Španělsko povolilo eutanazii pro občany a rezidenty. Zákon vadí církvi i pravicovým stranám

Španělský parlament ve čtvrtek definitivně schválil zákon o eutanazii. Pro novou legislativu se vyslovilo 202 poslanců z 350, proti hlasovalo 141 zákonodárců. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Schválení zákona patřilo mezi cíle levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze, proti byly pravicové strany a katolická církev.

Zákon, který začne platit v červnu, umožní přístup k eutanazii pouze španělským občanům a rezidentům. Požádat o ukončení života budou moci pouze lidé, kteří mají závažné a nevyléčitelné onemocnění. Každou žádost bude přitom posuzovat několik lékařů a rada hodnotitelů.

Normu podpořily vládní levicové strany a část organizací bránících zájmy pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Proti byly konzervativní Lidová strana i krajně pravicové uskupení Vox. Španělští biskupové uvedli, že podle jejich názoru je eutanazie „stále jistým druhem vraždy“.

Nejednotný názor na problematiku panuje mezi španělskými lékaři. Doktorům ve veřejném zdravotnictví zákon umožní eutanazii nevykonávat, pokud se to protiví jejich svědomí.

Eutanazii povolily tři evropské země

Možnost uvítala také šedesátiletá Ramona Maneirová. V minulosti pomohla svému příteli, který trpěl ochrnutím končetin a trupu, v jeho úmyslu ukončit život. Příběh bývalého námořníka a spisovatele se stal námětem filmu Hlas moře, jenž v roce 2004 dostal Oscara v mezinárodní kategorii.

Eutanazii nyní umožňují pouze tři státy Evropské unie –⁠ Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Obdobný zákon schválil v únoru i portugalský parlament. Tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, ale legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.

  • Eutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit na jeho žádost pacienta s nevyléčitelnou nemocí za účelem zkrácení jeho utrpení. Ve většině zemí světa je nezákonná, uznává ji jen velmi málo států: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada a vloni v říjnu ji odhlasoval v referendu i Nový Zéland. Eutanazii povolují také některé australské státy.
  • Jako první země na světě legalizovalo eutanazii v dubnu 2002 Nizozemsko. Belgie, která jej následovala v témže roce, se pak před sedmi lety stala první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. Podobně nizozemská vláda vloni v říjnu oznámila, že chystá legalizaci eutanazie u nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho roku do 12 let. V Lucembursku je eutanazie legální od března 2009.
  • Španělští poslanci podpořili návrh zákona o eutanazii vloni v únoru. V polovině loňského prosince schválila zákon dolní komora tamního parlamentu a ve čtvrtek španělský parlament zákon definitivně schválil.
  • Portugalský parlament schválil zákony legalizující eutanazii a asistovanou sebevraždu v prvním čtení vloni v únoru. V zemi bylo dosud povoleno jen ukončení léčby ve výjimečných případech. Letos na konci ledna parlament zákon schválil, ale tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, před několika dny legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.
  • Novozélandský parlament odhlasoval v listopadu 2019 návrh zákona, který by legalizoval eutanazii nevyléčitelně nemocných. Konečné slovo pak měli vloni na podzim v referendu voliči.
  • Ve Francii je od roku 2005 přípustná pasivní eutanazie spočívající v odpojení od přístrojů a nepřímá eutanazie, při níž silné léky tiší bolest a zároveň jako vedlejší účinek urychlují umírání. Ve Velké Británii je přerušení péče v některých případech povoleno od roku 2002.
  • V některých dalších státech je legální takzvaná asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám.
  • Asistovaná sebevražda je podle údajů Světového sdružení společností práva na smrt (WFRtDS) nyní legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA.
  • Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální již od roku 1942. Země také toleruje nepřímou eutanazii a pasivní eutanazii. Podobně ve Švédsku je pasivní eutanazie legální od roku 2010.
  • V Rakousku rozhodl ústavní soud vloni v prosinci, že země porušuje základní právo na svobodu jednotlivce tím, že pokládá asistovanou sebevraždu za trestný čin, a nařídil vládě, aby do konce roku 2021 příslušný zákon zrušila.
  • Podobně v Německu rozšířil možnosti eutanazie pro vážně nemocné vloni v únoru ústavní soud v Karlsruhe, podle jehož rozhodnutí je dosavadní zákon omezující asistované sebevraždy protiústavní, a proto také neplatný. Omezuje základní práva těžce nemocných.
  • Ostře odmítavé stanovisko má proti eutanazii a asistované sebevraždě Vatikán. Tyto praxe označil za neospravedlnitelný „akt vraždy“. Uzákonění eutanazie je podle Vatikánu důkazem „úpadku právních systémů“. Podobně odmítavě se k této praxi staví i tradičně katolické země, Polsko a Irsko.
  • V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální není. Novou snahu o legalizaci eutanazie, kterou předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, odmítla vláda vloni v červenci. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Mezi odpůrce snahy uzákonit v tuzemsku usmrcení pacienta lékařem patří i prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 10 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 11 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 13 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled