Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.
Česká ekonomika dál slábne, ve třetím čtvrtletí ztratila meziročně 0,6 procenta. Unijní HDP naopak mírně stoupl
Meziročně klesá česká ekonomika od začátku roku, mezičtvrtletně naopak zeslábla letos poprvé. Všechny letošní změny jsou v řádu desetin procenta. Nic se nemění na tom, že pokles oproti loňsku přičítá Český statistický úřad hlavně domácnostem.
„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ shrnul odhadovaný výsledek třetího čtvrtletí ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní pokles HDP ovlivnila zejména zahraniční poptávka, ta domácí stagnovala.
Nižší než loni ve třetím čtvrtletí, ale i letos ve druhém čtvrtletí byla v létě i hrubá přidaná hodnota, která je součástí HDP spolu s daněmi z produktů a dotacemi na ně. Meziročně poklesla ve většině odvětví ekonomiky, nejvíce v průmyslu, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně měla na celkový pokles vliv tatáž odvětví, ale dařilo se informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem.
Ekonomika EU nepatrně zesílila
Hrubý domácí produkt Evropské unie byl ve třetím kvartálu o desetinu procenta vyšší než ve druhém čtvrtletí a shodně i o 0,1 procenta vyšší než loni v létě, vyplývá z odhadu Eurostatu. Eurozóna na tom byla poněkud hůře. Meziroční růst byl sice rovněž o 0,1 procenta, ale oproti letošnímu druhému čtvrtletí byl HDP o 0,1 procenta nižší.
V EU i eurozóně meziroční tempo růstu zpomalilo. Ve druhém kvartálu rostla ekonomika o 0,4 procenta v EU a půl procenta v eurozóně.
Meziročně rostl ve třetím čtvrtletí HDP nejvíce v Portugalsku, Španělsku a Belgii. Naopak nejvíce klesly ekonomiky Irska, Estonska, Rakouska a Švédska. Mezičtvrtletně nejvíce zesílila ekonomika Lotyšska, Belgie a Španělska, nejvýraznější pokles byl v Irsku, Rakousku a Česku.
Celoroční výsledek ekonomiky bude v minusu, očekávají po letním poklesu analytici
První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřekvapil analytiky, kteří mírný pokles očekávali. Podobně jako statistici odkazují na slabou spotřebu domácností a také na útlum průmyslu.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler poukázal, že je Česko jediným státem Evropské unie, jehož HDP zůstává pod úrovní předpandemického roku 2019. Přičítá to hlavně malé spotřebě domácností. Pokles je větší než v jiných zemích. „Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší,“ míní. Česko ale podle něj zaostává také v míře investic či exportech.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek soudí, že problém s návratem ekonomiky na úroveň před pandemií souvisí s inflací, poklesem reálných příjmů domácností a také šedou ekonomikou. „Diskuse mohou být ohledně poměru ingrediencí v tomto koktejlu, přítomnost všech tří je ale nesporná,“ poznamenal.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek odkazuje hlavně na vysokou inflaci. „Degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment, a snižuje tak ochotu nakupovat,“ uvedl. Českou ekonomiku podle něj také negativně ovlivnily slabší zahraniční poptávka a problémy dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu.
Svaz průmyslu a dopravy považuje pokles HDP ve třetím čtvrtletí za důsledek drahých energií. „Možný restart tuzemské ekonomiky komplikují například dopady předešlých inflačních tlaků, a zejména vysoké ceny energie, které se propisují i do nižší spotřeby. Většina průmyslových odvětví se již měsíce potýká s úbytkem zakázek. Dalším limitem pro naše exportně orientované hospodářství je nepříliš pozitivní ekonomická situace u našich hlavních obchodních partnerů v Německu a obecně v eurozóně,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Mírnou recesi očekávají analytici po zveřejnění odhadu za třetí čtvrtletí i v celoročním pohledu. Že by byl rok 2023 nakonec růstový, nepředpokládají. „Celoroční výkon české ekonomiky tak prakticky jistě míří do záporu, realisticky se jeví pokles zhruba o 0,4 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Podle Seidlera aktuální výsledky ekonomiky snižují i výhled pro hospodářský růst v příštím roce. „Protirůstově pak bude působit i konsolidační balíček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý,“ uvedl.
Petr Dufek míní, že „dokud je tu inflace, nebude tady hospodářský růst“. Inflaci považuje za hlavní hrozbu pro to, aby začala ekonomika na počátku příštího roku sílit. „Je před námi obrovská neznámá a to jsou ceny energií. Vidíme na trhu, že elektřina zlevňuje, ale hrozí zvýšení různých poplatků, které jsou s energiemi spojené a inflaci by mohly znovu nakopnout,“ varoval. Například zdražení elektřiny o 20 procent by podle něj znamenalo, že by se inflace dostala ke dvěma procentům nikoli počátkem, ale spíše až koncem příštího roku.
- HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.