Španělsko povolilo eutanazii pro občany a rezidenty. Zákon vadí církvi i pravicovým stranám

Španělský parlament ve čtvrtek definitivně schválil zákon o eutanazii. Pro novou legislativu se vyslovilo 202 poslanců z 350, proti hlasovalo 141 zákonodárců. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Schválení zákona patřilo mezi cíle levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze, proti byly pravicové strany a katolická církev.

Zákon, který začne platit v červnu, umožní přístup k eutanazii pouze španělským občanům a rezidentům. Požádat o ukončení života budou moci pouze lidé, kteří mají závažné a nevyléčitelné onemocnění. Každou žádost bude přitom posuzovat několik lékařů a rada hodnotitelů.

Normu podpořily vládní levicové strany a část organizací bránících zájmy pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Proti byly konzervativní Lidová strana i krajně pravicové uskupení Vox. Španělští biskupové uvedli, že podle jejich názoru je eutanazie „stále jistým druhem vraždy“.

Nejednotný názor na problematiku panuje mezi španělskými lékaři. Doktorům ve veřejném zdravotnictví zákon umožní eutanazii nevykonávat, pokud se to protiví jejich svědomí.

Eutanazii povolily tři evropské země

Možnost uvítala také šedesátiletá Ramona Maneirová. V minulosti pomohla svému příteli, který trpěl ochrnutím končetin a trupu, v jeho úmyslu ukončit život. Příběh bývalého námořníka a spisovatele se stal námětem filmu Hlas moře, jenž v roce 2004 dostal Oscara v mezinárodní kategorii.

Eutanazii nyní umožňují pouze tři státy Evropské unie –⁠ Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Obdobný zákon schválil v únoru i portugalský parlament. Tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, ale legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.

  • Eutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit na jeho žádost pacienta s nevyléčitelnou nemocí za účelem zkrácení jeho utrpení. Ve většině zemí světa je nezákonná, uznává ji jen velmi málo států: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada a vloni v říjnu ji odhlasoval v referendu i Nový Zéland. Eutanazii povolují také některé australské státy.
  • Jako první země na světě legalizovalo eutanazii v dubnu 2002 Nizozemsko. Belgie, která jej následovala v témže roce, se pak před sedmi lety stala první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. Podobně nizozemská vláda vloni v říjnu oznámila, že chystá legalizaci eutanazie u nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho roku do 12 let. V Lucembursku je eutanazie legální od března 2009.
  • Španělští poslanci podpořili návrh zákona o eutanazii vloni v únoru. V polovině loňského prosince schválila zákon dolní komora tamního parlamentu a ve čtvrtek španělský parlament zákon definitivně schválil.
  • Portugalský parlament schválil zákony legalizující eutanazii a asistovanou sebevraždu v prvním čtení vloni v únoru. V zemi bylo dosud povoleno jen ukončení léčby ve výjimečných případech. Letos na konci ledna parlament zákon schválil, ale tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, před několika dny legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.
  • Novozélandský parlament odhlasoval v listopadu 2019 návrh zákona, který by legalizoval eutanazii nevyléčitelně nemocných. Konečné slovo pak měli vloni na podzim v referendu voliči.
  • Ve Francii je od roku 2005 přípustná pasivní eutanazie spočívající v odpojení od přístrojů a nepřímá eutanazie, při níž silné léky tiší bolest a zároveň jako vedlejší účinek urychlují umírání. Ve Velké Británii je přerušení péče v některých případech povoleno od roku 2002.
  • V některých dalších státech je legální takzvaná asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám.
  • Asistovaná sebevražda je podle údajů Světového sdružení společností práva na smrt (WFRtDS) nyní legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA.
  • Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální již od roku 1942. Země také toleruje nepřímou eutanazii a pasivní eutanazii. Podobně ve Švédsku je pasivní eutanazie legální od roku 2010.
  • V Rakousku rozhodl ústavní soud vloni v prosinci, že země porušuje základní právo na svobodu jednotlivce tím, že pokládá asistovanou sebevraždu za trestný čin, a nařídil vládě, aby do konce roku 2021 příslušný zákon zrušila.
  • Podobně v Německu rozšířil možnosti eutanazie pro vážně nemocné vloni v únoru ústavní soud v Karlsruhe, podle jehož rozhodnutí je dosavadní zákon omezující asistované sebevraždy protiústavní, a proto také neplatný. Omezuje základní práva těžce nemocných.
  • Ostře odmítavé stanovisko má proti eutanazii a asistované sebevraždě Vatikán. Tyto praxe označil za neospravedlnitelný „akt vraždy“. Uzákonění eutanazie je podle Vatikánu důkazem „úpadku právních systémů“. Podobně odmítavě se k této praxi staví i tradičně katolické země, Polsko a Irsko.
  • V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální není. Novou snahu o legalizaci eutanazie, kterou předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, odmítla vláda vloni v červenci. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Mezi odpůrce snahy uzákonit v tuzemsku usmrcení pacienta lékařem patří i prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 20 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami
Načítání...