Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189 miliard

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Loni ke konci května rozpočet vykázal deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Podle ekonomů je ale už teď jasné, že na konci roku bude schodek vyšší, a to přes 300 miliard.

„Květen je tradičně slabší měsíc, odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a DPH. Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Komplexnější přehled bude podle něj až na konci června. „Podstatné je, že žádné zvýšené daňové přijmy se nekonají,“ dodal.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně stouply o 48,8 miliardy na 601,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 58,2 miliardy na 526,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně klesly o 16,9 miliardy na 791 miliard korun.

Schodek 280 miliard na konci roku považují ekonomové za nereálný

„Udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun je již nemožné. Vláda si zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize, což je velmi nákladné. Pokud by se navíc rozhodla i vykoupit menšinový podíl ve skupině ČEZ, tak už by se jednalo o rezignaci na rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše schodek rozpočtu letos bude zhruba 320 miliard korun. „Válka na Ukrajině přinesla dodatečné náklady pro státní rozpočet a už nyní je téměř jisté, že plánovaný schodek 280 miliard korun bude třeba novelizovat,“ řekl.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda odhaduje schodek na konci roku ještě o zhruba deset miliard vyšší. „Vláda ale musí za takovým účelem odolat tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta. Takovou nesystémovou dávkou je zvažovaná dávka pět tisíc korun na dítě do 18 let. Takovým prázdným gestem pak plošné snížení spotřební daně z pohonných hmot,“ upřesnil.  

V meziročním srovnání šlo na investice o tři a půl miliardy víc

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci května meziročně stouplo o 24 miliard na 132 miliard korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 2,5 miliardy korun více, celkem 33,5 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci května 37 miliard korun, meziročně o 5,6 miliardy více.

Na běžné výdaje stát ke konci května dal 740,6 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy méně. Kapitálové výdaje naopak meziročně stouply o 3,5 miliardy na 50,4 miliardy korun.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme,“ řekl Stanjura. „Je to v důsledku uvolnění po rozpočtovém provizoriu, protože se věci mohly rozjet, to rozpočtové provizorium je brzdilo,“ reagovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stanjuru naopak netěší vysoké mandatorní výdaje za obsluhu státního dluhu. „Dobíhají nás rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ uvedl.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 306,6 miliardy korun, meziročně o 14,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 234,3 miliardy korun. Suverénně nejvyšší částku, tedy 44 a půl miliardy, naopak kabinet ušetřil na dotacích podnikatelům, které jim loni vyplatil hlavně kvůli covidové pandemii. „Nacházíme se v nelehkých časech. Snažíme se co nejvíce šetřit, ale zároveň zvládat všechny úkoly, které před námi stojí, není to nic lehkého,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

„Tohle je realita, já si myslím, že dvojnásobně platí, že vláda se bude muset nadvakrát rozmyslet, než vydá další korunu,“ řekl Stanjura. „Vláda slibovala úsporná opatření, moc to ale nevypadá. Rozšířili i počet členů vlády, rozšířili aparát,“ reagoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).  

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 14 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...