Výrobci léků kritizují návrh ministerstva zdravotnictví, aby drželi dvouměsíční zásoby přípravků na předpis. Výpadky podle nich nevyřeší, naopak je může ještě zhoršit. Kvůli vyšším nákladům výrobců hrozí i zvýšení cen léků či ukončení dodávek do Česka. Na tiskové konferenci před tím varovali ředitelé České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář.
Výrobci léků kritizují návrh ministerstva na dvouměsíční zásobu. Výpadky prý může zhoršit
„Pokud by mělo navrhované řešení přinést nějaké zlepšení, mělo by být velmi přesně zaměřeno na ty skupiny léčiv, u kterých k výpadkům opakovaně dochází,“ míní Kolář. Jsou podle něj i léky, kde splnit tuto povinnost není možné, například sezonní vakcíny, radiofarmaka nebo individuálně připravované přípravky.
Návrh zákona podle něj počítá s tím, že pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyhodnotí, že lék není v běžném distribučním řetězci dostupný, začne výrobce své zásoby na dva měsíce postupně uvolňovat. Zároveň by takových léků nemohly lékárny objednávat víc, než je jejich obvyklá spotřeba.
Podle Vrubela budou muset výrobci vybudovat nebo pronajmout nové sklady. „Odhadem to bude stát stovky milionů korun navíc. V hodnotě zboží, které leží ve skladech a v hodnotě služeb těch skladů,“ tvrdí. Jako příklad uvedl řešení z Finska, kde si stát držení zásob jako službu platí u distributorů, kteří léky do lékáren dodávají průběžně a jejich náklady jsou tak nižší, než pokud mají stejnou povinnost výrobci.
Vrubel: Vyšší náklady se promítnou do cen léků
Výrobci léků podle Vrubela budou muset své zvýšené náklady promítnout do cen. U léků na recept, které platí zdravotní pojišťovny, to ale není možné, protože ceny jsou regulované a velká část léků se už v současné době prodává za tu maximální stanovenou. Největší problém vidí u nejlevnějších léků do 150 korun za balení, kde má výrobce nízkou marži. Tuto cenu má zhruba tisícovka z šesti a půl tisíce léků na recept, které se v Česku obchodují. Na maximální ceně jich je kolem šedesáti procent.
Farmaceutické firmy se přitom podle Vrubela stejně jako ostatní oblasti už v současné době potýkají s růstem cen energií i některých materiálů. „Výrobě rostou o stovky procent náklady, ale vy nejste je schopni promítnout do ceny,“ upozornil.
Návrat výroby zpět do Evropy
S výpadky léků by podle výrobců mohl pomoci návrat výroby zpět do Evropy. Nebude ale možný úplně a trval by nejméně pět let. Problémem by mohly být vyšší náklady i ekologie. V současné době se většina účinných látek léků pro Evropu vyrábí v Asii, zejména Indii a Číně, a obalové materiály často v Rusku či na Ukrajině.
„Evropa je dnes ve výrobě surovin na výrobu léků závislá na Asii. Dodavatelský řetězec je dlouhý,“ prohlásil Vrubel. Podle něj takové řetězce tvoří i desítky subdodavatelů. Vliv tak má i válka na Ukrajině nebo ještě nedávná protiepidemická opatření v Číně, kdy se například při nákaze zavírala celá továrna nebo přístav.
Ještě kolem roku 2003 se podle výrobců většina léků vyráběla v Evropě. „Je potřeba si odpovědět na otázku, jestli je Evropa ochotná, a to i za cenu toho, že to budou zvýšené náklady, motivovat výrobu, aby se přenesla zpátky do Evropy, a mít zajištěné dodávky,“ poznamenal Kolář. Úplná soběstačnost Evropy ve výrobě léčiv ale podle něj asi možná není.
„Výroba alespoň kritických léků by tady být měla,“ dodal Vrubel. Před měsícem podle něj prezident Emanuel Macron uvedl, že chce výrobu paracetamolu zpět do Francie. Rakousko už vrací zpět výrobu antibiotik. „Z nějakého důvodu to nedělá celá Evropská unie systémově nebo že by Evropská komise vypsala sama nějaké pobídky,“ dodal.
Změna zákona by měla platit podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejpozději od příštího roku. Podle výrobců to ale není reálné, protože výroba se plánuje zhruba rok dopředu. Za nedodržení povinností by mohla producentům hrozit pokuta až dvacet milionů korun. Vrubel proto předpokládá, že častěji budou hlásit přerušení výroby, pokud nebudou schopny předvídat dodávky.
Současné situaci, kdy spotřeba antibiotik v lednu stoupla o více než polovinu proti předchozímu roku, by podle zástupců firem nová legislativa stejně nepomohla. V minulých týdnech chyběly kvůli vysoké nemocnosti také například léky na horečku nebo sirupy pro děti, které jsou volně prodejné a nová legislativa by se na ně nevztahovala.