Migrace strana 4 z 5

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Migraci šesti milionů antilop odhalil rozsáhlý letecký průzkum, který provedli experti v Jižním Súdánu. Podle nich se jedná o největší migraci suchozemských savců na Zemi. Počet živočichů, který se do tohoto přesunu zapojil, je téměř třikrát větší než při každoroční velké migraci mezi Tanzanií a Keňou, která zahrnuje asi dva miliony pakoňů, zeber a gazel. Zvířata přitom v Jižním Súdánu vydržela žít navzdory desetiletím válek a nestability.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE, oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo. Podle šéfky frakce Valérie Hayerové je odchod ANO z Renew Europe „dlouho očekávaným rozvodem“.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu dvě stě milionů eur (4,9 miliardy korun) a hrozí mu penále jeden milion eur (24,7 milionu korun) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU, oznámil ve čtvrtek unijní soud. Případ souvisí s migrací, Budapešť podle soudu nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice. Tribunál jejich implementaci po zemi žádal už v roce 2020. Podle soudu EU se Maďarsko „úmyslně vyhýbá uplatňování společné unijní politiky jako celku“, což představuje „bezprecedentní a mimořádně závažné porušení unijního práva“. Maďarský premiér Viktor Orbán považuje rozhodnutí soudu za nepřijatelné.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Finsko chystá nová tvrdá opatření, aby odradilo žadatele o azyl od ilegálních přechodů hranice z Ruska. Vláda v Helsinkách obviňuje Moskvu, že migranty z krizových oblastí zneužívá k vyvolávání chaosu a ke společné hranici je nechává svážet. Stejný problém má Polsko u hranice s Běloruskem. Od čtvrtka vyhlásí u hranice nárazníkovou zónu se zakázaným vstupem.

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

Polské politické strany se snažily zmobilizovat voliče ještě těsně před otevřením hlasovacích místností. Hlavním tématem kampaně byla bezpečnost, ať už v souvislosti s eskalující migrační krizí na hranici, nebo posilováním obrany země.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.

Evropa se s blížícím se létem obává nárůstu nelegální migrace. Náporu běženců na nejfrekventovanější trase centrálního Středomoří je vystavena zejména Itálie. Úřadům se daří zvyšovat podíl repatriovaných – některé běžence ale před deportací drží v detenčních centrech, kde panují problematické podmínky.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky PRO vystoupení z EU a předseda strany Moravané Ctirad Musil si klade za hlavní cíl vystoupení Česka z Evropské unie, protože je podle něj řízená bývalými koloniálními mocnostmi a Česko se tak stává vazalem cizích zájmů. Je také pro zrušení Green Dealu, protože má prý každá země vztah ke svému životnímu prostředí, který si dokáže řešit sama. Je rovněž proti migračnímu paktu a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Demokratické strany zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT Hana Janišová podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za stěžejní téma považuje mimo migraci, válku na Ukrajině a přijetí eura také ochranu práv zvířat.

Polsko začátkem příštího týdne znovu zavede dvousetmetrové nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem, oznámil premiér Donald Tusk. V posledních týdnech stoupl počet migrantů, které se z Běloruska nelegálně pokoušejí překročit bělorusko-polskou hranici, a také počet násilných incidentů. V úterý někdo skrze hraniční plot bodl polského vojáka, který je nyní v ohrožení života. Polsko a ostatní země EU sousedící s Běloruskem obviňují Minsk, že už několik let lidi z krizových oblastí do Běloruska přiváží záměrně a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti Západu.