Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu dál zpomaloval. Ceny se zvýšily o 11,1 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu. Zůstaly ale na dvouciferné hodnotě. Nad deset procent se inflace dostala již počátkem loňského roku, na celkové zdražování mají vliv hlavně ceny potravin. Meziměsíčně rostly ceny o 0,3 procenta, informoval Český statistický úřad.
Na to, že byla meziroční inflace v květnu nižší než v dubnu, měly podle statistiků vliv hlavně náklady na bydlení a ceny potravin. Ty na jedné straně rostly méně než v dubnu, na druhé straně jsou stále výrazně vyšší než loni. Zemní plyn zdražil o 47,6 procenta (zatímco v dubnu to bylo přes 53 procent), tuhá paliva o 39,4 procenta, elektřina o 24,8 procenta, teplo a teplá voda o 41,3 procenta. Z potravin zdražil nejvýrazněji cukr, který byl v květnu o 58,7 procenta dražší. Ceny chleba jsou vyšší o 15,8 procenta a vajec o 32,3 procenta.
„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziměsíčně oproti dubnu zdražily například brambory o šest procent, vejce o 5,5 procenta a ovoce o 4,5 procenta, naopak jen mírně – v řádu desetin procenta – rostly ceny elektřiny, tepla nebo nájemného. Klesly naopak ceny másla o 4,2 procenta a pohonných hmot o 3,9 procenta.
Zpomalení růstu cen vítá i premiér Petr Fiala (ODS). „To je určitě dobrá zpráva pro občany. Také by to ukazovalo, že protiinflační opatření, které naše vláda dělá, opravdu fungují, ale s definitivním hodnocením bych ještě nějaký měsíc počkal,“ uvedl.
Inflace by podle analytiků mohla klesat rychleji
Analytici předpovídali, že by květnová inflace mohla být nižší, než jak ji nakonec vypočítali statistici. Odhady činily 10,6 až 10,9 procenta. Za překvapivé považují zejména zdražení potravin oproti dubnu.
„Trend zmírnění meziročního růstu cen pokračoval hlavně díky vysoké základně. Ta v květnu hrála důležitou roli hlavně u cen bydlení, potravin a pohonných hmot,“ podotkl ekonom Unicredit Bank Patrik Rožumberský.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka ceny v obchodech nevnímají realitu silné koruny, levné dopravy a slabé poptávky, výsledek nepovažuje za nadějný. „Ústup inflace není tak rychlý, jak by s ohledem na nákladové podmínky mohl být, což se ostatně odrazilo i v rostoucí ziskovosti firem na národohospodářské úrovni už v prvním čtvrtletí roku,“ uvedl. Varoval, že cesta k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ještě bude dlouhá.
I hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se obává, že v příštím roce může být problém vrátit se ke dvouprocentní inflaci. „Nejvýraznějším rizikem je v tuto chvíli inflace příštího roku. Ta sice z titulu srovnávací základny výrazně poklesne, hlavní nejistotou však je, že se nedostane dlouhodoběji k úrovni dvou až tří procent, ale zakoření v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni,“ varoval.
Naopak Česká národní banka podle ředitele její měnové sekce Petra Krále predikovala pro květen inflaci o půl procentního bodu vyšší, než nakonec byla. Hlavně nečekala, že se meziročně o tolik sníží ceny pohonných hmot, ceny potravin rovněž rostly méně, než centrální banka předpokládala.
Jádrová inflace, která zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, dosáhla 8,6 procenta. ČNB předpokládala 9,1 procenta. „V jejím poklesu, který trvá již řadu měsíců, se projevuje odeznívání růstu zahraničních výrobních cen a zchlazená domácí poptávka. Ta vede k postupné korekci donedávna rostoucích ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalila dynamika jak cen zboží, tak služeb,“ uvedl Král.
Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové je ale naděje na výrazný pokles cen některých potravin. „Co se týče pečiva, pevně doufám, že po nové sklizni, u které se předpokládá, že bude na velmi dobré úrovni, ceny klesnou. Už tu není taková panika, není tu takový stres,“ míní. Podle odborníků ceny potravin rostly i proto, že řada podniků loni nakoupila do zásoby drahé suroviny – v obavách z jejich nedostatku.
Meziroční inflace začala zpomalovat v únoru – poté, co v lednu dosáhla 17,5 procenta, což byla jedna z nejvyšších hodnot vůbec. Následně je ale meziroční růst cen měsíc od měsíce menší, analytici již dříve odhadovali, že v létě by se mohl dostat na jednocifernou hodnotu.
Ceny dovozu i vývozu meziměsíčně klesly
ČSÚ zveřejnil také informace o dubnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 0,2 procenta z březnových 2,7 procenta. U dovozu ceny v dubnu meziročně klesly o 5,4 procenta, v březnu se snížily o 2,8 procenta.
Meziměsíčně se snížily ceny dovozu i vývozu – vývozní o 2,2 procenta a dovozní o 2,9 procenta. „Značný vliv měl vývoj cen minerálních paliv a posílení koruny vůči euru i dolaru,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA
