Migrace strana 5 z 5

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

V německé metropoli začalo Berlinale. Na zahajovacím ceremoniálu jednoho z největších mezinárodních filmových festivalů převzala čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo britská oscarová herečka Tilda Swintonová. Na úvod se promítala novinka Das Licht mezinárodně proslulého německého režiséra Toma Tykwera.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Policie v Örebro ve středním Švédsku připustila, že se stále snaží objasnit motiv muže, který minulý týden v úterý ve vzdělávacím středisku pro dospělé zastřelil deset lidí. Informovala o tom agentura AFP. Pachatel nejhoršího útoku tohoto druhu v zemi se po činu postřelil a zemřel v nemocnici.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Na Guantánamu na Kubě přistálo prvních deset zadržených migrantů. Podle dostupných informací šlo o členy venezuelského gangu. Na zmíněné americké základně má vzniknout celkem třicet tisíc lůžek pro zatčené. Provedení největší masové deportace v dějinách USA bylo jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa, podle některých analytiků ale akce zaostává za jeho očekáváními a je dělaná hodně „na efekt“.

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Guatemala bude přijímat migranty deportované z USA včetně těch, kteří pocházejí z jiných zemí, oznámil ve středu prezident Bernardo Arévalo po schůzce s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem. Napsaly to agentury AP a Reuters. Rubio oznámil, že Guatemala bude i nadále dostávat americkou zahraniční pomoc.

Středoamerický Salvador bude na základě dohody s USA přijímat deportované migranty všech národností. Rovněž nabídl, že ve svých věznicích umístí těžké zločince a další lidi vězněné v USA, i když jsou americkými občany. Po jednání se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem to v pondělí řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dohodu označil za „bezprecedentní a výjimečnou“ v celosvětovém měřítku. Bukele prohlásil, že Salvador by za přijímání amerických vězňů inkasoval poplatek, který bude pro zemi významný.

Panama neobnoví memorandum s Čínou o spolupráci v obchodě či projektech v infrastruktuře v rámci iniciativy Hedvábná stezka. Podle agentury Europa Press to oznámil panamský prezident José Raúl Mulino po jednání s šéfem diplomacie USA Marcem Rubiem. Podle Číny je rozhodnutí politováníhodné. Panama rovněž slíbila pokračovat v jednání o dalších deportacích nelegálních imigrantů ze Spojených států.

V Berlíně demonstrovalo v neděli proti spolupráci konzervativců s Alternativou pro Německo (AfD) podle policie 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA tento odhad považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desetitisíce lidí demonstrovaly i v jiných německých městech. Zemí od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Při snaze dostat se přes Česko do dalších zemí Evropské unie zadržela loni policie 420 běženců. Meziročně je to pokles o 4322 lidí, tedy o zhruba 91 procent. Lidí, kteří v tuzemsku pobývali nelegálně, policisté loni zjistili 9461. Oproti předchozímu roku je to o 4437 méně.

Spolkový svaz průmyslu počítá s tím, že německá ekonomika neporoste ani letos. Hospodářský výkon země podle svazu poklesne o desetinu procenta, zatímco světová ekonomika by měla růst až o 3,2 procenta. Neshody v tom, jak hospodářství oživit, přispěly v Německu k pádu vládní koalice. Právě ekonomika je jedno ze dvou hlavních témat předvolební kampaně. Tím druhým je ilegální migrace. Favorizovaná CDU slibuje vůči ní tvrdší přístup.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.