Inflace bude brzy jednociferná, věří Matějů z ČNB. Další odborníci však mají obavy, co dál

Nahrávám video

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

„Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, včetně jádrové inflace, což je ta očištěná o často se měnící položky typu pohonných hmot. Jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot –⁠ 8,6 procenta. Ale klesají i ostatní složky inflace, například ceny potravin,“ uvedl Matějů. Zmínil, že loni byla situace složitá i kvůli ruské invazi na Ukrajinu, kdy byly pozastaveny dodávky pšenice a dalších komodit. Nyní podle něj není důvod, aby ceny potravin dále rostly. 

Riziko, že by se inflace zastavila na čtyřech či pěti procentech vnímá podle něj centrální banka velmi vážně. „I při nastavování měnové politiky je tohle velmi vážný argument.“ Zmínil, že jsou důležité další aspekty, například mzdový vývoj. „Ale pokud opravdu ekonomika nezakotví vysokou pozorovanou inflaci ve svých očekáváních, tak by ke snížení ke dvěma procentům mělo dojít,“ uvedl.  

Nahrávám video

Rusnok: Je otázkou, jak rychle klesne

Inflace bude v dalších měsících klesat i podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Není ale jasné, jak rychle. Červnová inflace by podle něj mohla být velmi blízko deseti procent. Ohledně předpovědí, že ve druhém čtvrtletí roku 2024 bude inflace kolem dvou procent, je mírně skeptický.

„Určitě ta inflace může klesnout až na dvojku, otázka je, jestli se tam bude dlouhodobě držet,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že stejně tak může inflace setrvávat mezi třemi či čtyřmi procenty. „Nejistota je velká a neznámých je mnoho. Důvodem toho nebudou jen domácí nedokonalosti měnové a fiskální politiky, ale určité globální trendy – jsme malá a otevřená ekonomika a velmi to na nás působí,“ dodal.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek zmínil, že byl překvapen optimismem České národní banky. „To je správně, protože ČNB ovlivňuje očekávání v Česku,“ zmínil s tím, že byl však mírně zklamaný, protože očekával, že inflace bude klesat rychleji. „Máme silnější korunu – za euro se platí o korunu méně než loni, o tři koruny méně než v době covidu,“ podotkl s tím, že je i levnější mezinárodní doprava a poklesly ceny komodit, včetně energií.

„Nic z toho v inflaci nebylo vidět. Může to být tím, že český zákazník je hodný a tolerantní při nakupování a příliš nevybírá a neporovnává. A tak dochází třeba k tomu, že v Česku z nějakého zvláštního důvodu rostou nejrychleji ceny oblečení a obuvi už několik roků.“

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podniky musí stále s inflací vypořádávat. „Pravděpodobně budeme dále muset i v některých případech zvyšovat ceny, protože pokud některé náklady dále půjdou nahoru, tak je musíme zvyšovat.“ Zmínil však, že pondělní údaj je dobrou zprávou. „Směřuje k tomu, co se očekávalo. Může to být opravdu opět stimulem k tomu, aby se ekonomika začala hýbat, aby reálné mzdy zase mohly růst,“ uvedl.

Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož nejde o tak dobrou zprávu, jak se centrální banka snaží prezentovat. „Rostou nám ceny o 11,1 procenta. To, že to bylo v minulém měsíci meziročně o něco více, tak to tempo je strašně malé,“ podotkl s tím, že na konci zprávy ČSÚ je informace, že za dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců jde o nárůst o 15,8 procenta.

„Pokud to tempo bude podobné, tak se na konci roku nedostaneme pod třináct procent, tedy v celém roku se rozhodně nedostaneme na jedenáct procent, ale na vyšší hodnotu. A to je ještě otázkou, jaké cenové vlivy přijdou s vládním úsporným balíčkem,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 7 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 10 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.