Pokles tržeb obchodníků trvá čtrnáct měsíců, v červnu zpomalil

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v červnu zpomalil na 4,1 procenta z květnových 6,3 procenta. Na výsledku se podílel nižší prodej potravin i nepotravinářského zboží. Tržby klesají čtrnáct měsíců za sebou. Vyplývá to z revidovaných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání stouply maloobchodní tržby o 0,3 procenta.

V porovnání s loňským červnem klesly tržby za nepotravinářské zboží o 6,6 procenta. Pokles u potravin byl o 5,3 procenta. Naopak za pohonné hmoty zákazníci utratili meziročně o 12,2 procenta více.

„Maloobchodní tržby v červnu meziročně po očištění o cenové vlivy pokračovaly v poklesu, přičemž tempo poklesu se oproti předchozím měsícům zmírnilo. Na snížení tržeb maloobchodu se podílel nižší prodej potravin i nepotravinářského zboží. Z nepotravinářského zboží se jednalo především o výrobky pro domácnost a prodej prostřednictvím internetu,“ přiblížila Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ. 

Tržby ve specializovaných prodejnách s výrobky pro domácnost v červnu meziročně klesly o 13,6 procenta, v obchodech s oděvy a obuví o čtyři procenta a v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 2,7 procenta.

Naopak tržby rostly v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky, a to o 1,3 procenta, a také v obchodech s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, kde růst činil 0,9 procenta. O 0,1 procenta více utržili prodejci počítačů a komunikačních zařízení.

Tržby z prodeje potravin se snížily v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 5,3 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 4,1 procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby naopak o 5,8 procenta zvýšily. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o 7,2 procenta.

Za prodej a opravy motorových vozidel stouply obchodníkům tržby oproti loňskému červnu o 0,6 procenta. Za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, obchodníci utržili meziročně o 1,2 procenta více. Naopak za opravy vozidel inkasovali o 1,7 procenta méně.

Analytici: Spotřebitelská nálada se zlepšuje

Meziroční pokles byl nejmírnější za čtrnáct měsíců, což podle analytiků znamená, že se spotřebitelská nálada začíná zvolna zlepšovat. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že pokles maloobchodních tržeb byl v červnu menší, než očekávaly finanční trhy. „Na maloobchodních tržbách začíná být vidět, že se klesající inflace příznivě promítá do nálady spotřebitelů a do jejich chování ve smyslu pozvolného oživení spotřeby. Nízká srovnávací základna a klesající inflace by měly vést k tomu, že se tempo meziročního poklesu maloobchodních tržeb bude zmírňovat i v dalších měsících,“ uvedl.

Hlavním faktorem snižujícím spotřebu je podle analytiků nadále růst spotřebitelských cen. „Vysoká inflace a související propad reálných mezd se nadále promítá do každodenního života domácností a ty reagují omezením své spotřeby. Domácnosti sice nominálně zaplatily v obchodech meziročně prakticky stejnou sumu peněz, reálně si ovšem domů přinesly o 4,1 procenta zboží méně,“ upozornil ekonom Raiffeisenbank Jiří Pour. „Předpokládáme, že počínaje třetím kvartálem by mělo dojít k určitému oživení spotřeby domácností díky zpomalující inflaci,“ dodal.

„V momentě, kdy růst spotřebitelských cen zpomalí k blízkosti inflačního cíle, se pozvolna propad reálných příjmů začne zastavovat, což by mělo vést k obnově maloobchodních tržeb na konci roku,“ soudí ekonom Deloitte Filip Pastucha. Za celý rok by podle něj měly maloobchodní tržby klesnout o čtyři procenta, v příštím roce čeká jejich růst v objemu tří procent.

Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek předpokládá zlepšení spotřebitelské nálady s klesající inflací. Omezování nákupů by podle něj mělo postupně slábnout, letošní tržby se ale proti loňsku propadnou. „Za celý rok maloobchodní tržby poklesnou zřejmě zhruba o 4,5 procenta a půjde nejspíš o nejhorší výsledek v rámci celé EU,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 13 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.