Vakcína Johnson & Johnson může vyvolávat sraženiny, její přínosy ale převládají, zjistila evropská léková agentura

2 minuty
Události: Vakcína Johnson & Johnson může vyvolávat sraženiny
Zdroj: ČT24

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zjistila možnou spojitost mezi vakcínou proti covidu-19 společnosti Johnson & Johnson a velmi vzácnými případy krevních sraženin. Vedlejší účinky se však projevily pouze v jednotkách případů z milionů očkovaných a přínos vakcíny převyšuje možná rizika, tvrdí agentura. EMA to uvedla v tiskové zprávě. Hodnocení má zemím Evropské unie poskytnout podklady pro rozhodnutí, zda a jak látku využívat.

Americká firma Johnson & Johnson minulý týden dočasně z preventivních důvodů zastavila dodávky své vakcíny do Evropy kvůli několika případům zdravotních obtíží po očkování ve Spojených státech. EMA zkoumala mimo jiné osm případů tromboembolických komplikací včetně jednoho úmrtí, které zaznamenaly úřady v USA mezi sedmi miliony očkovaných.

„Když je vakcínami očkováno tak velké množství lidí, mohou nastat velmi vzácné události, které nebyly identifikovány během klinických testů,“ uvedla ke zkoumání vakcíny šéfka EMA Emer Cookeová.

„Výjimečné účinky“

Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) po prozkoumání případů krevních sraženin s nízkou hladinou krevních destiček dospěl k závěru, že by je výrobce měl začít uvádět mezi velmi výjimečné vedlejší účinky svého přípravku. Podle EMA jsou obtíže podobné těm, které se objevují po očkování látkou britsko-švédské společnosti AstraZeneca.

Právě omezování dodávek této firmy je hlavní příčinou dosud pomalého tempa očkování v unijních zemích. Zrychlit jej měl i preparátu společnosti Johnson & Johnson, jehož mají státy EU během druhého čtvrtletí podle původního příslibu dostat na 55 milionů dávek. Česko má podle vládní očkovací strategie objednáno do konce roku 2,2 milionu dávek této vakcíny. Jen v dubnu jich čekalo 185 tisíc, kvůli pozdějšímu schválení výrobce avizoval na duben 38 400 dávek.

Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková na dotaz ČTK sdělila, že administrativně ústav propustil očkovací látku této firmy už začátkem minulého týdne. „Je však třeba upozornit, že balení vakcíny ještě nemusejí být v České republice,“ sdělila. Podle dat o očkování se s ní v Česku ještě očkovat nezačalo. Minulý týden se objevilo v systému pět podaných dávek, šlo ale o chybu ve vykazování.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) je však už v Česku necelých patnáct tisíc dávek této vakcíny. Jejich distribuce do ordinací praktických lékařů začne ve středu.

V dubnu by mělo do Česka přijít celkem přes 38 tisíc dávek vakcíny. V květnu pak dalších 170 tisíc. Na rozdíl od jiných typů se očkuje pouze jednou dávkou.

Nedostatek údajů

EMA uvedla, že se problémy s vakcínou J&J týkaly výhradně lidí pod 60 let, pro stanovení konkrétní rizikové skupiny však podle ní není dostatek údajů. Možnou příčinnou obtíží může být podle agentury imunitní odpověď organismu na očkování.

„Důležité je, že lékařský personál i lidé jdoucí na očkování vědí o riziku a mohou si dávat pozor na případné příznaky, které se obvykle objevují do dvou týdnů po vakcinaci,“ uvedla předsedkyně PRAC Sabine Strausová.

K podobným závěrům dospěla EMA i v případě zmíněné AstraZeneky, kterou na základě jejího hodnocení unijní země nadále používají. Některé pouze omezují její nasazování maximálním věkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 27 mminutami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 51 mminutami

Putin má otázky kolem případného příměří. Kyjev neuzná ruské nároky na ukrajinské území

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Kyjevští vládní představitelé uvedli, že nastal čas na diplomatická řešení, ale že nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské územi.
05:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 4 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 5 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 5 hhodinami
Načítání...