Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.
České domácnosti šetří. Ekonomika meziročně klesla druhé čtvrtletí za sebou
Hrubý domácí produkt meziročně klesl podruhé za sebou, zároveň však podruhé za sebou mezičtvrtletně vzrostl. Vyplývá to z upřesněného odhadu Českého statistického úřadu, přičemž obě čísla – srovnání s loňským druhým čtvrtletím i se začátkem letošního roku – jsou velmi malá, v řádu desetin procenta.
V prvním odhadu z července předpokládali statistici, že ekonomika na jaře meziročně klesla o 0,6 procenta, upřesněný odhad je o dvě desetiny příznivější. Předpoklad, že mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,1 procenta, se nezměnil.
Na meziroční pokles měla vliv konečná spotřeba domácností a také úbytek zásob. Domácnosti snížily své výdaje ve srovnání s loňským jarem o 4,5 procenta, celkově se výdaje na konečnou spotřebu snížily o dvě procenta. Ve srovnání s letošním prvním kvartálem byly ovšem již výdaje na konečnou spotřebu vyšší, a to celkově (o 0,3 procenta) i u domácností (o 0,2 procenta). Změna stavu zásob se naopak projevila meziročně i mezičtvrtletně.
„Na straně poptávky byly ve druhém čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích,“ doplnil Vladimír Kermiet z ČSÚ.
Hrubá přidaná hodnota meziročně stoupla
Hrubá přidaná hodnota – která je výsledkem rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci a spolu se saldem daní z produktů a dotací na produkty je součástí HDP – se ve druhém čtvrtletí vyvíjela opačně než celkový hrubý domácí produkt. Meziročně vzrostla o 0,6 procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta. Podle statistiků to bylo hlavně tím, jak se od začátku roku vyplácely dotace na produkty.
Na meziroční mírný růst hrubé přidané hodnoty měl vliv průmysl a také odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Že nebyl růst vyšší, je hlavně důsledek procentního poklesu obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
ČNB: Česko se vymanilo z mělké recese
Údaje o HDP naznačují, že se již Česko vymanilo z mělké recese, uvedl náměstek ředitele měnové sekce ČNB Jakub Matějů. „Domácnosti sice nadále čelí poklesu svých reálných příjmů, jejich spotřeba však poklesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB o něco méně,“ dodal. U spotřeby domácností ČNB očekávala pokles o 5,3 procenta. „Mezičtvrtletně se spotřeba domácností již vrátila k růstu, k čemuž dopomohla mimo jiné postupně se snižující inflace,“ okomentoval Matějů.
Vyšší než očekávaná byla i spotřeba vládních institucí, která meziročně vzrostla o 3,3 procenta, zatímco prognóza ČNB předpokládala růst o 2,8 procenta. Výrazně nad prognózou byly investice, které meziročně vzrostly o 2,5 procenta, když ČNB očekávala jejich pokles o 0,5 procenta.
„Příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu byl nižší než prognózovaný, přičemž výrazně slabší růst vykázal jak vývoz, tak dovoz,“ upozornil Matějů. Vývoz zboží a služeb meziročně rostl o 4,5 procenta, když ČNB čekala růst o 8,1 procenta. Dovoz vzrostl o 0,8 procenta, zatímco prognóza centrální banky předpokládala růst o 3,7 procenta.
Za celý rok očekává ČNB zhruba stagnaci ekonomiky, HDP by podle ní měl vzrůst o 0,1 procenta. „Po nevýrazném výkonu v první polovině letošního roku se ekonomika ve druhém pololetí vrátí k viditelnému růstu. Ten bude vyplývat především z obnovení růstu reálných příjmů domácností, které podpoří oživení spotřeby domácností. Významnou roli bude v růstu ekonomiky hrát také kladný příspěvek čistého vývozu, který bude odrážet její dobrou exportní výkonnost,“ uvedl Matějů.
V příštím roce počítá prognóza ČNB s růstem ekonomiky o 2,3 procenta. „A to i přes fiskální konsolidační úsilí vlády, které bude částečně brzdit zejména růst spotřeby domácností a v menší míře také růst investic,“ doplnil Matějů.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka nelze mezičtvrtletní růst HDP přeceňovat. „Zveřejněné výsledky nemění pohled na další vývoj české ekonomiky. Domácí poptávka se sice začíná stabilizovat, investiční dokonce růst, avšak nová rizika se objevují v zahraničí,“ poukázal na slabší hospodářskou výkonnost Německa, které je významným českým obchodním partnerem. „Kladná nula proto bude pro českou ekonomiku v letošním roce ještě dobrým výsledkem,“ dodal Dufek.
Stagnaci za celý rok očekává také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, podle něj se ale změní příspěvky jednotlivých složek HDP. „Mezikvartální údaje naznačují, že se česká ekonomika v polovině roku nacházela v bodu zlomu a že letošní druhé pololetí bude z hlediska struktury vypadat odlišně. Čekáme zejména odraz ode dna v soukromé spotřebě, k němuž napomůže nejen pokles inflace, ale zřejmě také zapojení části ‚covidových‘ úspor během letních dovolených. Export již naopak neporoste stejným tempem jako v prvním pololetí, jelikož globální poptávka zůstává utlumená,“ okomentoval.
