Rusko chce nové uspořádání vztahu mezi mocnostmi, shrnul politiku Kremlu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Někdejší šéf české diplomacie a poradce prezidenta Tomáš Petříček se domnívá, že Kreml chce mít ve zmíněném novém řádu mnohem větší slovo. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.
Svoboda nesouhlasí s tím, že by Rusko chtělo „rozbořit“ uspořádání světa, které vzniklo po pádu komunismu, respektive po studené válce ve východní Evropě. „Rusko chce nové definování poměru sil mezi globálními mocnostmi, chce nové uspořádání vztahů mezi mocnostmi,“ usoudil.
Moskva chce být dle Svobody respektována jako supervelmoc, která je partnerem všem ostatním supervelmocím. „Že není ani agresor, ani oběť,“ pokračoval. Kremlu by se prý hodilo, kdyby se Spojené státy vrátily k politice diplomata Henryho Kissingera a exprezidenta Richarda Nixona, kteří podle Svobody dali dohromady uspořádání velmocí – Ruska, USA a Číny.
Střední Evropa v tomto hraje okrajovou roli, pokračoval. „Je to k řešení až poté, co se uspořádá globální scénář uspořádání celého světa. Skrze tento scénář se budou řešit další dílčí problémy – včetně války na Ukrajině,“ uvedl.
Kreml nemá zdroje, zbývá mu síla, říká Petříček
Dle Petříčka chce Rusko provést hlubokou revizi toho, jak mezinárodní řád funguje posledních 30 let. „Chce mít v tom novém řádu mnohem větší slovo, mnohem větší vliv. Myslím, že v tomto se liší třeba od Číny,“ odhadl s tím, že Peking ze současného uspořádání spíše benefituje a usiluje o posílení vlivu v konkrétních oblastech či mezinárodních organizacích.
Proto prý Čína v těchto oblastech podle Petříčka investuje „nemalé prostředky“. „Rusko ale ví, že na to nemá zdroje, pro něj je síla cesta k revizi celého systému,“ uvedl. Připomněl také, že Rusko nebylo „moc konstruktivní“ v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a dalších institucí. Rusko označil za „obstruktivního aktéra“.
Jako „bytostný zájem Ruska“ vnímá Petříček snahy Moskvy o přehodnocení evropské bezpečnostní architektury. „Chce používat své omezené zdroje k tomu, aby posilovalo svůj globální vliv – zejména ve zranitelnějších a chudších oblastech světa,“ zmínil s odkazem na subsaharskou Afriku, Blízký východ a další regiony.
Ruské zájmy jdou proti našim, upozornil Svoboda
Tuzemská diplomacie se dle Petříčka musí se všemi evropskými partnery bavit o tom, jak posílit evropskou bezpečnost a „odstrašující, odrazující prvek“ tak, aby Rusko nepřemýšlelo o případné agresi nebo využití síly v Evropě pro revizi mocenských poměrů.
„Rusko má své zájmy, které jdou proti našim zájmům,“ připomněl Svoboda. „Máme-li jít k míru, musíme najít politické řešení,“ odkázal na historii válek, které dle něj začínají i končí politicky. V případě, že má dojít k míru, by si dle Svobody měli sednout ke stolu bývalí nepřátelé.
Evropa se dle něj musí připravovat na obranu, neboť Rusko prý bude mít vždy ambice rozdělovat Evropu. „(Ruský vládce Vladimir) Putin má jiné nástroje, kterými nás bude chtít rozdělit, a to je řízení nelegální migrace podporovaná (běloruským vládcem Alexandrem) Lukašenkem a Putinem,“ usoudil. Zmínil také otázku energetických zdrojů.
„Kdyby Putin – podle mě – teď zaútočil vojensky, tak Evropu sjednotí. On přece nechce sjednocenou Evropu, on chce Evropu rozhádanou, váhající a bojácnou,“ pokračoval Svoboda. Toho prý vládce Kremlu dosáhne rozdělováním – například právě migrací.
Česko a Evropa by dle Petříčka měly také přispívat k tomu, jak čelit „globálnímu asymetrickému vlivu Ruska“. „Ať už je to tím, jak využívá své nerostné suroviny, jak využívá své potravinové zdroje – například v Africe nebo na Blízkém východě,“ popsal. Evropa má dle něj nástroje, jak může tento vliv omezovat či alespoň balancovat, doplnil.
