Nezaměstnanost v září zůstala na srpnových 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně mírně ubylo, zhruba o dva tisíce. Ukazuje to na úspěch programu Antivirus, uvedla při oznamování výsledků ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
V evidenci úřadů práce bylo ke konci září 277 015 nezaměstnaných, což je nejvyšší zářijová hodnota od roku 2017. Meziměsíčně jejich počet ale klesl o 2063. Loni v září bylo v Česku bez práce 2,7 procenta lidí. Údaje zveřejnil Úřad práce ČR.
Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde. Dosavadní stagnaci čísel způsobují podle nich právě vládní programy na podporu zaměstnanosti, především program Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a bránit propouštění.
„Z tohoto pohledu tak současná míra nezaměstnanosti zcela nevypovídá o stavu ekonomiky a je pravděpodobné, že po postupném ukončování podpůrných programů bude nezaměstnanost dále růst,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Poslední prognóza ministerstva financí předpokládá růst podílu nezaměstnaných v závěru roku na 4,7 procenta. „To by znamenalo meziroční zvýšení počtu nezaměstnaných osob o více než 130 tisíc osob, ale stále by to bylo podstatně méně, než se předpokládalo na začátku koronakrize,“ doplnil Seidler.
Stále příznivá situace na trhu práce podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy svědčí – komě toho, že růst počtu nezaměstnaných brzdí zmíněný Antivirus – také o tom, že před letošním nástupem pandemie na něm existoval značný polštář extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst.
„Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům,“ uvedl.
„Prudké poklesy HDP nelze přečkat bez nepříznivých dopadů na trh práce, jakkoliv jsou snahy vlád a dalších autorit ve smyslu tlumení dopadů hospodářské recese bezprecedentní,“ upozornil pak hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V příštím roce tak podle něj může být v jednotlivých měsících překonána v případě nezaměstnanosti i úroveň pěti procent.
Maláčová v této souvislosti připomněla, že se hovořilo o podzimní osmi či dokonce desetiprocentní nezaměstnanosti. Přesnější odhad jejího dalšího vývoje ale neřekla. „V těchto dnech by to bylo věštění z křišťálové koule. Jsme otevřená ekonomika, jsme závislí na tom, co se děje v zahraničí,“ dodala.
Ministryně dále uvedla, že se teď také mění zaměření práce jejího ministerstva, a to na oblast nelegálního zaměstnávání a kontroly dodržování zákoníku práce. „To bude to, čím se bude ministerstvo práce a sociálních věí v příštích týdnech a měsících ještě více a intenzivně zabývat,“ podotkla.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je to velké téma. „Protože máme signály z trhu práce, že někteří chtějí pozvat do České republibky cizince a ideální je, když je zneužijí k tomu, aby jim platili nižší mzdy. To je pro nás neakceptovatelný přístup a jsem rád, že ministerstvo s tím přichází, ale měla by to být kontinuální práce,“ řekl České televizi Středula.
Zaměstnavatelé nabízeli v září prostřednictvím úřadů práce 316 658 volných míst. Bylo to o 24 165 méně než v srpnu a o 28 696 méně než před rokem. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,9 uchazeče.
„Meziměsíčně sice mírně klesl počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich ale nově nahlásili přes 51 tisíc, což je o 4700 více než ve stejnou dobu loni,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Dodal, že v příštích měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste v souvislosti s útlumem sezonních prací.
Téměř tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Největší zájem mají firmy o stavební dělníky, montéry, řidiče nákladních aut nebo kuchaře.
Během září se na úřadech práce nově přihlásilo 50 874 lidí, především z Moravskoslezského kraje a středních Čech. Z evidence naopak odešlo zhruba 53 tisíc uchazečů. Novou práci získalo 37 118 osob.
Jako každý rok i letos se v září přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání hlavní vlna čerstvých absolventů škol a učilišť, kterých bylo téměř 12 700. Nezaměstnanost to ale výrazně neovlivnilo. Celkově bylo ke konci září bez práce necelých 16 tisíc absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.
Nejvíce lidí bez práce bylo v okrese Karviná
Nejvyšší míru nezaměstnanosti v Česku vykazoval na konci září okres Karviná, a to 8,1 procenta. Následovalo Mostecko se sedmi procenty a Ostrava-město s nezaměstnaností 6,7 procenta.
Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Rychnovsko, kde bylo bez místa 1,8 procenta lidí. O jednu desetinu procentního bodu vyšší registrovaly úřady práce v okresech Jindřichův Hradec a Praha-východ.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 23 okresů. Nejvýrazněji stoupla na Mělnicku, Teplicku a v okrese Praha-západ. Naopak v 54 okresech míra nezaměstnanosti ve srovnání se srpnem klesla. Nejvíce, o osm procent, v okrese Jičín.
