Česká ekonomika dál slábne, ve třetím čtvrtletí ztratila meziročně 0,6 procenta. Unijní HDP naopak mírně stoupl

2 minuty
Události: Česká ekonomika dál slábne
Zdroj: ČT24

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Meziročně klesá česká ekonomika od začátku roku, mezičtvrtletně naopak zeslábla letos poprvé. Všechny letošní změny jsou v řádu desetin procenta. Nic se nemění na tom, že pokles oproti loňsku přičítá Český statistický úřad hlavně domácnostem.

„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ shrnul odhadovaný výsledek třetího čtvrtletí ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní pokles HDP ovlivnila zejména zahraniční poptávka, ta domácí stagnovala.

Nižší než loni ve třetím čtvrtletí, ale i letos ve druhém čtvrtletí byla v létě i hrubá přidaná hodnota, která je součástí HDP spolu s daněmi z produktů a dotacemi na ně. Meziročně poklesla ve většině odvětví ekonomiky, nejvíce v průmyslu, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně měla na celkový pokles vliv tatáž odvětví, ale dařilo se informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem.

Ekonomika EU nepatrně zesílila

Hrubý domácí produkt Evropské unie byl ve třetím kvartálu o desetinu procenta vyšší než ve druhém čtvrtletí a shodně i o 0,1 procenta vyšší než loni v létě, vyplývá z odhadu Eurostatu. Eurozóna na tom byla poněkud hůře. Meziroční růst byl sice rovněž o 0,1 procenta, ale oproti letošnímu druhému čtvrtletí byl HDP o 0,1 procenta nižší.

V EU i eurozóně meziroční tempo růstu zpomalilo. Ve druhém kvartálu rostla ekonomika o 0,4 procenta v EU a půl procenta v eurozóně.

Meziročně rostl ve třetím čtvrtletí HDP nejvíce v Portugalsku, Španělsku a Belgii. Naopak nejvíce klesly ekonomiky Irska, Estonska, Rakouska a Švédska. Mezičtvrtletně nejvíce zesílila ekonomika Lotyšska, Belgie a Španělska, nejvýraznější pokles byl v Irsku, Rakousku a Česku.

Celoroční výsledek ekonomiky bude v minusu, očekávají po letním poklesu analytici

První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřekvapil analytiky, kteří mírný pokles očekávali. Podobně jako statistici odkazují na slabou spotřebu domácností a také na útlum průmyslu.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler poukázal, že je Česko jediným státem Evropské unie, jehož HDP zůstává pod úrovní předpandemického roku 2019. Přičítá to hlavně malé spotřebě domácností. Pokles je větší než v jiných zemích. „Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší,“ míní. Česko ale podle něj zaostává také v míře investic či exportech. 

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek soudí, že problém s návratem ekonomiky na úroveň před pandemií souvisí s inflací, poklesem reálných příjmů domácností a také šedou ekonomikou. „Diskuse mohou být ohledně poměru ingrediencí v tomto koktejlu, přítomnost všech tří je ale nesporná,“ poznamenal.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek odkazuje hlavně na vysokou inflaci. „Degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment, a snižuje tak ochotu nakupovat,“ uvedl. Českou ekonomiku podle něj také negativně ovlivnily slabší zahraniční poptávka a problémy dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu.

Svaz průmyslu a dopravy považuje pokles HDP ve třetím čtvrtletí za důsledek drahých energií. „Možný restart tuzemské ekonomiky komplikují například dopady předešlých inflačních tlaků, a zejména vysoké ceny energie, které se propisují i do nižší spotřeby. Většina průmyslových odvětví se již měsíce potýká s úbytkem zakázek. Dalším limitem pro naše exportně orientované hospodářství je nepříliš pozitivní ekonomická situace u našich hlavních obchodních partnerů v Německu a obecně v eurozóně,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Mírnou recesi očekávají analytici po zveřejnění odhadu za třetí čtvrtletí i v celoročním pohledu. Že by byl rok 2023 nakonec růstový, nepředpokládají. „Celoroční výkon české ekonomiky tak prakticky jistě míří do záporu, realisticky se jeví pokles zhruba o 0,4 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Podle Seidlera aktuální výsledky ekonomiky snižují i výhled pro hospodářský růst v příštím roce. „Protirůstově pak bude působit i konsolidační balíček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý,“ uvedl.

Petr Dufek míní, že „dokud je tu inflace, nebude tady hospodářský růst“. Inflaci považuje za hlavní hrozbu pro to, aby začala ekonomika na počátku příštího roku sílit. „Je před námi obrovská neznámá a to jsou ceny energií. Vidíme na trhu, že elektřina zlevňuje, ale hrozí zvýšení různých poplatků, které jsou s energiemi spojené a inflaci by mohly znovu nakopnout,“ varoval. Například zdražení elektřiny o 20 procent by podle něj znamenalo, že by se inflace dostala ke dvěma procentům nikoli počátkem, ale spíše až koncem příštího roku.

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...