ČSÚ strana 4 z 5

Ceny výrobců v Česku se v listopadu dál meziročně zvyšovaly. Růst se zmírnil v průmyslu a stavebnictví, naopak v zemědělství zrychlil. Nejvýrazněji, o 29,9 procenta, opět meziročně stouply ceny v zemědělství. O 21,3 procenta byly vyšší ceny průmyslových výrobců, ceny stavebních prací pak ve stejném období stouply o 11,9 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 6,5 procenta. Oproti říjnu klesly výrobní ceny v průmyslu, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících.

Zahraniční obchod Česka skončil v říjnu schodkem 26,8 miliardy korun, který byl meziročně o deset miliard větší. Hlavní příčinou schodku zůstávají vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Zhruba o čtvrtinu vyšší než loni byly v říjnu výrobní ceny v průmyslu a zemědělství. O dvanáct procent pak stouply ve stavebnictví a o šest procent ve službách, informoval Český statistický úřad. Meziroční růst byl mírnější než v září, ale meziměsíčně ceny ve většině odvětví i tak rovněž mírně rostly. Výjimkou je zemědělství, kde byly ceny výrobců oproti předchozímu měsíci o tři procenta nižší.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Voliči v Česku v sobotu rozhodovali o tom, kdo bude v příštích letech určovat chod jejich měst či vesnic. Výjimkou bylo jedenáct obcí, kde se nepodařilo sestavit kandidátky. Na třetině území republiky pak obyvatelé rovněž předurčili, kdo se stane jejich senátorem. V prvním kole senátních voleb lidé zpravidla vyberou finalisty, kteří se o senátorské křeslo utkají příští týden. Výjimkou bylo Orlickoústecko, kde voliči vybírali senátora jen ze dvou kandidátů. Spolu s volbami se ve čtrnácti obcích konala místní referenda. ČT24 nabízí od 10 hodin speciální vysílání Volební centrum. Ve 13:30 začalo Volební studio.

V pátek v deset hodin večer se zavřely volební místnosti, voliči budou moct o složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu rozhodovat ještě v sobotu od osmi ráno do dvou odpoledne. Komunální volby běží ve většině obcí, nikoli však ve všech, na několika místech se nepodařilo sestavit kandidátní listiny. Do pátečního večera (20:00) přišla k urnám asi čtvrtina oprávněných voličů, ve srovnání s volbami před čtyřmi lety je zájem o hlasování podobný či mírně nižší.

Meziroční růst cen výrobců v Česku pokračoval také v srpnu. V zemědělství a průmyslu ale bylo tempo zdražování mírnější než v červenci, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve druhém prázdninovém měsíci nejvíce rostly ceny v zemědělství, meziročně o 38,3 procenta. Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku.

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o devět tisíc na 10,526 milionu. Více lidí letos zemřelo, než se narodilo, a přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. V případě druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003.

Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku i v červnu a ve většině oborů zrychlil. Nejvíce se zvýšily ceny v zemědělství, které vzrostly o 42,5 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen z květnových 27,9 na 28,5 procenta. Mírný pokles statistici zaznamenali u stavebních prací, kde meziroční nárůst zpomalil z 13,5 na 12,8 procenta, vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard korun z květnových 189,3 miliardy korun. Loni ke konci června rozpočet vykázal deficit 265,1 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek za první půlrok od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25 500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139 981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí ve středu na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční růst cen výrobců pokračoval i v květnu a proti předchozímu měsíci opět zrychlil. Nejvíce, o 39,2 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, o měsíc dříve meziročně stouply o 35,3 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen na 27,9 procenta z 26,6 procenta a ve stavebnictví na 13,5 procenta z 12,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v květnu meziročně vyšší o 5,8 procenta, zatímco v dubnu o 5,5 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem podle statistiků opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Stavební výroba v Česku během dubna meziročně podle zveřejněných dat zpomalila růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vliv na to podle statistiků měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu.

V prvním čtvrtletí letošního roku stoupla ekonomika meziročně o 4,8 procenta. Jde tak o zlepšení původního odhadu, jak vyplývá ze zpřesněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu činil 0,9 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v dalších měsících podle analytiků překoná i patnáct procent. ČNB tak podle nich bude ještě zvyšovat sazby. Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody.

Stavební výroba v Česku v březnu zpomalila meziroční růst na 8,2 procenta z únorových 18,9 procenta. Naopak průmysl po únorovém poklesu o 0,3 procenta v březnu přešel do meziročního růstu o 0,4 procenta. Stále ho ale brzdí výroba aut, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zahraniční obchod vykázal v březnu schodek 13,8 miliardy, meziročně to byl o 30,5 miliardy horší výsledek. Negativně to ovlivnil obchod s ropou a motorovými vozy.

Počet lidí, kteří jsou na území Česka, se blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Součet počtu obyvatel a uprchlíků z Ukrajiny je nyní 10,835 milionu. To je téměř stejné množství obyvatel, jaké měly Čechy, Morava a Slezsko před začátkem druhé světové války.

Nezaměstnanost v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.