belgii, Franci a Rakousko platí, že mezičtvrtletní růst HDP ve třetím čtvrtletí vesměs překonal deset procent, v případě Francie činil dokonce 18,2 procenta. Zároveň je ale také pravda, že se tyto ekonomiky zotavují z velmi prudkého propadu, jenž byl ve druhém čtvrtletí hlubší než v případě České republiky,“ uvedl.
Zotavení ekonomiky hlásí EU i eurozóna
Z koronavirového propadu se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila i ekonomika Evropské unie. HDP se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.
V meziročním srovnání hospodářství dál klesá, i když tempo jeho propadu výrazně zpomalilo. V EU činil meziroční pokles 3,9 procenta po propadu o 13,9 procenta v období duben až červen. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,3 ze 14,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenaly růst všechny členské země, ze kterých jsou údaje k dispozici. V meziročním srovnání naopak všechny země klesly.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Pomaleji se kromě české ekonomiky zotavuje i ekonomika Litvy, kde se HDP zvýšil o 3,7 procenta.
První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Další zprávu o vývoji HDP za třetí čtvrtletí Eurostat zveřejní 13. listopadu.
Míra nezaměstnanosti v EU se nemění
Eurostat v pátek zveřejnil také statistiky nezaměstnanosti, ta se v EU a zemích eurozóny v záři oproti srpnu nezměnila. Zatímco v celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 procenta lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 procenta. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika, kde bylo podle Eurostatu bez práce 2,8 procenta lidí.
Ve 27 zemích Unie bylo v září bez práce téměř 16 milionů lidí, z toho 13,6 milionu v eurozóně. Proti srpnu nezaměstnaných mírně přibylo v EU (o 42 tisíc) i v eurozóně (o 75 tisíc), jde však méně než o desetiny procent z celkového počtu. Výrazně nejvyšší nezaměstnanost v celé Unii mělo v září Španělsko, kde jako v jediné zemi překročila desetiprocentní hranici a činila 16,2 procenta.
V září se mírně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která však stále zůstává vyšší než loni. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,6 procenta. To je v obou případech o sedm desetin procentního bodu méně než v srpnu.
Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla i v Česku, na Maltě, v Polsku a v Rakousku. Ve Španělsku je naproti tomu stále bez práce více než 40 procent mladých, o téměř deset procentních bodů více než před rokem.
Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
Restrikce se do Česka vrátily na podzim
Česká vláda kvůli koronaviru už na jaře omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným naopak chyběli zaměstnanci třeba kvůli uzavřeným hranicím.
Od poloviny května se restrikce začaly postupně uvolňovat, to však platilo jen do září, kdy se počty nakažených začaly znovu výrazně zvyšovat. Aktuálně je opět řada obchodů včetně restaurací zavřených, velké supermarkety nesmí mít otevřeno po 20:00 a v neděli, zavřené jsou také školy.
Statistici v pátek uvedli, že zaměstnanost ve třetím čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 1,7 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 0,1 procenta.
