Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi patnáct procent svého čistého příjmu. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi dvanáct procent, lidé v nájmu osmadvacet procent. Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Loni se ptali 11 500 domácností. Do výdajových položek za bydlení zahrnuli nájemné či úhradu za užívání bytu, plyn, elektřinu, ústřední vytápění, teplou vodu, vodné a stočné, paliva i služby.
„Výdaje za bydlení v posledních letech významně rostou. Do roku 2021 byl růst celkových výdajů za bydlení spíše pozvolný. V roce 2022 se však proti předchozímu roku zvedly celkové výdaje o 10,4 procenta. Nejvíce se na tom podílely ceny energií. Za posledních deset let vůbec poprvé rostly příjmy domácnostem pomaleji než jejich výdaje za bydlení,“ řekla Simona Měřinská z ČSÚ. Elektřina a plyn zdražily meziročně o sedmnáct procent, vodné a stočné o pět procent a nájemné o 3,5 procenta. Čisté příjmy domácností se předloni meziročně zvedly o 9,6 procenta.
Průměrná domácnost utratila loni na jaře za bydlení 6820 korun měsíčně. Bylo to 14,9 procenta jejího čistého příjmu. Lidi, kteří žili ve vlastním domě, stálo bydlení v průměru 5930 korun. Vydali tak 11,3 procenta příjmu. Ti, kteří bydleli ve vlastním bytě, platili měsíčně 5964 korun, což tvořilo 12,9 procenta příjmu.
V nájemním bydlení v průměru domácnost dávala 10 808 korun měsíčně, tedy 28,2 procenta svého čistého příjmu. Ti, kteří žili u příbuzných či známých, hradili 4757 korun. Ze svého čistého příjmu tak vydali 15,5 procenta.
U lidí v nájmu nejvyšší položku výdajů představovalo nájemné, a to víc než dvě pětiny. V rodinných domech byl nejvyšší podíl úhrady za elektřinu a plyn. Celkem to bylo téměř sedmdesát procent výdajů.
„Téměř tři čtvrtiny domácností v Česku žijí ve svém. Bydlení v nájmu se týká dlouhodobě přibližně pětiny domácností. Postupně přibývá těch, kteří žijí u příbuzných a známých,“ uvedla Měřinská.
Minimální nebo žádná finanční rezerva
Téměř třetina Čechů také žije s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost pak nemá finanční rezervu žádnou, ukázal průzkum České spořitelny a Sociologického ústavu AV ČR. „Když přijde nějaká nenadálá finanční nouze, tak jsou potom nuceni sahat do svých úspor, a pokud už ty úspory jsou vyčerpané, tak to mohou řešit nějakou půjčkou,“ uvedla ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd Kamila Fialová.
Méně šetří i lidé, kteří byli zvyklí spořit si vyšší částky. Současná krize se tak podle odborníků od těch minulých podstatně liší. Za pokles příjmů tentokrát nemůže stoupající nezaměstnanost, ale výrazný růst cen. A to dopadá i na rodiny ze střední a vyšší třídy.
Pod hranicí chudoby
Příjmová chudoba hrozí, pokud člověk nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo 15 571 korun, tedy o 1516 korun víc než v předchozím roce 2021. Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 23 356 korun za měsíc. U samoživitele s jedním dítětem do 13 let to bylo 20 242 korun a se dvěma dětmi nad 13 let pak 31 141 korun. Oba rodiče se třemi dětmi měli hraniční částku 43 598 korun.
Pod hranicí chudoby se tak loni ocitlo 10,2 procenta obyvatel Česka. „V absolutních číslech se to týkalo jednoho milionu a 40 tisíc obyvatel České republiky,“ vysvětluje Měřinská.
O rok dřív to bylo 8,6 procenta. V příjmové chudobě žili nejvíc samoživitelské domácnosti s dětmi a samotní lidé nad 65 let. Na stanovený příjem nedosáhlo 31 procent neúplných rodin a 38 procent důchodců, kteří žijí sami. Většinou to byly ženy.
Pět procent domácností si nemohlo dovolit pět a více z třinácti sledovaných výdajových položek, například pořízení nového nábytku je problém pro čtvrtinu z nich. Na týdenní dovolenou nemůže jet skoro pětina rodin a podobný počet by měl problém s náhlou vyšší platbou.
V Evropské unii je pod příjmovou hranicí chudoby v průměru 16,8 procenta obyvatel. Česko tak spolu s Finskem, Slovinskem, Dánskem a Slovenskem má nejnižší podíl ohrožených, upřesnila Měřinská. Nejvíc naopak hrozí chudoba lidem v Lotyšsku, Rumunsku, Bulharsku a Španělsku.
