Švédsko zatím nezačne uplatňovat avizovaný plán uvolňování protiepidemických omezení. Americké ministerstvo zahraničí důrazně nedoporučuje svým občanům cesty do většiny zemí světa, a to kvůli epidemii koronaviru. Do nejvyššího stupně varování bylo přeřazeno od začátku týdne alespoň 116 zemí světa. Zástupci států Latinské Ameriky kritizovali nerovnost v přístupu k vakcínám i systém Covax. Evropská komise chce podle médií žalovat AstraZenecu za zpoždění dodávek vakcíny. Celoněmeckou epidemickou brzdu schválily po Spolkovém sněmu také spolkové země.
Pandemie ve světě: Švédsko má rekordní počty vážně nemocných. Úřady v USA odrazují od cest do zahraničí
Švédsko zatím nezačne uplatňovat avizovaný plán uvolňování protiepidemických omezení. Stávající restrikce prodlouží do poloviny května, protože nových případů koronavirové infekce je dál příliš mnoho. Oznámil to ve čtvrtek švédský premiér Stefan Löfven. Země, která během celé pandemie nepřistoupila k celoplošným uzávěrám nebo rozsáhlým zákazům, nyní čelí třetí vlně epidemie covidu-19 a počet pacientů na jednotkách intenzivní péče je podle agentury Reuters na nejvyšší úrovni od loňského jara.
Prodloužení restrikcí znamená, že restaurace budou nadále muset zavírat ve 20:30 a obchody a nákupní střediska budou smět vpouštět jen omezený počet zákazníků. Sportoviště a veřejné plovárny zůstanou pro veřejnost prakticky uzavřeny.
Ministerský předseda poprosil lidi, aby ještě chvíli vydrželi, a ujistil, že díky vakcinačnímu programu je vidět světlo na konci tunelu. „Snad vidíme začátek konce,“ poznamenal Löfven.
Německý prezident podepsal epidemickou brzdu
Německá Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo jednotlivé země, ve čtvrtek potvrdila vládě více pravomocí pro boj s pandemií nemoci covid-19. Ústřední částí balíku je takzvaná nouzová epidemická brzda, která určuje omezení včetně zákazu nočního vycházení nehledě na postoj spolkových zemí. Návrh novely o potírání infekčních chorob ve středu schválil Spolkový sněm. Úpravu již podepsal i prezident Frank-Walter Steinmeier.
Kancléřka Angela Merkelová brzdu považuje za nezbytný nástroj k překonání třetí vlny pandemie nemoci covid-19, protože Německu se nyní nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Spolkové země ale měly výhrady, neboť vláda díky získaným pravomocím může obcházet autonomní výsady regionů.
3 minuty
Události: Nový zákon pro zvládání epidemie v Německu
Americká rada: Necestovat
Už v pondělí americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že důrazné varování se bude týkat zhruba 80 procent světových států. Ty budou zařazeny do čtvrtého a nejvyššího stupně varování. Důrazné varování „necestovat“ tak platí pro většinu zemí v Evropě, včetně České republiky, Německa či Francie.
Varování ministerstva zahraničí nejsou pro americké občany závazná. Ti tak mohou vycestovat, uznají-li to za vhodné. Americké hranice jsou však zavřené pro drtivou většinu zahraničních cestovatelů z Evropy, Číny, Brazílie či Jižní Afriky.
On-line přenos
Koronavirus – duben
- 20:43
Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.
- 19:46
Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.
- 19:19
Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.
Uzavření se týká také americko-kanadské pozemní hranice. Od loňského března ji mohou překračovat jenom zaměstnanci nezbytných odvětví. Pokračuje přes ni přeprava zboží; denní objem zboží a služeb mezi USA a Kanadou se blíží dvěma miliardám dolarů (43 miliardám korun).
Americký stát Severní Dakota nyní oznámil, že pomůže s očkováním kanadských řidičů kamionů přejíždějících hranici s provincií Manitoba. Na rozdíl od USA Kanada v očkování zaostává a nabídnutá pomoc by se mohla týkat až čtyř tisíc řidičů. Později by se mohl program rozšířit na pracovníky energetického průmyslu, kteří často přejíždějí hranici, uvedla kanadská televize CTV.
Média: EU chce žalovat AstraZenecu kvůli zpožděným dodávkám
Evropská komise připravuje žalobu proti společnosti AstraZeneca za zpoždění dodávek vakcín proti covidu-19, napsal ve středu večer server Politico s odvoláním na pět unijních diplomatů. O záměru ve čtvrtek informovala také agentura Reuters. Cílem je zajistit, že AstraZeneca ve druhém čtvrtletí dodá slíbený objem očkovacích látek.
