Senát USA schválil Trumpův zákon o daních a výdajích

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Republikány ovládaný Senát hlasoval v poměru 50 ku 50, o schválení návrhu známého také jako „velký, krásný zákon“ svým hlasem následně rozhodl americký viceprezident JD Vance. Republikáni, kteří mají ve stočlenném Senátu s 53 křesly těsnou většinu, si nemohli dovolit ztratit více než tři hlasy. Proti schválení návrhu nakonec hlasovali přesně tři republikánští senátoři, a to Thom Tillis ze Severní Karolíny, Susan Collinsová z Maine a Rand Paul z Kentucky.

Collinsová podotkla, že hlasovala proti především kvůli obavám ze škrtů v programu zdravotního pojištění Medicaid.

Návrh zákona o 940 stranách obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy, jako jsou prodloužení daňových škrtů z roku 2017, nové daňové úlevy, zvýšení výdajů na armádu a zabezpečení hranic. Jeho součástí je také zredukování programů potravinové pomoci a Medicaid. Pozměněný návrh musí ještě projít Sněmovnou reprezentantů, která by o něm měla začít hlasovat už ve středu. Prezident Trump pro schválení zákona stanovil konečný termín na Den nezávislosti 4. července. V úterý však uvedl, že je ochoten ho prodloužit.

Výhra, míní Trump

Trump schválení návrhu v Senátu označil za výhru. Největším vítězem jsou podle něj Američané, kteří budou mít nižší daně, vyšší mzdy, bezpečné hranice a silnější a mocnější armádu, napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social. Prezident vyzval republikánské kongresmany, aby zůstali jednotní a návrhu ve Sněmovně reprezentantů dali svůj hlas.

Senát hlasoval o změnách návrhu od pondělí až do úterního rána místního času. Republikánští senátoři také v zákulisních jednáních přesvědčovali své váhající kolegy, aby získali potřebnou podporu ve finálním hlasování.

Dlouhé hodiny debatovali s republikánskou senátorku Lisou Murkowskiovou z Aljašky, která se snažila mimo jiné zajistit, aby obyvatelé Aljašky a dalších států byli ušetřeni některých škrtů v programu potravinových lístků, což bylo podle agentury AP přijato. Přestože její snahy o zvýšení úhrad v rámci Medicaid selhaly, Murkowskiová nakonec hlasovala ve prospěch Trumpova zákona.

Republikáni v hlasování o změnách vzdorovali četným snahám demokratů zpochybnit prvky legislativního balíčku včetně daňových úlev nebo škrtů v Medicaid a federálních potravinových programech. Jen málo republikánů se však zdálo být plně spokojeno s konečným zněním návrhu, a to jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu, tvrdí AP.

Schumer: Američané si to budou pamatovat

Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer po schválení balíčku prohlásil, že „Američané si budou pamatovat zradu republikánů a budou za tuto zradu platit po celé generace“.

„JD Vance dal rozhodující hlas škrtům v programu Medicaid po celé zemi. Absolutní a naprostá zrada pracujících rodin,“ napsala demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová na síti X po schválení návrhu.

„Velký, krásný zákon“ omezuje potravinové a zdravotní dávky pro nejchudší Američany a zároveň poskytuje daňové úlevy lidem s vyššími příjmy. Odborníci podle serveru Axios tvrdí, že tyto škrty by mohly vyvolat vlnu utrpení – přeplněné pohotovosti, nárůst chronických zdravotních problémů, více dluhů za lékařskou péči a více lidí trpících hladem.

Deník The Washington Post poznamenal, že schválení návrhu by znamenalo největší škrty v americkém sociálním zabezpečení za poslední desítky let.

Nestranický Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) zveřejnil analýzu, podle které by v důsledku přijetí zákona přišlo 11,8 milionu Američanů o pojištění. CBO uvedl, že balíček by během deseti let zvýšil deficit země o téměř 3,3 bilionu dolarů (69,3 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...