Migrace strana 3 z 5

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Při snaze dostat se přes Česko do dalších zemí Evropské unie zadržela loni policie 420 běženců. Meziročně je to pokles o 4322 lidí, tedy o zhruba 91 procent. Lidí, kteří v tuzemsku pobývali nelegálně, policisté loni zjistili 9461. Oproti předchozímu roku je to o 4437 méně.

Spolkový svaz průmyslu počítá s tím, že německá ekonomika neporoste ani letos. Hospodářský výkon země podle svazu poklesne o desetinu procenta, zatímco světová ekonomika by měla růst až o 3,2 procenta. Neshody v tom, jak hospodářství oživit, přispěly v Německu k pádu vládní koalice. Právě ekonomika je jedno ze dvou hlavních témat předvolební kampaně. Tím druhým je ilegální migrace. Favorizovaná CDU slibuje vůči ní tvrdší přístup.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump začal ihned po návratu do Bílého domu testovat limity svého úřadu, když podepsal řadu dekretů, které byly okamžitě napadeny u soudů a podle expertů mohou být za hranicemi jeho pravomocí, píší některá americká média. Kritika v tisku zaznívá na pondělní milosti oznámené Trumpem i jeho předchůdcem Joem Bidenem. Evropská média v reakci na inauguraci a první kroky šéfa Bílého domu v úřadu píší, že s Trumpem začíná období nejistoty.

Čína zvažuje, že by provoz sociální sítě TikTok v USA mohl převzít miliardář Elon Musk, informovala s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Podle ní by k tomu mohl Peking přistoupit, pokud by Nejvyšší soud USA neodložil platnost zákona zakazujícího činnost čínské sociální sítě. Musk zároveň bude členem nastupující prezidentské administrativy Donalda Trumpa a navazuje kontakty s evropskými stranami, které lze označit jako krajně pravicové. O jeho vlivu v pořadu 90′ ČT24 diskutovali programátor umělé inteligence Tomáš Mikolov z Českého vysokého učení technického v Praze a politolog Jiří Pehe z New York University.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. Šéf SPD si za stylem kampaně stojí.

V Česku se rodí rekordně málo dětí. Od založení rodiny lidi odrazují vysoké ceny bydlení, jeho nedostupnost i nedostatek míst v mateřských školách. Klesá také průměrný počet dětí na ženu – statistika ukazuje, že v roce 1920 měly ženy v průměru skoro tři děti, nyní se toto číslo pohybuje pod hodnotou 1,5. Přibývá ale také mužů a žen, kteří děti nechtějí mít vůbec.

Mezi příznivci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa v Republikánské straně vypukl spor o vízový program, který umožňuje vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům přistěhovat se do USA. Zatímco republikáni z hnutí MAGA požadují tvrdší přístup k imigraci, Trump se ve svých posledních vyjádřeních kloní na stranu Elona Muska a dalších podnikatelů, kteří program hájí.

Počet obyvatel Česka za letošní první tři čtvrtletí klesl o 3300 na 10,897 milionu. Počet zemřelých rekordně převažoval nad narozenými, úbytek obyvatel zmírňovala migrace ze zahraničí. Oproti prvním třem čtvrtletím loňska se letos narodilo výrazně méně dětí, počet úmrtí přitom v podstatě stagnoval. Snížil se počet sňatků, přibylo naopak rozvodů, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mexiko pod tlakem hrozeb zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přitvrzuje boj s nelegálními migranty. Jen v posledních měsících roku jich zadrželo bezmála půl milionu. Tamní vláda se obává, aby nový šéf Bílého domu neuvalil vysoká cla na mexický dovoz.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Do Maďarska se stěhuje čím dál víc Němců, především seniorů. Od začátku nového tisíciletí vzrostl jejich počet o třetinu. Vedou je tam nižší náklady na život, ale i výhrady k politice v původní vlasti – třeba nesouhlas s mírným přístupem k imigrantům. Média nakloněná premiéru Viktoru Orbánovi to prezentují jako úspěch jeho vlády.

V pátek to byl přesně rok, co začal v Polsku vládnout kabinet Donalda Tuska. Velký návrat tohoto politika se ovšem neobešel bez kontroverzí. Záhy přistoupil k převzetí moci nad státními médii a voličům slíbil zúčtovat s předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Řadu svých tehdejších závazků ale dosud nesplnil.

Do Velké Británie dorazil historicky rekordní počet imigrantů, vyplývá z nových úředních statistik, podle kterých od června 2023 za dvanáct měsíců do Spojeného království legálně dorazilo 1,3 milionu lidí. Britský premiér Keir Starmer plánuje opatření, která migraci omezí. Některá odvětví v zemi jsou však na zahraničních pracovnících zcela závislá.