Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.
Inflace bude brzy jednociferná, věří Matějů z ČNB. Další odborníci však mají obavy, co dál
„Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, včetně jádrové inflace, což je ta očištěná o často se měnící položky typu pohonných hmot. Jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot – 8,6 procenta. Ale klesají i ostatní složky inflace, například ceny potravin,“ uvedl Matějů. Zmínil, že loni byla situace složitá i kvůli ruské invazi na Ukrajinu, kdy byly pozastaveny dodávky pšenice a dalších komodit. Nyní podle něj není důvod, aby ceny potravin dále rostly.
Riziko, že by se inflace zastavila na čtyřech či pěti procentech vnímá podle něj centrální banka velmi vážně. „I při nastavování měnové politiky je tohle velmi vážný argument.“ Zmínil, že jsou důležité další aspekty, například mzdový vývoj. „Ale pokud opravdu ekonomika nezakotví vysokou pozorovanou inflaci ve svých očekáváních, tak by ke snížení ke dvěma procentům mělo dojít,“ uvedl.
Rusnok: Je otázkou, jak rychle klesne
Inflace bude v dalších měsících klesat i podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Není ale jasné, jak rychle. Červnová inflace by podle něj mohla být velmi blízko deseti procent. Ohledně předpovědí, že ve druhém čtvrtletí roku 2024 bude inflace kolem dvou procent, je mírně skeptický.
„Určitě ta inflace může klesnout až na dvojku, otázka je, jestli se tam bude dlouhodobě držet,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že stejně tak může inflace setrvávat mezi třemi či čtyřmi procenty. „Nejistota je velká a neznámých je mnoho. Důvodem toho nebudou jen domácí nedokonalosti měnové a fiskální politiky, ale určité globální trendy – jsme malá a otevřená ekonomika a velmi to na nás působí,“ dodal.
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek zmínil, že byl překvapen optimismem České národní banky. „To je správně, protože ČNB ovlivňuje očekávání v Česku,“ zmínil s tím, že byl však mírně zklamaný, protože očekával, že inflace bude klesat rychleji. „Máme silnější korunu – za euro se platí o korunu méně než loni, o tři koruny méně než v době covidu,“ podotkl s tím, že je i levnější mezinárodní doprava a poklesly ceny komodit, včetně energií.
„Nic z toho v inflaci nebylo vidět. Může to být tím, že český zákazník je hodný a tolerantní při nakupování a příliš nevybírá a neporovnává. A tak dochází třeba k tomu, že v Česku z nějakého zvláštního důvodu rostou nejrychleji ceny oblečení a obuvi už několik roků.“
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podniky musí stále s inflací vypořádávat. „Pravděpodobně budeme dále muset i v některých případech zvyšovat ceny, protože pokud některé náklady dále půjdou nahoru, tak je musíme zvyšovat.“ Zmínil však, že pondělní údaj je dobrou zprávou. „Směřuje k tomu, co se očekávalo. Může to být opravdu opět stimulem k tomu, aby se ekonomika začala hýbat, aby reálné mzdy zase mohly růst,“ uvedl.
Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož nejde o tak dobrou zprávu, jak se centrální banka snaží prezentovat. „Rostou nám ceny o 11,1 procenta. To, že to bylo v minulém měsíci meziročně o něco více, tak to tempo je strašně malé,“ podotkl s tím, že na konci zprávy ČSÚ je informace, že za dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců jde o nárůst o 15,8 procenta.
„Pokud to tempo bude podobné, tak se na konci roku nedostaneme pod třináct procent, tedy v celém roku se rozhodně nedostaneme na jedenáct procent, ale na vyšší hodnotu. A to je ještě otázkou, jaké cenové vlivy přijdou s vládním úsporným balíčkem,“ dodal.