Spojené státy darují půl miliardy vakcín rozvojovým zemím. Chtějí, aby celý svět dosáhl do roka sedmdesátiprocentní proočkovanosti. Německo přestane neočkovaným proplácet rychlotesty a ušlou mzdu za dobu v karanténě. Slovensko zaznamenalo nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem od začátku dubna. U brazilského ministra zdravotnictví se před odletem z Valného shromáždění OSN potvrdil covid.
Pandemie ve světě: Slovensko trápí rychlé přírůstky, USA darují půl miliardy vakcín
Koronavirus – září
Washington hodlá přesvědčit i další vyspělé státy, aby se s ním společně zavázaly dosáhnout do jednoho roku sedmdesátiprocentní proočkovanosti veškerého světového obyvatelstva. Celosvětově podle serveru Our World in Data dosud obdržela alespoň jednu dávku vakcíny 43,5 procenta populace. Údaj však zkresluje vysoká proočkovanost v rozvinutých zemích. V těch nejméně vyspělých vakcínu dostaly asi jen dvě procenta obyvatel.
S novým příslibem 500 milionů dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech rozvojovým zemím množství darovaných dávek ze strany USA přesáhne miliardu. Zatím Washington do zhruba stovky zemí odeslal asi 160 milionů dávek. „Potřebujeme, aby se další vysokopříjmové země připojily se svými vlastními ambiciózními dary a závazky ohledně vakcín,“ zdůraznil prezident Joe Biden na půdě OSN.
Ke Spojeným státům se následně připojilo Španělsko, jehož premiér Pedro Sánchez ohlásil záměr skrze COVAX darovat dalších patnáct milionů dávek. Polovina z nich půjde do Latinské Ameriky a Karibiku, druhá do jižní Evropy a subsaharské Afriky.
„Od Spojených států je to obrovský závazek. Za každou dávku, kterou jsme podali v této zemi, darujeme tři do cizích zemí,“ cituje agentura AFP činitelku administrativy Joea Bidena. Spojené státy vakcíny údajně nakoupí jen za tolik, kolik stojí jejich výroba a distribuovat je budou přes mezinárodní vakcinační program COVAX.
Biden od svého nástupu do funkce usiluje o to, aby se USA staly světovým lídrem v globálním boji s pandemií. Samotné Spojené státy se nicméně potýkají s uvadajícím zájmem o očkování, podle dat listu The New York Times je nyní plně naočkovaných 55 procent americké populace.
Neočkovaní si v Německu budou testy platit sami
Sousední Německo od 11. října přestane hradit neočkovaným obyvatelům rychlotesty, které jsou potřeba například při návštěvě restaurací či společenských akcí. Od listopadu Berlín zastaví také proplácení ušlé mzdy neočkovaným za dobu v karanténě.
Podle ministra zdravotnictví Jense Spahna opatření nejsou tlakem na neočkované, nýbrž výrazem férovosti vůči očkovaným. Výtka, proč by lidé vakcínou chránící sebe i ostatní měli doplácet na ty, kteří ji nechtějí, je podle něj oprávněná.
Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek uvedl, že kdokoliv odmítá očkování z jiných než zdravotních důvodů, by neměl od společnosti očekávat, že mu bude hradit s tím spojené náklady. „Bylo by to nesolidární,“ zdůraznil.
V Německu alespoň jednu dávku covidové vakcíny obdrželo více než sedmašedesát procent občanů, plně očkováno je přes čtyřiašedesát procent obyvatel.
Zhoršující se situace na Slovensku
Laboratoře na pětimilionovém Slovensku odhalily za úterý 1180 případů koronavirové nákazy, což je nejvyšší denní přírůstek od 7. dubna. S pozitivním výsledkem skončila až více než desetina z celkového počtu vykonaných testů, vyplývá z údajů národního centra zdravotnických informací.
Podle středečního rozhodnutí vlády bude od příštího týdne v nejnižším stupni epidemického rizika již pouze jeden z celkového počtu 79 okresů, naopak pět se jich dostalo do druhého nejvyššího stupně rizika. Od tohoto rozdělení se odvíjí i rozsah karanténních opatření v regionech.
Neočkovaní proti covidu se nedostanou bez potvrzení o testu na koronavirus nebo o prodělání nemoci do restaurace, na plovárnu, do fitness center a téměř na celém území země nebudou moci využít služeb ubytovacích zařízení.
Podle ministerstva zdravotnictví se častým spouštěčem šíření infekce staly velké oslavy a svatby. Naopak nedávná návštěva papeže Františka vývoj nákazy podle šéfa resortu Vladimíra Lengvarského výrazněji neovlivnila.
Za úterý přibylo na Slovensku devět úmrtí na covid-19, nejvíce za jeden den od zhruba poloviny června. Dřívější skokový nárůst počtu pacientů v nemocnicích v souvislosti s koronavirovou infekcí se už nezopakoval.
Téměř čtyřiaosmdesát procent ze zmíněné skupiny hospitalizovaných pacientů nebylo očkováno proti covidu. Slovensko v očkování kvůli vlažnému zájmu veřejnosti výrazněji zaostává za průměrem EU. Tamní okresy s vysokým podílem očkovaných starších obyvatel se přitom automaticky přesouvají do nižšího stupně epidemického rizika, což také znamená mírnější omezení.
