Zisk českého zemědělství loni skokově vzrostl na 22 miliard korun, oznámil svaz

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Na zisk zemědělců podle svazu mělo vliv také to, že loni používali osiva a hnojiva nakoupená ještě před začátkem energetické krize a dobíhaly jim fixace nižších cen energií. Organizace upozornila na to, že od loňského podzimu ceny řady zemědělských produktů klesají.

„Predikovaný nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny, což se negativně promítne až do letošního hospodaření,“ vysvětlil předseda svazu Martin Pýcha.

Před vývojem v letošním roce varoval i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který loňský rok označil za mimořádný vzhledem k vnějším podmínkám. „Loňský rok byl úspěšný co do ziskovosti pro zemědělské podniky, letošní rok může vyjít obráceným způsobem, může dojít k velkým problémům,“ řekl novinářům po jednání vlády. Současný pokles cen energií a hnojiv se podle něj může ve výsledcích zemědělců projevit až v příštím roce.

Pýcha už delší dobu také upozorňuje, že velká část hlavně větších podniků dostane méně peněz z dotací kvůli změnám dotační politiky. Od letošního roku začalo další pětileté období Společné zemědělské politiky EU. Česko ve svém strategickém plánu přesunulo větší část dotací k menším farmářům úpravou takzvané redistributivní platby. Svaz spolu s Agrární komorou loni kvůli změnám dotační politiky pořádal několik protestů.

Pýcha poznamenal, že zemědělci loni kvůli obavám z vývoje ekonomiky a vysoké inflace odkládali investice, což lze očekávat i letos. Dodal, že podíl surovin ve finální ceně potravin neustále klesá. Podle odhadu svazu, který vychází z dat Evropské komise, se podíl zemědělců pohybuje na úrovni dvaceti procent. „Máme velmi malý vliv na finální cenu. Podíl obchodu se pohybuje na úrovni 51 procent,“ doplnil.

Odmítl, že by zemědělci způsobovali růst cen potravin. „I přes zvýšení cen komodit jsou zemědělci těmi, kdo v dlouhodobém horizontu brzdí inflaci a přispívají k sociálnímu smíru v ekonomice,“ řekl.

Zemědělcům pomohl vstup do EU

Svaz uvádí, že v zemědělství v Česku podniká téměř třicet tisíc fyzických a právnických osob, které zaměstnávají přes 97 tisíc lidí v přepočtu na plné úvazky.

Podle svazu se české zemědělství dostalo do zisku po vysoce ztrátových 90. letech zhruba od roku 2000. Situace se poté zlepšila se vstupem do Evropské unie v roce 2004 a evropskými dotacemi. Podle svazu celé odvětví vykazuje solidní rentabilitu posledních deset let, kdy se zisk zemědělství pohyboval kolem jedenácti miliard.

Svaz upozorňuje, že zisk nelze zaměňovat s podnikatelským důchodem, který zveřejňuje Český statistický úřad na konci března. Kromě zisku započítává také prostředky na investice nebo mzdy. Údaje, se kterými pracuje svaz, vychází z hospodářských výsledků po zdanění. ČSÚ loni zemědělský důchod předběžně odhadl na pětadvacet miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...