Senát USA schválil Trumpův zákon o daních a výdajích

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Republikány ovládaný Senát hlasoval v poměru 50 ku 50, o schválení návrhu známého také jako „velký, krásný zákon“ svým hlasem následně rozhodl americký viceprezident JD Vance. Republikáni, kteří mají ve stočlenném Senátu s 53 křesly těsnou většinu, si nemohli dovolit ztratit více než tři hlasy. Proti schválení návrhu nakonec hlasovali přesně tři republikánští senátoři, a to Thom Tillis ze Severní Karolíny, Susan Collinsová z Maine a Rand Paul z Kentucky.

Collinsová podotkla, že hlasovala proti především kvůli obavám ze škrtů v programu zdravotního pojištění Medicaid.

Návrh zákona o 940 stranách obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy, jako jsou prodloužení daňových škrtů z roku 2017, nové daňové úlevy, zvýšení výdajů na armádu a zabezpečení hranic. Jeho součástí je také zredukování programů potravinové pomoci a Medicaid. Pozměněný návrh musí ještě projít Sněmovnou reprezentantů, která by o něm měla začít hlasovat už ve středu. Prezident Trump pro schválení zákona stanovil konečný termín na Den nezávislosti 4. července. V úterý však uvedl, že je ochoten ho prodloužit.

Výhra, míní Trump

Trump schválení návrhu v Senátu označil za výhru. Největším vítězem jsou podle něj Američané, kteří budou mít nižší daně, vyšší mzdy, bezpečné hranice a silnější a mocnější armádu, napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social. Prezident vyzval republikánské kongresmany, aby zůstali jednotní a návrhu ve Sněmovně reprezentantů dali svůj hlas.

Senát hlasoval o změnách návrhu od pondělí až do úterního rána místního času. Republikánští senátoři také v zákulisních jednáních přesvědčovali své váhající kolegy, aby získali potřebnou podporu ve finálním hlasování.

Dlouhé hodiny debatovali s republikánskou senátorku Lisou Murkowskiovou z Aljašky, která se snažila mimo jiné zajistit, aby obyvatelé Aljašky a dalších států byli ušetřeni některých škrtů v programu potravinových lístků, což bylo podle agentury AP přijato. Přestože její snahy o zvýšení úhrad v rámci Medicaid selhaly, Murkowskiová nakonec hlasovala ve prospěch Trumpova zákona.

Republikáni v hlasování o změnách vzdorovali četným snahám demokratů zpochybnit prvky legislativního balíčku včetně daňových úlev nebo škrtů v Medicaid a federálních potravinových programech. Jen málo republikánů se však zdálo být plně spokojeno s konečným zněním návrhu, a to jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu, tvrdí AP.

Schumer: Američané si to budou pamatovat

Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer po schválení balíčku prohlásil, že „Američané si budou pamatovat zradu republikánů a budou za tuto zradu platit po celé generace“.

„JD Vance dal rozhodující hlas škrtům v programu Medicaid po celé zemi. Absolutní a naprostá zrada pracujících rodin,“ napsala demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová na síti X po schválení návrhu.

„Velký, krásný zákon“ omezuje potravinové a zdravotní dávky pro nejchudší Američany a zároveň poskytuje daňové úlevy lidem s vyššími příjmy. Odborníci podle serveru Axios tvrdí, že tyto škrty by mohly vyvolat vlnu utrpení – přeplněné pohotovosti, nárůst chronických zdravotních problémů, více dluhů za lékařskou péči a více lidí trpících hladem.

Deník The Washington Post poznamenal, že schválení návrhu by znamenalo největší škrty v americkém sociálním zabezpečení za poslední desítky let.

Nestranický Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) zveřejnil analýzu, podle které by v důsledku přijetí zákona přišlo 11,8 milionu Američanů o pojištění. CBO uvedl, že balíček by během deseti let zvýšil deficit země o téměř 3,3 bilionu dolarů (69,3 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 28 mminutami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 34 mminutami

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 42 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 2 hhodinami

VideoÚnava i lhostejnost. Jak před volbami Izraelci vnímají pokračující válku v Gaze?

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.