Migrace strana 2 z 5

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba sto Íránců zpět do Íránu, napsal s odvoláním na íránské i americké zdroje deník The New York Times (NYT). Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy po desetiletí poskytovaly útočiště Íráncům prchajícím z vlasti, která patří k nejhorším na světě, pokud jde o dodržování lidských práv.

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Rusko chce nové uspořádání vztahu mezi mocnostmi, shrnul politiku Kremlu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Někdejší šéf české diplomacie a poradce prezidenta Tomáš Petříček se domnívá, že Kreml chce mít ve zmíněném novém řádu mnohem větší slovo. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

V Německu poprvé za čtrnáct let ubylo uprchlíků. S odvoláním na data německé vlády o tom informovala agentura DPA. Zatímco na konci loňského roku lidí s různými druhy mezinárodní ochrany v zemi žilo 3,545 milionu, na konci letošního prvního pololetí to bylo 3,495 milionu.

Na doživotí poslal německý soud do vězení šestadvacetiletého muže za loňský útok nožem v Mannheimu. Neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu pobodal na náměstí v centru západoněmeckého města šest lidí, devětadvacetiletý policista zraněním následně podlehl. Soud muže shledal vinným z vraždy, pokusů o vraždu a těžkého ublížení na zdraví.

V Londýně se přibližně 110 tisíc lidí zúčastnilo protiimigrační demonstrace s názvem Unite the Kingdom (Spojme Království) organizované krajně pravicovým aktivistou Tommym Robinsonem. Informovala metropolitní policie na sociální síti X. Protestující vyjádřili také svou nespokojenost se současnou labouristickou vládou a premiérem Keirem Starmerem. V reakci na akci svolali protirasističtí aktivisté vlastní demonstraci. Policie zasahovala při drobných potyčkách.

Počet obyvatel v Česku se v letošním prvním pololetí snížil o 27 200 na 10,88 milionu lidí. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Zápornou bilanci vykázala i migrace. Ve srovnání s prvním pololetím 2024 výrazně ubylo narozených dětí i sňatků. Počet rozvodů se nezměnil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Čeští europoslanci a europoslankyně rozdílně hodnotí projev o stavu Evropské unie, který ve středu pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve vysílání ČT24 se vyjádřili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Nikola Bartůšek (Přísaha), Klára Dostálová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), Ivan David (SPD), Luděk Niedermayer (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) a Kateřina Konečná (KSČM).

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Britští reformisté se na dvoudenním sjezdu začínají připravovat na nástup k moci. Strana, která nyní vévodí průzkumům, získává body i hlasitou protiimigrační rétorikou. Lídr Nigel Farage slibuje, že do dvou týdnů od přijetí patřičných zákonů už žádné čluny s nelegálními běženci nepřistanou.

Většina z asi 475 lidí zadržených při razii amerických imigračních úřadů v rozsáhlém závodě jihokorejské automobilky Hyundai Motor ve státě Georgia byli Jihokorejci. Potvrdil to jihokorejský ministr zahraničí Čo Hjon. Dodal, že jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil, aby se řešení této záležitosti věnovalo maximální úsilí.

Podpořit hospodářský růst snížením cen energií, zajistit důslednější výběr daní a snižovat výdaje státu, například slučováním ministerstev, tak prezentoval v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ekonomické záměry hnutí ANO jeho první místopředseda a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. V pořadu hovořil rovněž o záměrech v zahraniční politice.

Moskva a Minsk se podle některých zpráv mohou pokusit obnovit migrační krizi na bělorusko-unijních hranicích. Opakovala by se tak situace z roku 2021, kdy režim vůdce Alexandra Lukašenka cíleně posílal tisíce běženců k hranicím EU, což v menší míře pokračuje i nadále. Minsk popřel, že by krizi způsobil. Výpovědi bývalého běloruského pohraničníka i íránského běžence pro exilový ruský web The Insider ale ukazují opak.

Až donedávna Velká Británie umožňovala rodinám osob, které na ostrovech obdržely azyl, volný vstup do země. Jen za poslední rok vydaly úřady 20 817 takových víz. Tuto praxi teď vláda zastavila. „Do té doby, než zavedeme nový systém, se budou na uprchlíky vztahovat stejná pravidla a podmínky pro migraci rodin jako na všechny ostatní,“ řekla britská ministryně vnitra Yvette Cooperová. Lidé, kteří již obdrželi azyl, budou tedy muset nejdřív vydělávat v přepočtu nejméně 815 tisíc korun ročně a poskytnout tak příbuzným vhodné bydlení. Ti zase budou dokazovat aspoň základní znalosti angličtiny. Úplně nová pravidla se chystají na jaro.

Klimatické změny zhoršují bezpečnost světa, a tedy i České republiky. Je to riziko tak velké, že Armáda České republiky představila dokument, který tuto hrozbu nejen popisuje, ale především navrhuje řešení, která by měla armádě pomoci nebezpečí spojená s klimatem řešit.

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Vystoupení Tuska a von der Leyenové před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, sledovali přes hraniční bariéru ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Saúdskoarabský lékař, který loni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, plánoval atentát už před dvěma lety. S odvoláním na obžalovací spis o tom informoval časopis Der Spiegel. Terčem plánovaného útoku se mělo stát sídlo státního zastupitelství v hlavním městě Saska-Anhaltska.

Přesně před rokem zavraždil mladý Syřan v západoněmeckém Solingenu nožem tři lidi a deset dalších zranil. Byl to první ze série útoků, které rozvířily debatu o bezpečnosti a změně pravidel pro držení nožů. Od té doby řada míst zavedla přísná omezení. Podle průzkumu stanice WDR se třetina obyvatel Solingenu stále cítí ve vlastním městě nejistě. Za rok 2024 vzrostl v Německu počet vážných ublížení na zdraví nožem asi o deset procent.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.