ČSÚ strana 5 z 5

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 2,5 % z prosincových dvou procent, uvedl Český statistický úřad. Zdražilo bydlení a s ním spojené energie, a zlevnily naopak potraviny. Analytici i bankéři očekávali pomalejší růst.

Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostou tak pátým rokem za sebou. V samotném prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zvolnily meziroční růst na 3,1 procenta po listopadových 6,1 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Spotřebitelské ceny v Česku za loňský rok v průměru vzrostly o 2,1 procenta. Byla to třetí nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních deset let. Vyšší byla pouze v roce 2012, a to 3,3 procenta, a v roce 2017, kdy činila 2,5 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Prosincová inflace zůstala na úrovni dvou procent stejně jako v listopadu, ačkoliv ČNB čekala růst cen o 2,5 procenta. Analytici ale odhadují, že letos bude průměrná míra inflace zřejmě vyšší než loni.

Když se do řady postaví pětašedesát dětí, bude mezi nimi jedno, které neví, jak to vypadá v lese, protože v něm nikdy nebylo – alespoň statisticky. O zkušenosti dětí se zajímal Český statistický úřad v projektu Minisčítání. Zjistil, že většina z nich umí umýt nádobí nebo si zavázat tkaničky, ale mnoho jich například nevidělo dojení krav a ještě více nebylo u výroby másla.

Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku podle zpřesněných údajů stagnoval na 2,4 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). První odhady úřadu uváděly, že meziroční růst hrubého domácího produktu proti druhému čtvrtletí zpomalil na 2,3 procenta. Statistici také upravili údaje o mezičtvrtletním růstu HDP, který dříve odhadovali na 0,4 procenta. Nyní uvedli, že dosáhl 0,6 procenta.

Česko bude v tomto století dál stárnout. Od šedesátých let by měl být každý třetí člověk v zemi senior. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, jejich počet může klesnout na 5,9 milionu, vyplývá z prognózy Českého statistického úřadu. Celkový počet obyvatel by se ale neměl výrazně snižovat díky příchodu cizinců.

Připojení k internetu má v současnosti 80 procent českých domácností. Za posledních pět let jejich počet narostl o 13 procent. Česko ale stále zaostává za evropským průměrem, který byl loni o sedm procentních bodů vyšší. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta z 2,3 procenta v září. Zdražovalo zejména bydlení, pohonné hmoty nebo alkohol. Zlevnily naopak některé potraviny, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 procenta. Někteří analytici míní, že říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB).

Nejoblíbenějšími jmény, která rodiče letos v lednu dali svým narozeným dětem, jsou Eliška a Jakub. Poprvé se mezi tři nejpopulárnější jména probojoval Adam a Sofie. Naopak klesá zájem o jména Tereza a Tomáš. Statistici sledují i výběr netradičních jmen – letos mezi nimi našli Sibylu, Andělínu nebo Lily Hope, u chlapců pak Gastona, Tigrana nebo Bentleyho.

V Česku za posledních deset let o čtvrtinu vzrostl počet dětí v mateřských školkách. Díky populačně silným ročníkům už sedm let stále roste i počet dětí na základních školách. Opačná situace je ale na středních a vysokých školách, kde jsou nyní naopak slabé populační ročníky. Počet středoškoláků se tak snížil za deset let o čtvrtinu. Údaje zveřejnil k začínajícímu školnímu roku Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalil na 4,2 procenta z pěti procent v předchozím kvartálu. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který výsledek opět mírně zhoršil – ve svém úplně prvním odhadu uváděl růst o 4,5 procenta. Statistici také uvádějí, že výdaje domácností rostly rychleji než jejich příjmy.

Při sčítání lidu bude většinu potřebných údajů Český statistický úřad (ČSÚ) získávat z veřejných registrů nebo přes internet. Zbývající informace bude sbírat Česká pošta. Vyplývá to z pravidel pro sčítání lidu, které se uskuteční v roce 2021. Nová pravidla pro sčítání v úterý schválila vláda.

