Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových patnácti procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o dvě desetiny procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
Inflace v dubnu zpomalila na 12,7 procenta
UDÁLOSTI: Tempo zdražování v Česku zpomaluje (zdroj: ČT24)
„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba sedmnáct procent a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ konstatovala vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V oblasti potravin podle statistiků zmírnila meziroční růst většina položek spotřebního koše. Například ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 procenta, v březnu to bylo o 32,6 procenta. Dále zpomalily růst například ceny masa na 12,7 procenta z březnových 22,7 procenta, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 procenta z 45,2 procenta nebo vajec na 41,2 procenta ze 75,5 procenta. Zelenina zdražila v dubnu meziročně o 18,3 procenta a cukr téměř o 61 procent.
Ne ve všech obchodech je ale poznat to, co tvrdí statistici. Někteří prodejci potravin nezlevňují, odkazují na vysoké náklady. „Zdražila se voda, zdražila se nafta, všechno lezlo nahoru, zdražil se nájem. Musí se to někde odrazit,“ řekl prodejce zeleniny v tržnici v pražských Holešovicích. Předpokládá však, že v příštích měsících i on zlevní.
Vliv oddílu bydlení na meziroční růst cenové hladiny
V oddíle bydlení v dubnu zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny, zemního plynu a tepla a teplé vody.
I tak však podle statistiků měl na meziroční růst cenové hladiny v dubnu největší vliv právě oddíl bydlení. Kromě nákladů vlastnického bydlení zdražilo nájemné z bytu o 6,9 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 14,2 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 30,3 procenta a tuhá paliva o 47,6 procenta.
Vedle potravin pak stouply také ceny dovolených, a to zhruba o pětinu. Stravovací služby zdražily oproti loňskému dubnu o 17,6 procenta a ubytovací služby o 17,4 procenta. Naopak levnější byly pohonné hmoty, meziročně o 16,7 procenta. Úhrnem ceny zboží v dubnu meziročně vzrostly o 14,5 procenta a ceny služeb o 10,1 procenta.
Ve srovnání s březnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb o 0,1 procenta vzrostly. Z potravin zlevnily meziměsíčně například vejce téměř o téměř třináct procent, polotučné mléko o víc než dvanáct procent, zelenina o pět procent a cukr o čtyři procenta.
ČSÚ ve čtvrtek také zveřejnil informace o březnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny meziročně stouply o 2,7 procenta, zatímco dovozní poprvé od prosince 2020 klesly, a to o 2,8 procenta. Výrazný vliv na to mělo zlevnění minerálních paliv, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně se ceny snížily ve vývozu i dovozu.
Analytici: Jednociferná inflace bude v létě
Dubnové zpomalení inflace hodnotí analytici jako překvapení, jelikož trh i Česká národní banka (ČNB) původně kalkulovaly s vyšší hodnotou. Za zvolněním inflace vidí zmíněné meziměsíční zlevnění potravin, upozorňují však, že vzhledem ke kolísavosti cen je třeba brát tento efekt s rezervou. Na jednociferná čísla podle nich meziroční inflace klesne v červnu nebo v červenci.
„Dubnový výsledek představuje příjemné překvapení, jež je ovšem způsobeno výhradně kategorií potravin, které namísto očekávaného zdražení meziměsíčně vykázaly cenový pokles. Právě potraviny jsou přitom tradičně volatilní a nemají velkou vypovídací hodnotu vzhledem k celkovým inflačním tlakům,“ zdůraznil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Upozornil na to, že potraviny meziměsíčně zlevnily poprvé od října 2022.
Také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler vidí hlavní příčinu zpomalení inflace ve zlevnění potravin, zpomalilo také zdražování energií. „Stále však platí, že celá řada položek pokračuje v solidním meziměsíčním růstu a protiinflačně působí jen kvůli vysoké srovnávací základně,“ upozornil. Dubnový vývoj proto podle něj nelze přeceňovat – i kvůli tomu, že ceny potravin, které pomohly aktuálnímu zlepšení, by mohly přestat klesat.
„Bývají poměrně volatilní, takže v příštím měsíci nás mohou překvapit opačným směrem. Jedno dubnové číslo neznamená, že jsme venku z nejhoršího,“ podotkl. Doplnil, že bankovní asociace dál předpokládá, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem jedenácti procent.
„V průběhu dalších měsíců lze očekávat pokračující zpomalování spotřebitelské inflace. Pravděpodobnost, že meziroční inflace zamíří pod deset procent již v červnu, se po dubnových číslech výrazně zvýšila. V souhrnu za celý letošní rok se může růst cenové hladiny pohybovat lehce pod 11 procenty,“ míní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by mohla inflace klesat ještě rychleji, protože se zlepšují nákladové podmínky. „Pozitivně se vyvíjí cena zemního plynu v Evropě, prudce poklesly námořní tarify a příznivý obrat signalizují i některé ceny výrobců. Když k tomu připočteme tlak slabé poptávky, kterou každý měsíc potvrzují čísla z maloobchodu, cesta k nižší inflaci je vydlážděná. Jde jen o to, jak rychle po ní prodejci půjdou,“ míní.
Dubnová inflace byla pod prognózou ČNB a analytici předpokládají, že to bude argument pro bankovní radu, aby už nesáhla ke zvýšení úrokových sazeb. „Zároveň ale bankovní rada bude bedlivě sledovat vývoj mezd a rozpočtové politiky a z tohoto pohledu bude důležité, co vláda předloží ve svém konsolidačním balíčku,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj se počátkem podzimu otevře prostor pro pozvolné snižování sazeb.
Česko má třináctou nejvyšší inflaci v Evropě, uvádí analýza
Přes zmírnění inflace má Česko v dubnu mezi jednačtyřiceti evropskými státy třináctou nejvyšší inflaci, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Proti březnu si Česká republika polepšila o jednu příčku.
Nejvyšší inflaci má podle Portu nyní Maďarsko (24 procent), Moldavsko (18,1 procenta) a Ukrajina (17,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mají pobaltské státy Estonsko (13,5 procenta), Litva (14,5 procenta) a Lotyšsko (17,3 procenta). V Polsku činí 14,7 procenta, na Slovensku 14,8 procenta. Ze sousedů má inflaci nižší Německo (7,2 procenta) a Rakousko (9,8 procenta), kde se ale proti březnu zvýšila o 0,7 procentního bodu.
Nejnižší inflaci z celé Evropy má momentálně Švýcarsko (2,6 procenta), Lichtenštejnsko (2,9 procenta) a Řecko (tři procenta). Podle analýzy následuje Rusko (3,5 procenta), Kypr a Lucembursko, kde mají inflaci shodně 3,7 procenta.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA