Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16,7 tisíce na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Přistěhovalo se 57 tisíc lidí, naopak vystěhovalo se jich dvacet tisíc. V zemi se loni po sedmnácti letech narodilo méně než sto tisíc dětí. Bylo jich 99 834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o dvanáct tisíc narozených. Zemřelo 120 200 lidí, meziročně o 19 700 méně, uvedl Český statistický úřad.
Úbytek narozených podle statistiků částečně souvisí se změnami věkového složení žen reprodukčního věku. „V roce 2022 navíc klesl i průměrný počet dětí narozených jedné ženě, meziročně z 1,83 na 1,66. Obdobná úroveň plodnosti byla u nás také před šesti lety,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Počty novorozenců se snižují od roku 2018. Úbytek v loňském roce byl ale výraznější – zhruba o jedenáct procent. Takový propad byl naposledy vidět v polovině 90. let. Pod statisícovou hranicí se pak čísla pohybovala v roce 2004. „Jsme svědky poklesu reálných příjmů, rostoucí ekonomické nejistoty, inflace. A dokud se ta situace nestabilizuje, tak můžeme očekávat, že to bude i v budoucnu negativně ovlivňovat vývoj porodnosti i plodnosti,“ sdělila vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková.
Počet potratů se meziročně mírně snížil na 27,6 tisíce. Přibylo ale umělých přerušení těhotenství, a to o 900 na 16,4 tisíce.
Statistici už dříve uvedli, že úmrtnost se loni v Česku snížila ve všech věkových skupinách nad 35 let. Doba dožití se minulý rok znovu prodloužila. U mužů se protáhla o dva roky na 76,1 roku a u žen zhruba o 1,5 roku na 82 let. Po zkrácení za epidemie koronaviru se tak vrátila na délku z roku 2018.
Česká společnost dál stárne. Více než pětina obyvatel v tuzemsku je starší 65 let. Celkem jde zhruba o dva miliony dvě stě tisíc lidí. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni necelých 43 let.
Do manželství loni vstoupilo 54,5 tisíce párů, což bylo o sedmnáct procent více než o rok dříve. Je to zároveň jen o necelých čtyři sta sňatků méně než v roce 2019, kdy vrcholil šestiletý růst počtu svateb. Mezi nejžádanější termíny svatby patřilo loni úterý 22. února. Nejoblíbenějším měsícem byl mezi snoubenci červen. Rozvedlo se 19,3 tisíce manželství, meziročně o osmnáct set méně.
Bilance obyvatel nezahrnuje uprchlíky z Ukrajiny
Nejlidnatějším regionem Česka zůstává Středočeský kraj, kde na konci roku žilo skoro 1,4 milionu lidí. Následuje Praha s 1,29 milionu obyvatel. V hlavním městě nicméně trvale žije podle některých odhadů dalších dvě stě až tři sta tisíc obyvatel bez nahlášeného trvalého bydliště a další desítky tisíc tam dojíždějí za prací či do školy. Více než milion obyvatel mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Nárůst počtu obyvatel statistici evidují v šesti krajích. Nejvíce lidí se přistěhovalo do středních Čech – přes dvanáct tisíc. Následuje hlavní město téměř s jedenácti tisíci. Zbytek krajů je v záporných číslech. Nejvíce, 5228 lidí, odešlo z Moravskoslezského kraje. Právě ten měl přitom ještě v roce 2009 obyvatel nejvíce.
Statistici upozorňují na to, že bilance obyvatel nezahrnuje lidi, kteří získali dočasnou ochranu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění 432 tisíc lidí.
ČSÚ nyní zpracovává data a posuzuje, kolik lidí s dočasnou ochranou se dá zařadit do statistiky obyvatelstva České republiky. „Na základě dat v dalších dostupných administrativních zdrojích lze odhadnout jejich počet v tuzemsku ke konci roku 2022 na 306 tisíc osob,“ uvedli statistici. „Tento odhad bude podléhat dalšímu zpřesnění v souvislosti s aktualizací údajů v administrativních datech, zejména pak s prodlužováním dočasné ochrany,“ dodali. Nejvíce lidí s dočasnou ochranou je v Praze, Středočeském kraji a na jižní Moravě.
