O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.
Průmyslová výroba sice v dubnu meziročně mírně vzrostla, meziměsíčně ale naopak o 1,9 procenta zeslábla. V obou případech je to hlavně důsledek vývoje automobilového průmyslu, který oproti loňskému dubnu posílil o 30 procent, oproti letošnímu březnu se ale o pět procent propadl.
Podle Radka Matějky z Českého statistického úřadu byl tak vysoký meziroční růst hlavně důsledkem toho, že minulý rok stanovil nízkou srovnávací základnu. Výroba automobilů měla vliv i na meziroční růst produkce elektrických zařízení, kterou táhla zejména výroba pro automobilový průmysl. Díky nižší loňské srovnávací základně rostl v dubnu ještě farmaceutický průmysl a také odvětví opravy a instalace strojů a zařízení. Všechna ostatní odvětví na tom byla hůř než loni.
„Pokles produkce pokračoval zejména ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství či v chemickém průmyslu,“ upřesnila Veronika Doležalová z ČSÚ.
V průmyslu v dubnu přibylo více než jedenáct procent tuzemských zakázek, naopak o 1,6 procenta méně zakázek přišlo ze zahraničí, přičemž nárůst byl – stejně jako ve výrobě – hlavně zásluhou zájmu o koupi auta. Přibylo také objednávek ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě počítačů či elektronických a optických přístrojů a zařízení.
Stavebnictví padá, bytů se rozestavělo o čtvrtinu méně
Jestliže průmysl jako celek meziročně rostl, i když to byla hlavně zásluha toho, že se loni v dubnu vyrábělo málo aut, stavebnictví na tom bylo hůře než loni, přičemž jeho meziroční propad byl výraznější než v březnu. Stavební produkce klesla o 6,4 procenta oproti loňskému dubnu, meziměsíční pokles byl 3,4procentní. „K tomuto poklesu přispěly oba její segmenty,“ podotkl Radek Matějka.
Konkrétně inženýrské stavitelství, které zahrnuje například dopravní či vodní stavby, bylo o 9,4 procenta níže než loni a pozemní stavitelství o 5,3 procenta. Patrné to je i na desetinovém propadu nově vydaných stavebních povolení. Bytů se v dubnu začalo stavět 2685 – o čtvrtinu méně než loni. Naopak se podařilo dokončit o 40 procent více bytů než před rokem.
Dovezlo se méně plynu, z obchodního deficitu je přebytek
Český statistický úřad současně s údaji o vývoji průmyslové a stavební produkce v dubnu zveřejnil výsledek zahraničního obchodu. U něj je naopak patrné výrazné zlepšení – skončil v přebytku 8,4 miliardy korun, zatímco loni v dubnu byl v 28miliardovém deficitu.
Pomohl tomu obchod s motorovými vozidly, který byl v přebytku o 10,2 miliardy vyšším než loni, a hlavně levnější dovoz zemního plynu a ropy. Plynu se navíc dovezlo méně. Schodek v obchodu s ním se tak zmenšil o 21,2 miliardy. „Ve stejném období předchozího roku zde byla signifikantní snaha o předzásobení se, a to s ohledem na nejistotu budoucích dodávek a vývoje cen této strategické suroviny,“ připomněl Stanislav Konvička z ČSÚ.
Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 2,3 procenta a dovoz klesl o 7,8 procenta.
Analytici: Automobilový sektor ztratí dech, průmysl pak může i klesat
Pro hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je překvapením, že ve stavebnictví slábne kromě rezidenční výstavby – ovlivněné vysokými úrokovými sazbami – i inženýrské stavitelství. Poukázal, že objem státních investic se výrazně nemění. „Nicméně na úrovni krajů dochází ke zpomalování investic do infrastruktury. Je možné, že to dopadá i na stavebnictví, na projekty, které jsou centrálně řízené a plánované,“ míní.
Analytici vesměs očekávají, že do minusu bude stavitelství následovat i průmysl. „Je vidět, že, když se díváme do detailu, situace v průmyslu není růžová. Hodně pomáhá sektor automotive. Bez něj by byly výsledky daleko slabší. Předstihové ukazatele jako nálady v průmyslu nebo statistiky nových objednávek ukazují, že průmysl už nebude pro českou ekonomiku takovým pomocníkem jako v posledních kvartálech,“ řekl Bureš.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler předpokládá, že začne výkon ztrácet i automobilový sektor, který dosud výsledky vytahoval nad očekávání, a v druhé polovině roku začne průmysl meziročně klesat.
Podle analytika Unicredit Bank Patrika Rožumberského přestane být výkon automobilového průmyslu tak výrazný, protože se bude postupně zvedat základna. To znamená, že pokud by si měl průmysl udržet růstovou dynamiku, muselo by nastat oživení v dalších odvětvích. „A to se, zdá se, zatím nerýsuje,“ poznamenal. Další útlum produkce předznamenávají šetření mezi manažery průmyslových podniků i nevýrazný růst zakázek v běžných cenách, který ovšem značí jejich silný pokles po očištění o cenové vlivy.
Analytik společnosti Deloitte Filip Pastucha odkázal na meziměsíční dubnový pokles i na to, že přibývá odvětví, která vyrobila méně i meziročně. Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče dubnové údaje o výkonu tuzemského průmyslu naplnily očekávání v tom smyslu, že výkon může přinejmenším v průběhu letošního jara kolísat oběma směry.
Podle analytika Svazu průmyslu Bohuslava Čížka ale výsledky společného šetření svazu a České národní banky mezi podniky ukazují, že firmy převážně očekávají zlepšení své situace a zvýšení zakázek či investic ve druhé polovině roku.
