Vakcína Johnson & Johnson může vyvolávat sraženiny, její přínosy ale převládají, zjistila evropská léková agentura

Nahrávám video
Události: Vakcína Johnson & Johnson může vyvolávat sraženiny
Zdroj: ČT24

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zjistila možnou spojitost mezi vakcínou proti covidu-19 společnosti Johnson & Johnson a velmi vzácnými případy krevních sraženin. Vedlejší účinky se však projevily pouze v jednotkách případů z milionů očkovaných a přínos vakcíny převyšuje možná rizika, tvrdí agentura. EMA to uvedla v tiskové zprávě. Hodnocení má zemím Evropské unie poskytnout podklady pro rozhodnutí, zda a jak látku využívat.

Americká firma Johnson & Johnson minulý týden dočasně z preventivních důvodů zastavila dodávky své vakcíny do Evropy kvůli několika případům zdravotních obtíží po očkování ve Spojených státech. EMA zkoumala mimo jiné osm případů tromboembolických komplikací včetně jednoho úmrtí, které zaznamenaly úřady v USA mezi sedmi miliony očkovaných.

„Když je vakcínami očkováno tak velké množství lidí, mohou nastat velmi vzácné události, které nebyly identifikovány během klinických testů,“ uvedla ke zkoumání vakcíny šéfka EMA Emer Cookeová.

„Výjimečné účinky“

Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) po prozkoumání případů krevních sraženin s nízkou hladinou krevních destiček dospěl k závěru, že by je výrobce měl začít uvádět mezi velmi výjimečné vedlejší účinky svého přípravku. Podle EMA jsou obtíže podobné těm, které se objevují po očkování látkou britsko-švédské společnosti AstraZeneca.

Právě omezování dodávek této firmy je hlavní příčinou dosud pomalého tempa očkování v unijních zemích. Zrychlit jej měl i preparátu společnosti Johnson & Johnson, jehož mají státy EU během druhého čtvrtletí podle původního příslibu dostat na 55 milionů dávek. Česko má podle vládní očkovací strategie objednáno do konce roku 2,2 milionu dávek této vakcíny. Jen v dubnu jich čekalo 185 tisíc, kvůli pozdějšímu schválení výrobce avizoval na duben 38 400 dávek.

Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková na dotaz ČTK sdělila, že administrativně ústav propustil očkovací látku této firmy už začátkem minulého týdne. „Je však třeba upozornit, že balení vakcíny ještě nemusejí být v České republice,“ sdělila. Podle dat o očkování se s ní v Česku ještě očkovat nezačalo. Minulý týden se objevilo v systému pět podaných dávek, šlo ale o chybu ve vykazování.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) je však už v Česku necelých patnáct tisíc dávek této vakcíny. Jejich distribuce do ordinací praktických lékařů začne ve středu.

V dubnu by mělo do Česka přijít celkem přes 38 tisíc dávek vakcíny. V květnu pak dalších 170 tisíc. Na rozdíl od jiných typů se očkuje pouze jednou dávkou.

Nedostatek údajů

EMA uvedla, že se problémy s vakcínou J&J týkaly výhradně lidí pod 60 let, pro stanovení konkrétní rizikové skupiny však podle ní není dostatek údajů. Možnou příčinnou obtíží může být podle agentury imunitní odpověď organismu na očkování.

„Důležité je, že lékařský personál i lidé jdoucí na očkování vědí o riziku a mohou si dávat pozor na případné příznaky, které se obvykle objevují do dvou týdnů po vakcinaci,“ uvedla předsedkyně PRAC Sabine Strausová.

K podobným závěrům dospěla EMA i v případě zmíněné AstraZeneky, kterou na základě jejího hodnocení unijní země nadále používají. Některé pouze omezují její nasazování maximálním věkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...