Inflace bude brzy jednociferná, věří Matějů z ČNB. Další odborníci však mají obavy, co dál

Nahrávám video

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

„Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, včetně jádrové inflace, což je ta očištěná o často se měnící položky typu pohonných hmot. Jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot –⁠ 8,6 procenta. Ale klesají i ostatní složky inflace, například ceny potravin,“ uvedl Matějů. Zmínil, že loni byla situace složitá i kvůli ruské invazi na Ukrajinu, kdy byly pozastaveny dodávky pšenice a dalších komodit. Nyní podle něj není důvod, aby ceny potravin dále rostly. 

Riziko, že by se inflace zastavila na čtyřech či pěti procentech vnímá podle něj centrální banka velmi vážně. „I při nastavování měnové politiky je tohle velmi vážný argument.“ Zmínil, že jsou důležité další aspekty, například mzdový vývoj. „Ale pokud opravdu ekonomika nezakotví vysokou pozorovanou inflaci ve svých očekáváních, tak by ke snížení ke dvěma procentům mělo dojít,“ uvedl.  

Nahrávám video

Rusnok: Je otázkou, jak rychle klesne

Inflace bude v dalších měsících klesat i podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Není ale jasné, jak rychle. Červnová inflace by podle něj mohla být velmi blízko deseti procent. Ohledně předpovědí, že ve druhém čtvrtletí roku 2024 bude inflace kolem dvou procent, je mírně skeptický.

„Určitě ta inflace může klesnout až na dvojku, otázka je, jestli se tam bude dlouhodobě držet,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že stejně tak může inflace setrvávat mezi třemi či čtyřmi procenty. „Nejistota je velká a neznámých je mnoho. Důvodem toho nebudou jen domácí nedokonalosti měnové a fiskální politiky, ale určité globální trendy – jsme malá a otevřená ekonomika a velmi to na nás působí,“ dodal.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek zmínil, že byl překvapen optimismem České národní banky. „To je správně, protože ČNB ovlivňuje očekávání v Česku,“ zmínil s tím, že byl však mírně zklamaný, protože očekával, že inflace bude klesat rychleji. „Máme silnější korunu – za euro se platí o korunu méně než loni, o tři koruny méně než v době covidu,“ podotkl s tím, že je i levnější mezinárodní doprava a poklesly ceny komodit, včetně energií.

„Nic z toho v inflaci nebylo vidět. Může to být tím, že český zákazník je hodný a tolerantní při nakupování a příliš nevybírá a neporovnává. A tak dochází třeba k tomu, že v Česku z nějakého zvláštního důvodu rostou nejrychleji ceny oblečení a obuvi už několik roků.“

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podniky musí stále s inflací vypořádávat. „Pravděpodobně budeme dále muset i v některých případech zvyšovat ceny, protože pokud některé náklady dále půjdou nahoru, tak je musíme zvyšovat.“ Zmínil však, že pondělní údaj je dobrou zprávou. „Směřuje k tomu, co se očekávalo. Může to být opravdu opět stimulem k tomu, aby se ekonomika začala hýbat, aby reálné mzdy zase mohly růst,“ uvedl.

Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož nejde o tak dobrou zprávu, jak se centrální banka snaží prezentovat. „Rostou nám ceny o 11,1 procenta. To, že to bylo v minulém měsíci meziročně o něco více, tak to tempo je strašně malé,“ podotkl s tím, že na konci zprávy ČSÚ je informace, že za dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců jde o nárůst o 15,8 procenta.

„Pokud to tempo bude podobné, tak se na konci roku nedostaneme pod třináct procent, tedy v celém roku se rozhodně nedostaneme na jedenáct procent, ale na vyšší hodnotu. A to je ještě otázkou, jaké cenové vlivy přijdou s vládním úsporným balíčkem,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026
Načítání...