Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189 miliard

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Loni ke konci května rozpočet vykázal deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Podle ekonomů je ale už teď jasné, že na konci roku bude schodek vyšší, a to přes 300 miliard.

„Květen je tradičně slabší měsíc, odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a DPH. Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Komplexnější přehled bude podle něj až na konci června. „Podstatné je, že žádné zvýšené daňové přijmy se nekonají,“ dodal.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně stouply o 48,8 miliardy na 601,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 58,2 miliardy na 526,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně klesly o 16,9 miliardy na 791 miliard korun.

Schodek 280 miliard na konci roku považují ekonomové za nereálný

„Udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun je již nemožné. Vláda si zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize, což je velmi nákladné. Pokud by se navíc rozhodla i vykoupit menšinový podíl ve skupině ČEZ, tak už by se jednalo o rezignaci na rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše schodek rozpočtu letos bude zhruba 320 miliard korun. „Válka na Ukrajině přinesla dodatečné náklady pro státní rozpočet a už nyní je téměř jisté, že plánovaný schodek 280 miliard korun bude třeba novelizovat,“ řekl.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda odhaduje schodek na konci roku ještě o zhruba deset miliard vyšší. „Vláda ale musí za takovým účelem odolat tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta. Takovou nesystémovou dávkou je zvažovaná dávka pět tisíc korun na dítě do 18 let. Takovým prázdným gestem pak plošné snížení spotřební daně z pohonných hmot,“ upřesnil.  

V meziročním srovnání šlo na investice o tři a půl miliardy víc

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci května meziročně stouplo o 24 miliard na 132 miliard korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 2,5 miliardy korun více, celkem 33,5 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci května 37 miliard korun, meziročně o 5,6 miliardy více.

Na běžné výdaje stát ke konci května dal 740,6 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy méně. Kapitálové výdaje naopak meziročně stouply o 3,5 miliardy na 50,4 miliardy korun.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme,“ řekl Stanjura. „Je to v důsledku uvolnění po rozpočtovém provizoriu, protože se věci mohly rozjet, to rozpočtové provizorium je brzdilo,“ reagovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stanjuru naopak netěší vysoké mandatorní výdaje za obsluhu státního dluhu. „Dobíhají nás rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ uvedl.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 306,6 miliardy korun, meziročně o 14,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 234,3 miliardy korun. Suverénně nejvyšší částku, tedy 44 a půl miliardy, naopak kabinet ušetřil na dotacích podnikatelům, které jim loni vyplatil hlavně kvůli covidové pandemii. „Nacházíme se v nelehkých časech. Snažíme se co nejvíce šetřit, ale zároveň zvládat všechny úkoly, které před námi stojí, není to nic lehkého,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

„Tohle je realita, já si myslím, že dvojnásobně platí, že vláda se bude muset nadvakrát rozmyslet, než vydá další korunu,“ řekl Stanjura. „Vláda slibovala úsporná opatření, moc to ale nevypadá. Rozšířili i počet členů vlády, rozšířili aparát,“ reagoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).  

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...