Inflace bude brzy jednociferná, věří Matějů z ČNB. Další odborníci však mají obavy, co dál

Nahrávám video

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

„Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, včetně jádrové inflace, což je ta očištěná o často se měnící položky typu pohonných hmot. Jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot –⁠ 8,6 procenta. Ale klesají i ostatní složky inflace, například ceny potravin,“ uvedl Matějů. Zmínil, že loni byla situace složitá i kvůli ruské invazi na Ukrajinu, kdy byly pozastaveny dodávky pšenice a dalších komodit. Nyní podle něj není důvod, aby ceny potravin dále rostly. 

Riziko, že by se inflace zastavila na čtyřech či pěti procentech vnímá podle něj centrální banka velmi vážně. „I při nastavování měnové politiky je tohle velmi vážný argument.“ Zmínil, že jsou důležité další aspekty, například mzdový vývoj. „Ale pokud opravdu ekonomika nezakotví vysokou pozorovanou inflaci ve svých očekáváních, tak by ke snížení ke dvěma procentům mělo dojít,“ uvedl.  

Nahrávám video

Rusnok: Je otázkou, jak rychle klesne

Inflace bude v dalších měsících klesat i podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Není ale jasné, jak rychle. Červnová inflace by podle něj mohla být velmi blízko deseti procent. Ohledně předpovědí, že ve druhém čtvrtletí roku 2024 bude inflace kolem dvou procent, je mírně skeptický.

„Určitě ta inflace může klesnout až na dvojku, otázka je, jestli se tam bude dlouhodobě držet,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že stejně tak může inflace setrvávat mezi třemi či čtyřmi procenty. „Nejistota je velká a neznámých je mnoho. Důvodem toho nebudou jen domácí nedokonalosti měnové a fiskální politiky, ale určité globální trendy – jsme malá a otevřená ekonomika a velmi to na nás působí,“ dodal.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek zmínil, že byl překvapen optimismem České národní banky. „To je správně, protože ČNB ovlivňuje očekávání v Česku,“ zmínil s tím, že byl však mírně zklamaný, protože očekával, že inflace bude klesat rychleji. „Máme silnější korunu – za euro se platí o korunu méně než loni, o tři koruny méně než v době covidu,“ podotkl s tím, že je i levnější mezinárodní doprava a poklesly ceny komodit, včetně energií.

„Nic z toho v inflaci nebylo vidět. Může to být tím, že český zákazník je hodný a tolerantní při nakupování a příliš nevybírá a neporovnává. A tak dochází třeba k tomu, že v Česku z nějakého zvláštního důvodu rostou nejrychleji ceny oblečení a obuvi už několik roků.“

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podniky musí stále s inflací vypořádávat. „Pravděpodobně budeme dále muset i v některých případech zvyšovat ceny, protože pokud některé náklady dále půjdou nahoru, tak je musíme zvyšovat.“ Zmínil však, že pondělní údaj je dobrou zprávou. „Směřuje k tomu, co se očekávalo. Může to být opravdu opět stimulem k tomu, aby se ekonomika začala hýbat, aby reálné mzdy zase mohly růst,“ uvedl.

Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož nejde o tak dobrou zprávu, jak se centrální banka snaží prezentovat. „Rostou nám ceny o 11,1 procenta. To, že to bylo v minulém měsíci meziročně o něco více, tak to tempo je strašně malé,“ podotkl s tím, že na konci zprávy ČSÚ je informace, že za dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců jde o nárůst o 15,8 procenta.

„Pokud to tempo bude podobné, tak se na konci roku nedostaneme pod třináct procent, tedy v celém roku se rozhodně nedostaneme na jedenáct procent, ale na vyšší hodnotu. A to je ještě otázkou, jaké cenové vlivy přijdou s vládním úsporným balíčkem,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 17 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...