Syřané často nemají na roušky
V syrském Idlibu žijí asi čtyři miliony lidí, kteří prchli před vládou Bašára Asada z jiných částí země. Město je v rukou opozičních a radikálních skupin a do boje s epidemií se zapojili záchranáři z organizace zvané Bílé přilby, která v minulosti pomáhala odvážet zraněné a mrtvé z bojišť. Mnoho nemocnic v Idlibu je vybombardováno a za deset let občanské války odtud odešlo množství lékařů a ošetřovatelů.
Oficiální údaje o více než patnácti stech nových případech denně se považují za podhodnocené, protože mnoho nakažených není podchyceno. „To, co se tady děje, je katastrofa,“ oznámil tento týden svaz idlibských lékařů, když požádal o pomoc zahraniční organizace.
Jednotky intenzivní péče v provincii jsou vytížené, nedostává se kyslíku pro pacienty a očkuje se pomalu. Polovina nemocnic a klinik je poničená bombardováním a už před pandemií hrozil tamnímu zdravotnictví kolaps. Situaci umocňuje chudoba, tisíce lidí žijí v přeplněných táborech, v nichž není možné zajistit ani pravidelné mytí rukou.
Idlib a část sousední provincie Aleppo mají v rukou radikálové hlásící se k al-Káidě, kteří od srpna musí řešit nástup epidemie způsobený rychle se šířící variantou delta. K nákaze přispěla i shromáždění o muslimském svátku íd al-adhá, který letos připadl na závěr července.
Situace se horší i v oblastech, jež kontroluje vláda nebo syrští Kurdové, ale v Idlibu je podle všeho nejhorší. Radikálové proto uzavřeli část tržišť, přinutili restaurace podávat jídlo jen venku a odložili o týden otevření škol. Většina obyvatel jsou příležitostní dělníci, kteří si nemohou dovolit nejít do práce, takže není možné vyhlásit uzávěru. „Když nepracují, nejí,“ řekl o situaci většiny lidí v Idlibu tamní občan Ahmad Saíd, podle nějž si někteří nemohou ani dovolit koupit roušky.
Panuje únava z dlouhého konfliktu a podle opozičního aktivisty Salvy Abdar Rahmána si lidé „zvykli na smrt“. „Ty, koho nezabila vláda a ruské nálety, teď zabíjí koronavirus,“ řekl.
Francie zvažuje regionální pravidla pro covidové pasy
Ve Francii již měsíc klesají celková čísla nakažených, a tamní vláda by tak mohla zavést nová regionální pravidla pro používání covid pasů – v některých departementech by už neplatily. O návrhu ve středu jednají ministři.
Aktuální čísla počtu nakažených jsou podle zpravodaje ČT Jana Šmída skutečně povzbudivá, například ve středu laboratoře potvrdily jen sedm tisíc nových případů, přitom obyčejně v úterý bývá číslo vyšší než jiné dny, protože se nastřádají testy za víkend, podotkl. Na druhou stranu však uvedl, že není nutné situaci ani přeceňovat.
„V řadě zemí se dařilo snížit počet nových případů a pak najednou zase stouply. Navíc je velice krátká doba, kdy začali žáci chodit do škol. Ostatně už teď je ve Francii asi 3,5 tisíce zavřených tříd,“ přiblížil.
Prognózy jsou nicméně podle zpravodaje optimistické a ministři by tak skutečně mohli rozhodnout i o částečném uvolnění covidového pasu platné pro některé regiony. Upřesnil, že by šlo o jejich „pozastavení“, a ne tedy úplné zrušení, aby mohly – v případě opětovného zhoršení situace, znovu platit.
Podle zpravodaje je situace s covidem složitější stále v Paříži a jejím okolí, na jihu země a v okolí Lyonu. „Co se týče jiných míst, například francouzské Středohoří i Bretaň, tak tam je situace mnohem lepší,“ uvedl s tím, že právě zde se uvažuje o pozastavení platnosti pasu nebo se dokonce mluví o tom, že by se nemusely nosit v interiérech roušky. „Uvidíme ale, jaký bude výsledek jednání ministrů,“ dodal.
Připustil také, že se vyskytují určité potíže s covidovým pasem v souvislosti se situací v nemocnicích. „Například v Mylhúzách už teď bijí na poplach, nemají dostatek personálu, museli odložit některé operace. A kdyby se tam situace zhoršila a přibývali covidoví pacienti, tak by museli být převezeni do jiných částí Francie,“ doplnil Šmíd.
U brazilského ministra zdravotnictví se před odletem z OSN potvrdil covid
Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga měl v úterý pozitivní test na koronavirus, krátce před testem se přitom s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem účastnil v New Yorku zasedání Valného shromáždění OSN. Queiroga na rozdíl od dalších členů brazilské delegace zůstane v New Yorku ve dvoutýdenní karanténě. Mluvčí generálního tajemníka OSN televizi CNN bez dalších podrobností sdělil, že organizace aktivovala trasovací proceduru.
Queiroga se v úterý účastnil zasedání VS OSN, na němž Bolsonaro v projevu mimo jiné kritizoval protikoronavirová opatření, jejichž je dlouhodobým odpůrcem. Bolsonaro také odmítá očkování proti covidu-19 s tím, že má protilátky. Tuto nemoc prodělal brazilský prezident loni v létě. Queiroga na rozdíl od prezidenta očkován je, a to čínskou vakcínou CoronaVac. Bolsonaro se v New Yorku podle CNN setkal mimo jiné s britským premiérem Borisem Johnsonem či generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem. I Queiroga si v pondělí podal ruku s Johnsonem, uvedl server americké televize.