Problém s dostupností léků přetrvá do jara, na podzim už bude vyřešen, očekává Válek

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce o zdravotnictví, 1. část
Zdroj: ČT24

S nedostatkem léků se bude Česko, potažmo Evropa potýkat až do jara, očekává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Otázkách Václava Moravce však ujistil, že se snaží potíže co nejvíce zmírnit a objednal přípravky z mimoevropských zemí. Problém je však i v tom, že se poptávka po lécích zvýšila, za tři týdny se podle něj vykoupily zásoby Nurofenu, které by jindy vystačily na čtvrt roku. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) se obává, že se situace může ještě zhoršit kvůli německému rozhodnutí odstranit stanovené maximální ceny pro některé léky.

V Česku se šíří akutní respirační infekce a přes zmírnění v době vánočních prázdnin neočekávají zdravotníci, že by rychle skončila. Nemocných je více, než bývalo obvykle při epidemiích před příchodem covidu-19, ale ministr zdravotnictví se nechystá prosadit povinnost nosit respirátory.

„My jsme o tom velmi intenzivně diskutovali. (…) Situace není taková. Poslali jsme samozřejmě doporučení do zdravotnických zařízení,“ řekl Válek.

Shoduje se v tom se svými politickými konkurenty i lékaři. Podle opoziční poslankyně Maříkové není situace tak špatná, že by bylo potřeba plošně nařídit ochranu dýchacích cest. Za vhodné by spíše považovala apel, aby nemocní lidé nechodili do práce. „Cílem je, aby se lidé naučili s viry žít, protože nezmizí, a abychom byli zodpovědní. Ne abychom cokoli nařizovali,“ podotkla.

I podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je potřeba „se vrátit k tomu, že se musíme s virózami naučit žít“.

Chybějící léky

Letošní chřipková sezona je však zvláštní tím, že chybějí některé léky. Ministr Válek zdůraznil, že je to tak v celé Evropě, a nemyslí si, že se to vyřeší do konce zimy. „Musíme počítat s tím, že do konce března bude situace stále velice složitá,“ předeslal.

Dodal však, že ministerstvo se snaží zažehnat největší krizi. Mimo jiné se obrátil na výrobce z mimoevropských zemí, což mu nově umožňuje zákon. „Pojišťovny je zaplatí v té výši, která bude skutečnou cenou léku,“ ujistil.

Válek zároveň věří, že do podzimu se podaří situaci nadobro vyřešit. „Kroky, které jsme podnikli i v rámci předsednictví, které podniká HERA (Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace ve zdravotnictví), které podniká pan náměstek Dvořáček, povedou k tomu, že na podzim to snad už bude v pořádku,“ slíbil ministr.

Maříková se však obává, že kvůli tomu, že stát reguluje ceny předepisovaných léků, může nedostatek trvat dlouho. „Stát tlačí, aby byla cena co nejnižší a pro farmaceutické firmy je atraktivnější, když dají lék do jiné země, kde na něm více vydělají,“ uvedla.

Nynější situaci na trhu s léky dala také do souvislosti s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Teď tady máme, musíme si uvědomit, několik set tisíc lidí z Ukrajiny. Jsou to i děti a matky s dětmi. Proto chybí i léky pro děti.  A nějaké léky se vyvezly na Ukrajinu. I to může mít podíl na tom, proč léky nejsou,“ prohlásila Maříková.

Lékaři a také lékárníci si stěžují, že se jim v podmínkách, kdy některé přípravky nejsou, špatně pracuje. Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse je značně zatěžuje způsob, kterým se objednávají léky. Neexistuje systém, který by je upozornil, že dříve nedostupný přípravek mají distributoři právě na skladě. „Pokud se lék u distributora objeví, někdy tam vydrží jenom pár minut. Tak musíme hlídat, jaké léky a v jakém množství jsou k dispozici,“ poukázal.

Protože se nedostatek týká mimo jiné některých antibiotik a dalších léků na předpis, musí také lékaři zjišťovat, co vlastně mohou nemocným pacientům dát. „Dost často neléčíme tím, co by bylo optimální pro pacienta jako lék volby, nebo co by bylo odpovědné v rámci účelné antibiotické terapie, která by nezvyšovala rezistenci na antibiotika, ale léčíme tím, co prostě je,“ zdůraznil Šonka.

Za ideální by považoval, kdyby stát zajistil, že se lékař vše dozví automaticky, když vyplňuje elektronický recept. „Abych ve chvíli, kdy předepisuji lék, se dozvěděl, že není,“ nastínil.

Ministr zdravotnictví přičítá nynější situaci zejména tomu, že si výrobci léků špatně spočítali poptávku, protože předpokládali, že déle potrvají přísné covidové restrikce. Neočekávali proto takovou vlnu akutních respiračních infekcí, jaká přišla.

Podle Krebse se opravdu antibiotik spotřebovává velké množství. „Mají v současné době u antibiotik spotřebu, jako byla v předcovidových letech za celé sezony. A to jsme v první polovině ledna. Takže nebylo lehké to predikovat,“ podotkl.

Potíž je i v tom, že si lidé v obavách, že nebudou, pořizují léčiva do zásoby. Krebs upozornil, že některé lékárny proto stanovily limit na počet balení, které prodají jednomu zákazníkovi. Podle Válka se to projevilo například v tom, že když se podařilo dovézt dětský Nurofen, prodalo se za tři týdny množství, které by v předcovidových letech vystačilo na čtvrt roku.

Za „minoritní problém“ naopak označil Válek černé obchodování s antibiotiky, byť připustil, že je to existující problém. Šéf lékárníků před nákupy antibiotik na internetu varoval, upozornil však, že se snahy prodávat léčiva například prostřednictvím internetových bazarů objevují již delší dobu. „Ta činnost jako taková je sama o sobě v rozporu se zákonem. Druhá věc je, že to může být velice nebezpečné,“ zdůraznil. Kromě nesprávné indikace hrozí podle něj, že takto pořízený lék bude padělek, anebo že bude poškozený špatným skladováním.

Přeplatí Německo sousedy? Podle Válka nemůže

Maříková se obává, že situaci dál zhorší rozhodnutí německého ministerstva zdravotnictví změnit pravidla ohledně regulace cen. Podle poslankyně hrozí, že distributoři přestanou dodávat léky například do Česka a raději je pošlou do Německa, které zaplatí víc.

Válek to však odmítl. Domnívá se, že evropská pravidla neumožní Německu skoupit léky určené pro jiné unijní země. Za vhodné řešení považuje to, co učinil sám, tedy že chybějící přípravky nakoupí mimo EU. Problém však podle Válka je hlavně v tom, že některé léky obecně chybějí v celé Evropě, což by podle něj měla řešit HERA.

Maříková však není přesvědčena, že unijní mechanismy skutečně zafungují. „Pevně věřím, že za půl roku, za rok nebudeme sedět a nebudeme to kritizovat,“ řekla.

Dala najevo, že považuje problém s výpadky léků za výsledek dlouhodobého zanedbání. „Situace se dlouhodobě neřešila. Už v minulých letech se o tom hovořilo, když se podíváte na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak před půl rokem ujišťoval veřejnost, že to drží pevně v rukou a nehrozí žádné velké výpadky,“ poukázala.

Válek uvedl, že bezprostředně se chce zabývat aktuální krizí. „Situace se musí teď řešit, a ne hledat, kde je chyba. Musí být dostatek léků, nesmí dojít k ohrožení lidského života,“ podotkl. Až ale bude léků dost, chce se zaměřit i na lepší fungování lékového ústavu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 3 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 3 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 5 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 20 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 22 hhodinami
Načítání...