Unijní lídři schválili podobu fondu obnovy ekonomiky. Evropa je silná a jednotná, řekl Michel

Nahrávám video

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval vyčerpávající jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.

Michel v pondělí večer předložil účastníkům vrcholné schůzky nový kompromisní návrh závěrečného dokumentu, který se podle diplomatů setkal s příznivými reakcemi. Michel v něm v rámci fondu ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) omezil podíl grantů, což požadovaly takzvané šetrné státy – Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. 

Lídři jednali celou noc

Následovala nicméně prakticky celonoční bilaterální i vícestranná jednání. Podle Michelova mluvčího Barenda Leytse se probíral určitý počet „technických úprav“. K závěrečnému plenárnímu jednání se premiéři a prezidenti unijních zemí sešli po páté hodině v úterý ráno. Již krátce poté oznámil Michel na Twitteru, že dosáhli dohody.

Takzvané šetrné státy si vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; 390 miliard tak bylo kompromisem.

Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad.

Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.   

Jeden z nejdelších summitů

Summit byl původně plánován jako dvoudenní. Schůzka se ale nakonec téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku. „Byl to dlouhý a obtížný summit, ale výsledek za vyjednávání stojí,“ řekl irský premiér Micheál Martin.

S výsledkem je spokojen i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ prohlásil. Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU, který se navýšil o fond pokrizové obnovy ekonomik, čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliardy eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

Nahrávám video

Podle Babiše by Česko mělo peníze z fondu využít zejména na podporu automobilového průmyslu, investice do zdravotnictví nebo digitalizaci. Řekl to po svém návratu z Bruselu. Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, by měl být pověřen ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Slovenský premiér Igor Matovič už oznámil, že se země zaměří na velké projekty, aby stihla peníze využít. „Pokud si někdo myslí, že to můžeme rozdělit do tisícovek malých projektů, nemáme šanci. Musí to být obří národní projekty,“ řekl Matovič s tím, že by mohlo jít o dobudování kanalizace nebo několik nových velkých nemocnic. Dohodu představitelů členských zemí EU označil za geniální zprávu pro Slovensko. 

Merkelová a Macron mluví o historické dohodě

Za „historickou“ označili dohodu francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová. „Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat,“ řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.

Dohodu hodnotí jako dobrou i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání. „Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů. Jsem spokojený s touto dohodou,“ citovala Rutteho agentura Reuters.

Dohodu přivítal i italský premiér Giuseppe Conte, který se předtím dostal do sporu právě s Ruttem. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země největšími příjemci peněz z fondu obnovy. 

„Italský premier Conte řekl, že to je velké vítězství. Je to vítězství v číslech. 209 miliard je o 36 víc, než původně přisliboval návrh Evropské komise,“ řekl zpravodaj ČT v Itálii Jakub Nettl. Větší díl zůstává půjčkou, 84 miliard je nenávratná pomoc.

I přes to není Itálie úplně spokojená. „Nebude mít plnou suverenitu nad tím, jak vypracuje plán obnovy,“ dodal Nettl. Evropská komise a kvalifikovaná většina zemí EU to bude muset schválit. Vítězství je také v tom, že návrh nikdo nevetoval.

„Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez.  

Spokojena je i „šetrná čtyřka“

Zástupci takzvaných šetrných států, které s původním návrhem nesouhlasily, vyjádřili nakonec spokojenost se schválenou dohodou o oživení ekonomiky. Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za „dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko“. Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa.

„Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet,“ uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven. Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku však má radost. „Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu,“ doplnila.

Odstřihnutí od peněz z fondu by musely schválit ostatní státy

Maďarsko dávalo během vrcholné schůzky najevo nesouhlas s možností, že by čerpání peněz z fondu obnovy mělo být výslovně podmíněno respektováním principů právního státu. Premiér Viktor Orbán hrozil, že pokud taková formulace v dokumentu bude, závěrečnou dohodu vetuje.

Podle šéfa summitu však v konečné schválené verzi zůstala možnost odstřihnout od peněz z fondu stát, který vládu práva nebude respektovat. Podle Michelova závěrečného návrhu by odstřihnutí členského státu musela navrhnout Evropské komise a platilo by to pouze tehdy, pokud by návrh schválily členské státy kvalifikovanou většinou.

Orbán popřel vazbu peněz z EU na právní stát

Premiér Maďarska a polský premiér Mateusz Morawiecki uspořádali po summitu společnou tiskovou konferenci. Orbán oznámil, že obě země vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když „zmařily pokusy“ vázat čerpání z fondů EU na právní stát. „Dokázali jsme uspět společně,“ prohlásil Morawiecki. Podle Michela tam však vazba na právní stát stále je.

S Maďarskem a Polskem v současnosti unijní orgány vedou řízení kvůli obavám, že v obou zemích jsou porušovány evropské hodnoty. Trest pro členský stát, který tyto hodnoty nerespektuje, by musel být přijat jednomyslně, což neutralizuje jeho rozsah, poznamenala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 53 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 3 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 5 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami
Načítání...