Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189 miliard

Nahrávám video
Události ČT: Schodek rozpočtu stoupl na 189 miliard
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Loni ke konci května rozpočet vykázal deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Podle ekonomů je ale už teď jasné, že na konci roku bude schodek vyšší, a to přes 300 miliard.

„Květen je tradičně slabší měsíc, odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a DPH. Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Komplexnější přehled bude podle něj až na konci června. „Podstatné je, že žádné zvýšené daňové přijmy se nekonají,“ dodal.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně stouply o 48,8 miliardy na 601,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 58,2 miliardy na 526,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně klesly o 16,9 miliardy na 791 miliard korun.

Schodek 280 miliard na konci roku považují ekonomové za nereálný

„Udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun je již nemožné. Vláda si zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize, což je velmi nákladné. Pokud by se navíc rozhodla i vykoupit menšinový podíl ve skupině ČEZ, tak už by se jednalo o rezignaci na rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše schodek rozpočtu letos bude zhruba 320 miliard korun. „Válka na Ukrajině přinesla dodatečné náklady pro státní rozpočet a už nyní je téměř jisté, že plánovaný schodek 280 miliard korun bude třeba novelizovat,“ řekl.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda odhaduje schodek na konci roku ještě o zhruba deset miliard vyšší. „Vláda ale musí za takovým účelem odolat tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta. Takovou nesystémovou dávkou je zvažovaná dávka pět tisíc korun na dítě do 18 let. Takovým prázdným gestem pak plošné snížení spotřební daně z pohonných hmot,“ upřesnil.  

V meziročním srovnání šlo na investice o tři a půl miliardy víc

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci května meziročně stouplo o 24 miliard na 132 miliard korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 2,5 miliardy korun více, celkem 33,5 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci května 37 miliard korun, meziročně o 5,6 miliardy více.

Na běžné výdaje stát ke konci května dal 740,6 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy méně. Kapitálové výdaje naopak meziročně stouply o 3,5 miliardy na 50,4 miliardy korun.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme,“ řekl Stanjura. „Je to v důsledku uvolnění po rozpočtovém provizoriu, protože se věci mohly rozjet, to rozpočtové provizorium je brzdilo,“ reagovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stanjuru naopak netěší vysoké mandatorní výdaje za obsluhu státního dluhu. „Dobíhají nás rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ uvedl.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 306,6 miliardy korun, meziročně o 14,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 234,3 miliardy korun. Suverénně nejvyšší částku, tedy 44 a půl miliardy, naopak kabinet ušetřil na dotacích podnikatelům, které jim loni vyplatil hlavně kvůli covidové pandemii. „Nacházíme se v nelehkých časech. Snažíme se co nejvíce šetřit, ale zároveň zvládat všechny úkoly, které před námi stojí, není to nic lehkého,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

„Tohle je realita, já si myslím, že dvojnásobně platí, že vláda se bude muset nadvakrát rozmyslet, než vydá další korunu,“ řekl Stanjura. „Vláda slibovala úsporná opatření, moc to ale nevypadá. Rozšířili i počet členů vlády, rozšířili aparát,“ reagoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).  

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
před 6 hhodinami

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
včera v 10:43

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
včera v 07:30

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
1. 2. 2026
Načítání...