Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta. Stavební výroba naopak v květnu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně ale o procento vzrostla.
„K mírnému růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, kde produkce vzrostla i meziměsíčně. Růst zaznamenala jak výroba automobilů, tak jejich dílů. Plánované odstávky a nižší produkce uhelných elektráren ovlivnily pokles ve výrobě elektřiny, plynu a tepla,“ přiblížil ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
S tím souhlasí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. „Právě automobilový průmysl dokáže s čísly pohnout ať už pozitivně, když se mu daří, nebo negativně, když se mu nedaří. To znamená, pakliže odejde ta konjuktura automobilového průmyslu, potom je velmi pravděpodobné, že celá čísla českého průmyslu tím budou negativně ovlivněna,“ uvedl.
Někteří analytici ale upozorňují, že český průmysl je v recesi. Výroba automobilů ji teď mírní. Za první půlrok se v Česku prodalo asi 116 tisíc vozů, což bylo o sedmnáct procent víc než loni.
O pětinu byla proti loňskému květnu nižší produkce v těžbě a dobývání, a to zejména kvůli snížení těžby hnědého uhlí. Dvouciferným tempem klesla také výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, chemický průmysl a výroba základních kovů a slévárenství. Výrazně naproti tomu vzrostla produkce ostatních dopravních prostředků a zařízení, pomohlo dokončení dlouhodobých zakázek.
Víc než čtyřprocentní meziroční pokles hodnoty nových zakázek v průmyslu je nejvyšší od léta 2020, upozornila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. „Nejvýznamněji jej ovlivnil dvouciferný pokles hodnoty nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a v chemickém průmyslu,“ dodala. Meziročně naopak mírně vzrostla hodnota nových zakázek ve výrobě motorových vozidel a objednávky v posledních měsících přibývají v oděvním a farmaceutickém průmyslu.
Nové zakázky ze zahraničí se v květnu meziročně snížily o 4,7 procenta, tuzemské klesly o 3,9 procenta. Proti dubnu hodnota nových průmyslových zakázek stagnovala.
Stavebnictví nadále v útlumu
Ve stavebnictví byla v květnu nižší produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby bytových i nebytových budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, vyplývá z dat statistiků.
Naposledy české stavebnictví v meziročním srovnání stouplo v lednu, následující čtyři měsíce klesá. V květnu nicméně meziroční pokles zpomalil na 2,7 procenta z dubnových 6,4 procenta.
„V květnu stavební produkce ve srovnání s dubnem rostla o procento. Meziročně zmírnila svůj pokles a byla nižší o 2,7 procenta. Přispěly k tomu inženýrské i pozemní stavby,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Produkce v pozemním stavitelství se meziročně snížila o 1,5 procenta, v inženýrském stavitelství klesla o 5,8 procenta.
Stavební úřady vydaly v květnu 7088 stavebních povolení, což bylo meziročně o 11,4 procenta méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 57,8 miliardy korun a ve srovnání s loňským květnem vzrostla o 16,1 procenta.
V květnu se začalo stavět 3451 bytů, což je meziročně o třetinu méně. „Tento pokles je do značné míry ovlivněn vysokou srovnávací základnou. Loni v květnu byl zahájen rekordní počet bytů,“ vysvětlil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 3,1 procenta, bylo jich 2966.
Stavební firmy podle statistiků i nadále trápí nedostatek pracovníků. Průměrný počet zaměstnanců ve stavebnictví se meziročně snížil o 0,7 procenta.
Zahraniční obchod v přebytku
Zahraniční obchod Česka skončil v květnu v přebytku 11,8 miliardy korun. Proti loňskému květnu se výsledek zlepšil o 39,6 miliardy korun. Předběžné údaje aktuálně rovněž zveřejnil ČSÚ.
Vývoz v květnu meziročně klesl o 3,3 procenta na 379,3 miliardy korun. Dovoz se snížil výrazněji, proti loňsku byl o 12,5 procenta nižší a činil 367,5 miliardy korun. Letošní květen měl o jeden pracovní den méně než loňský. Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil export o 0,3 procenta. Import ve srovnání s dubnem klesl o 0,7 procenta.
„Po více než dvou letech klesl meziročně ve stejném měsíci vývoz i dovoz, přesto kvůli vyššímu tempu poklesu u dovozu zůstala obchodní bilance i nadále kladná. U vývozu se na poklesu podílely především základní kovy, chemické látky a chemické přípravky, u dovozu pak zejména ropa a zemní plyn,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
K meziročnímu zlepšení bilance zahraničního obchodu přispělo zejména snížení schodku obchodu s ropou a zemním plynem o 18,4 miliardy korun. Projevily se zde nižší ceny na světových trzích i snížení dováženého objemu surovin. Příznivý vliv na bilanci mělo i snížení deficitu obchodu se základními kovy o 6,5 miliardy korun a zvýšení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 6,1 miliardy korun.
Za prvních pět měsíců dosáhl přebytek obchodní bilance 64,1 miliardy korun. Loni byl ve stejném období zahraniční obchod ve schodku 68 miliard korun. Vývoz za prvních pět měsíců meziročně vzrostl o 5,7 procenta, dovoz klesl o 1,7 procenta.
