Migrace strana 4 z 5

Finsko v noci na pátek dočasně uzavřelo další tři přechody na hranici s Ruskem, takže v provozu zůstává již jen jediný. Helsinky toto opatření přijaly kvůli nebývale vysokému počtu příchodů migrantů ze zemí, jako je Jemen, Somálsko či Afghánistán, kteří nemají platné doklady. Finsko obviňuje Rusko, že žadatele o azyl k hranici přepravuje s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popírá.

Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství antiimigračního politika Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Francouzský senát schválil nový imigrační zákon. Cílem je, aby bylo možné rychleji deportovat odmítnuté žadatele o azyl, radikály a zločince. Schválené znění je ještě přísnější, než co navrhoval kabinet. Nové znění nicméně pochválil i ministr vnitra Gérald Darmanin. Není jisté, jakou podporu bude mít mezi poslanci Národního shromáždění, k prosazení novely bude možná potřebovat speciální článek ústavy.

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.

Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Německo také omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Itálie se dohodla s Albánií na zřízení uprchlických center v této balkánské zemi. Řím do nich chce posílat část migrantů, kteří nelegálně připlují po moři do Itálie. Projekt po jednání v Římě nastínili italská premiérka Giorgia Meloniová a předseda albánské vlády Edi Rama. Tábory by měly začít fungovat na jaře příštího roku, uvedly agentury ANSA a Reuters.

Tisíce Afghánců v osobních a nákladních automobilech zaplněných nábytkem, oblečením a dalšími věcmi se ve středu zařadily do dlouhé fronty na hraničním přechodu Torcham. Chtějí se vrátit z Pákistánu do své vlasti. Pákistánské úřady daly migrantům bez platných dokladů čas na dobrovolný odchod ze země právě do středy, poté je začnou zatýkat a vyhošťovat.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.

Slovensko v pondělí kvůli nelegální migraci zvýšilo ochranu svých hranic s Maďarskem, řekli večer na hraničním přechodu Čunovo/Rajka na okraji Bratislavy premiér Robert Fico a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Z jejich vyjádření vyplynulo, že policie či vojáci nebyli nasazeni na celou 655 kilometrů dlouhou slovensko-maďarskou hranici, ale do lokalit, které využívají migranti pro přechod z Maďarska na Slovensko. Česko podle Fica zapůjčilo Slovensku techniku, která slouží k odhalovaní pohybu lidí ve tmě.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v Česku radikalizovala, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle něj zasáhla. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) Rakušanovi vytkla pozdní komunikaci. Lidé se podle ní chtějí cítit bezpečně a nechtějí demonstrace.

Slovenské ministerstvo vnitra v Bratislavě zřídilo dočasné ubytovací kapacity pro migranty. Důvodem je stále chladnější počasí a fakt, že se uprchlíci v zemi kvůli kontrolám na hranicích zdržují déle. Na slovenském území byly během první poloviny října zachyceny přes čtyři tisíce migrantů.

České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle dopadů situace v Izraeli se rada zabývala také nelegální migrací.

Rakouská policie začne kontrolovat auta na českých hranicích. Od středy – dva dny poté, co zavedli totéž Němci – zahájí namátkové kontroly, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rakouské ministerstvo vnitra krok potvrdilo a uvedlo, že opatření bude platit prozatím na deset dní od středy. Bez jakéhokoli omezení tak zůstanou průjezdné pouze hranice s Polskem. Naopak na těch německých hrozí na některých přechodech zdržení, po zavedení kontrol se začaly například na dálnici D8 tvořit kolony kamionů.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová se rozhodla dočasně obnovit stacionární kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem podle vzoru kontrol, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Původní informaci listu Die Welt odpoledne potvrdilo spolkové ministerstvo vnitra. Faeserová už znovuobnovení kontrol oznámila Evropské komisi (EK), kterou také informovala o prodloužení kontrol s Rakouskem. Důvodem jsou rostoucí počty azylových žádostí a boj proti převaděčům.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

Sedm osob zahynulo a několik dalších utrpělo zranění při vážné dopravní nehodě na dálnici v Bavorsku na jihu Německa. Policie na sociální síti X (dříve Twitteru) uvedla, že má podezření na pašování lidí. Ve voze cestovalo 23 lidí ze Sýrie a Turecka. Situace na místě byla nepřehledná, zraněné záchranáři převáželi do vícero nemocnic. Řidič nehodu přežil, podle televize ntv patří k těm nejméně zraněným.

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat i po 13. říjnu. Vláda původní desetidenní opatření prodloužila o dvacet dní do 2. listopadu, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024, vznik Registru pro digitální plné moci a některé další normy.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.