Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Jednali o rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 252 miliard korun. Řešili taky vládní konsolidační balíček, se kterým navržený rozpočet počítá. Stanjura od Pavla nezjišťoval, zda úsporný balíček podepíše. Pavel snahu vlády o konsolidaci veřejných financí uvítal, návrh státního rozpočtu na příští rok považuje za realistický a vyvážený.
Stanjura představil Pavlovi rozpočet na příští rok. Vláda podle něj další úsporný balíček nechystá
Studio ČT24: Ministr financí jednal s prezidentem o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Balíček, který obsahuje především úpravy daní, je ve sněmovně v závěrečném třetím čtení, poslanci by se k němu měli vrátit příští týden. Podle ministerstva financí opatření v balíčku společně se škrty státních dotací zlepší saldo státního rozpočtu zhruba o 97 miliard korun v příštím roce. „Informoval jsem prezidenta, jak probíhá legislativní proces, co se od začátku května změnilo,“ poznamenal Stanjura.
Podobně jako o den dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že jde o poslední balíček této vlády. „Další velkou legislativní změnu nechystáme. Už ve volební kampani jsme říkali, že chceme změnit daně jednou za volební období. Nebudeme připravovat další balíček,“ konstatoval šéf státní kasy.
Od prezidenta nezjišťoval, zda balíček podepíše, pokud k němu doputuje. Z pohledu prezidenta měl podle Stanjury balíček splňovat dvě podmínky – skutečně snižovat tempo zadlužení a být sociálně únosný. „Pevně věřím, že prezident zohlední splnění těchto podmínek. Ale dnes mou ambicí nebylo ptát se prezidenta, jak bude postupovat. Ještě nás čeká hlasování ve sněmovně a v Senátu,“ uvedl.
Události: Stanjura představil Pavlovi rozpočet na rok 2024 (zdroj: ČT24)
Návrh rozpočtu Pavel považuje za realistický
Pavla také Stanjura seznámil s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který vláda minulý týden schválila a odeslala do sněmovny. Rozpočet je navržený se schodkem 252 miliard korun, proti plánu na letošní rok je deficit o 43 miliard nižší. „Chtěl jsem mu představit základní principy, průběh vyjednávání a to, kde vidí vláda priority,“ řekl ministr. Považoval za korektní, aby se prezident s rozpočtem seznámil dřív, než ho začnou projednávat poslanci.
„Vítám úsilí vlády v oblasti konsolidace a celkově návrh rozpočtu považuji za realistický a vyvážený. Přesto jsem se ministra doptal na několik problematických bodů, o kterých jsem se chtěl dozvědět víc,“ napsal Pavel na sociální síti X.
Prezidenta například zajímal nejistý odhad výnosu daně z mimořádných zisků, nevyjasněné financování Státního fondu dopravní infrastruktury a s tím spojenou transparentnost salda celého vládního sektoru a nejasná východiska pro navýšení očekávaných daňových příjmů o 19 miliard. Pavel ale ocenil, že mu Stanjura chtěl vyjasnit všechny otázky před schvalováním rozpočtu v dolní komoře.
„Prezident chce být informovaný. Zmínka o tom, že rozpočet je realistický směřuje k tomu, že je postaven na realistických předpokladech,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta pro ekonomiku David Marek. „Nenašli jsme žádný z makroekonomických parametrů, který by byl výrazně odlišný od odhadů jiných institucí – tím se míní ta realističnost,“ ujasnil.
Pavel by podle Marka do plánu rozpočtu zasahoval, pokud by v něm viděl nějaké výrazné chyby. „Formou konzultací by se s ministrem financí a vládou snažil dohodnout na opravě nějakých zásadních chyb,“ sdělil s tím, že na Hradě se fiskální politika nedělá.
90’ ČT24: Státní rozpočet pro rok 2024. Na čem chce vláda šetřit? (zdroj: ČT24)
Horská: Zásadním problémem je nerůst ekonomiky
Dle členky Národní rozpočtové rady vlády (NERV) Heleny Horské je konsolidace financí „během na dlouhou trať“. Nicméně neočekává, že by vláda, jak někteří ministři už avizovali, v tomto volebním období připravila další velký úsporný balík. Podle ekonomky se kabinet nemůže soustředit jen na růst zadlužení státu.
„Pokud se chceme soustředit na podstatné věci, na střednědobé období, musíme řešit nejenom veřejné rozpočty. (…) Zásadním problémem je nerůst. Říkám tomu skleróza české ekonomiky,“ upozornila Horská. Na tento problém dle Horské nyní NERV obrací svou pozornost a připravil několik návrhů, jak českou ekonomiku oživit.
S tím souhlasí i místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. „My neříkáme nerůst, říkáme, že hrozí české ekonomice stagflace. (…) A my nevidíme, že by ten rozpočet měl v sobě něco, co by ekonomický růst mohlo dramaticky podpořit,“ míní.
Klímová o jednání ministra financí s prezidentem o rozpočtu (zdroj: ČT24)
„Že se mají daně zvednout jen jednou za volební období, to si nemyslím, že sama vláda plní. Třeba od začátku letošního roku zavedla daň z mimořádných zisků, (…) to se vztahuje na velkou část firem,“ poznamenala hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Radiožurnál Jana Klímová.
Nicméně to, že vláda již neplánuje další velký balíček, je podle Klímové logické. „Nedovedu si představit, že by to mělo být jinak, protože tento balíček dělá zásahy po dobu dvou let, některá opatření vlastně vstupují v platnost až v roce 2025,“ podotkla Klímová.