Komise možnost právních kroků projednala na středečním setkání velvyslanců. Diplomat citovaný serverem Politico uvedl, že smyslem soudního řízení je uložit společnosti AstraZeneca povinnost poskytovat dávky stanovené v její smlouvě s EU. Přítomní se podle něj také dohodli, že členské země se musí vyjádřit do konce tohoto týdne, zda se k právním krokům připojí, píše Politico.
Německo a Francie, na rozdíl od většiny unijních zemí, svou podporu žalobě zatím nevyjádřily, píše Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Pro své rozhodnutí si vyžádaly více času.
AstraZeneca v lednu vyvolala pobouření EU, když přiznala, že nebude schopna dodat slíbené objemy očkovacích látek. Do konce prvního čtvrtletí společnost do unijních zemí dodala 30 milionů dávek namísto smluvně stanovených 120 milionů. Zpoždění v dodávkách notně zpomalilo postup vakcinace v mnoha zemích Unie. Společnost aktuálně předpokládá, že za druhé čtvrtletí roku dodá zhruba 70 milionů dávek, ačkoliv si EU objednala 180 milionů dávek, uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton na stanici BFM TV. Nedostatek vakcín se projevil i v Česku.
Lídři Latinské Ameriky kritizovali nerovnost v přístupu k vakcínám
Španělsko pošle letos do zemí Latinské Ameriky 7,5 milionu vakcín proti covidu-19 ze svých dodávek dojednaných Evropskou komisí. Učiní tak, až bude mít samo naočkovánu polovinu obyvatel, což očekává v červenci. Oznámil to ve středu španělský premiér Pedro Sánchez na iberoamerickém summitu v Andoře.
Na tomto setkání, jež se konalo z velké části on-line, účastníci kritizovali nerovnost v přístupu k vakcínám ve světě i systém Covax, organizovaný OSN, který podle nich nefunguje dobře. Informoval o tom deník El País.
„Tato krize ukázala pozoruhodný úspěch vědců, ale i totální selhání politiků,“ prohlásil na summitu chilský prezident Sebastián Piňera. „Nikdo není zachráněn, dokud nebudeme zachráněni všichni. Privilegia hrstky (států) ohrožují celé lidstvo,“ dodal prezident Kolumbie Iván Duque. Podle jeho kostarického protějšku Carlose Alvarada kupují bohaté země víc vakcín, než potřebují.
Prezidenti v kritice nejmenovali žádnou zemi, ale podle deníku El País měli na mysli Evropu, USA či Izrael, které postupují s očkováním rychleji než Latinská Amerika. Argentinský prezident Alberto Fernández také řekl, že iniciativa Covax, která má garantovat, že se vakcíny dostanou i do chudších zemí, je nedostatečná a musí být posílena.
Panamerická zdravotnická organizace (PAHO; též OPS) mezitím varovala před falešnými očkovacími látkami, které se prodávají na černém trhu v některých zemích Latinské Ameriky. OPS zmínila konkrétně Mexiko, Brazílii a Argentinu. Americký deník The Wall Street Journal ve středu napsal, že firma Pfizer objevila falešné vakcíny i v JAR, Číně či Polsku.
Saský premiér: Německo chce koupit 30 milionů dávek Sputniku
Německo chce nakoupit 30 milionů dávek ruské vakcíny Sputnik V. Prohlásil to saský premiér Michael Kretschmer, který je na návštěvě Moskvy. „Chceme koupit třikrát deset milionů dávek Sputniku V, a to v červnu, v červenci a v srpnu,“ řekl. „Podmínkou je schválení evropskou lékovou agenturou,“ dodal.
Ruský preparát ještě není v Evropské unii schválen, ale o povolení se uchází. Souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) není automatický, záleží na tom, zda Rusko poskytne všechny požadované dokumenty k prověření bezpečnosti a účinnosti látky.
Zájem o Sputnik V kvůli všeobecnému nedostatku jiných vakcín již projevilo několik německých spolkových zemí. Na počátku dubna bavorský premiér Markus Söder oznámil, že se Bavorsko předběžně dohodlo s Ruskem na výrobě tohoto preparátu. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn následně řekl, že Berlín bude s Moskvou o nákupu jednat. O záměru již informoval své evropské kolegy.
Kretschmer na několikadenní návštěvu Ruska odcestoval ve středu. Čelil za to kritice, protože tak činí uprostřed pandemie a v době vyhrocených vztahů mezi Moskvou a západními zeměmi.
