Podle dat Českého statistického úřadu v listopadu stavební výroby oproti minulému roku i předchozímu měsíci ubylo. O přibližně procento kleslo pozemní i inženýrské stavitelství. Průmyslu se sice daří dále růst, tempo výroby ale zpomaluje. Firmy nejvíc trápí ceny energií a často i nižší poptávka. Některé se dostávají do existenčních potíží.
V listopadu klesla stavební produkce, růst průmyslu zpomalil
Stavební výroba v Česku v listopadu meziročně klesla o 0,8 procenta, v říjnu přitom vzrostla o procento. Oba segmenty, pozemní a inženýrské stavitelství, vykázaly takřka stejný vývoj. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, kleslo proti listopadu 2021 o 0,8 procenta a produkce inženýrského stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, byla nižší 0,9 procenta. Meziměsíčně se stavební produkce snížila o 0,3 procenta.
Úřady v listopadu vydaly 6975 stavebních povolení, což je meziročně o 6,2 procenta méně. „Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 40,5 miliardy korun a meziročně klesla o více než pětinu, což bylo zčásti ovlivněno povolením vyššího počtu velkých staveb v listopadu 2021,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Podle analytiků na stavebnictví loni dolehla řada negativních vlivů. Šlo hlavně o rostoucí ceny materiálů, váznoucí dodávky některých surovin i dopady války na Ukrajině včetně růstu cen energií. K tomu se přidaly i vysoké úrokové sazby, které omezily zájem o hypotéky.
„Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která výrazně trpí, když ekonomiku zasáhne recese. Lze proto očekávat, že se v letošním roce budou dokončovat již započaté projekty, ale výrazně se sníží počet nově zahajovaných staveb,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek dodal, že nejde o žádný dramatický pokles, který by už naznačoval nějakou krizi v tomto odvětví. Spíše se prý jedná o „měkké přistávání“ spojené s celkovým výkonem ekonomiky. Podle generálního ředitele Xella pro Českou republiku a Slovensko Petera Markoviče se dá mírné ochlazení očekávat i letos. Největším problémem je podle něj složité financování a odkládání začátku výstavby.
Průmysl roste pomaleji
Průmyslová výroba roste oproti předchozímu měsíci o něco pomaleji. V listopadu se snížil meziroční růst na půl procenta z říjnových 3,1 procenta.
Oživení zaznamenal v předposledním měsíci loňského roku automobilový sektor, přičemž výroba motorových vozidel rostla dvouciferným tempem. Mnohá další průmyslová odvětví ale naopak zaznamenala meziroční pokles, na kterém se podepsaly vysoké ceny energií. Meziměsíčně byla průmyslová výroba v listopadu vyšší o 3,1 procenta.
Výroba motorových vozidel vzrostla dvouciferným tempem jak meziročně, tak meziměsíčně, nezpomalily ji ani problémy zásobování. Negativně se ale na výsledku průmyslové produkce podepsala hlavně výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu.
Výroba aut podle analytiků celkový výsledek průmyslu zachránila. Podle Jakuba Seidlera z České bankovní asociace nepřináší příliš optimismu ani indikátory zaměřené na pohled do příštích měsíců a listopadový silný propad nových průmyslových zakázek v Německu potvrzuje, že zahraniční poptávka začíná citelněji zpomalovat. Myslí si, že letos čeká tuzemský průmysl propad.
S tím souhlasí i analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Poukázal na to, že listopadový meziroční růst průmyslové produkce o 0,5 procenta byl nejslabší od loňského července. Přesto tento výsledek znamenal překvapení v pozitivním směru, neboť na trhu se očekával meziroční pokles, podotkl.
I když výhled do budoucna není příznivý, podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy by nemělo masivně přibývat bankrotů firem, ani nastat hromadné propouštění. „Situace na energetických trzích se stabilizovala, vlády přijaly některá opatření, která pomohou firmám dostat se z velkých extrémů – tohle se podařilo. Samozřejmě všechny firmy budou procházet obrovskou zkouškou, i po zastropování pro ně budou ceny energií velmi vysoké, stále bojujeme s vysokou inflací, jsou narušené dodavatelské řetězce a to všechno se promítá také do uživatelské poptávky,“ řekl ve vysílání ČT24.
Zahraniční obchod skončil v minusu
Zahraniční obchod skončil v listopadu schodkem 25,5 miliardy korun, přičemž ve stejném období roku 2021 byl v přebytku 3,9 miliardy. Bilance je ve schodku podesáté v řadě. Hlavním důvodem jsou i nadále vyšší ceny ropy a zemního plynu na světových trzích a vyšší dovezené množství těchto komodit.
Vývoz meziročně vzrostl o 10,8 procenta na 421,6 miliardy a dovoz o 18,7 procenta na 447,1 miliardy. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 0,8 procenta a dovoz o 1,9 procenta.