Česká republika byla v prvním čtvrtletí podle dostupných dat pátou nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Vyšší meziroční růst v prvním čtvrtletí vykázaly Lotyšsko, Polsko, Slovinsko a Maďarsko. Vývoji hrubého domácího produktu pomáhala domácí spotřeba, stejně jako investice.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 4,4 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Zpřesněná čísla Českého statistického úřadu jsou mírně horší než v odhadu z poloviny května, podle nějž rostla česká ekonomika o 4,5 procenta. Zatímco ekonom Komerční banky Viktor Zeisel poznamenal, že dynamika už zaostává za regionálními protějšky, hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč zase upozorňuje, že HDP nedostál ani očekáváním České národní banky.

Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v dubnu na 1,9 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v březnu. Nejvyšší zdražení nastalo u alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Cenovou hladinu však nejvíce zvedalo bydlení. Vyplynulo to ze zprávy Českého statistického úřadu. Naopak ceny meziročně klesly v telekomunikačních službách nebo u odívání a obuvi. Analytici odhadují, že v dalších měsících bude inflace zrychlovat.

Meziroční růst maloobchodních tržeb v Česku bez obchodů s vozidly v březnu zpomalil na 4,4 procenta z únorových šesti procent, uvedl Český statistický úřad. K růstu tržeb přispěly hlavně příjmy obchodů s potravinami a e-shopů. Za celé první čtvrtletí tržby meziročně reálně stouply o 6,2 procenta.

Průmyslová výroba v březnu po nepřetržitém desetiměsíčním růstu meziročně klesla o 1,1 procenta, uvedl Český statistický úřad. Podepsal se na tom například pokles výroby aut, dalším důvodem je i to, že letošní březen měl o dva pracovní dny méně než loňský. Počet dnů se promítl i na poklesu ve stavebnictví, které by jinak meziročně posílilo. Podle ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory nové statistiky ukázaly ekonomiku ve špatném světle. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že tuzemské stavebnictví skomírá.

V Česku ke konci roku 2016 pobývalo 493 400 cizinců, nejvíc v historii, oznámil to Český statistický úřad. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci, následovali Slováci a Vietnamci. Lidé z těchto tří zemí tvořili více než polovinu všech cizinců žijících v Česku.

V minulých letech pokračovalo stěhování českého obyvatelstva do okolí velkých měst. Na celkovém výsledku stěhování nejvíce v letech 2011 až 2016 tratil Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. I když v úbytku obyvatelstva vedl Moravskoslezský kraj, Karlovarský kraj se potýkal i s problémy na trhu práce. Byl totiž jediným krajem, kde byl loni proti roku 2011 nižší počet zaměstnaných.

Průmyslová výroba v Česku loni meziročně stoupla o 5,7 procenta, informoval Český statistický úřad. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů produkce vzrostla o 6,2 procenta, loni totiž bylo ve srovnání s rokem 2016 o dva pracovní dny méně. Stavební produkce se zase loni meziročně zvýšila o 2,1 procenta, dařilo se pozemnímu stavitelství, naopak produkce inženýrského stavitelství klesla.

Přebytek obchodní bilance v národním pojetí za loňský rok činil 152,6 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad. Výsledek je meziročně o 11,1 miliardy horší. V porovnání s rokem 2016 se zvýšil vývoz o 5,6 procenta a dovoz o 6,3 procenta. V přeshraničním pojetí i tak ale dosáhli exportéři rekordního výsledku 4,2 bilionu korun.

Nástupcem zesnulé předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové bude dosavadní místopředseda úřadu Marek Rojíček. Jeho jmenování schválila vláda, sdělila ČTK mluvčí kabinetu Barbora Peterová. Rojíček je místopředsedou úřadu od dubna 2014, v instituci působí od roku 2001.