Velká Británie registruje nejvyšší počty nákaz koronavirem od května. Premiér Boris Johnson kvůli zhoršující se situaci večer promluví k národu. Před poslanci už nastínil, jak budou vypadat zpřísněná epidemiologická opatření. Od čtvrtka se zkrátí otevírací doba hospod, barů a restaurací, lidé by měli co nejvíce pracovat z domovů. Pokud opatření plánovaná na půl roku nezaberou, vyhrazuje si Johnson zavedení ještě přísnějších pravidel.
Johnson oznámil další opatření proti koronaviru. Pokud nezaberou, přijdou tvrdší
Premiér Johnson uvedl, že nová opatření neznamenají zavedení celostátní karantény, ke které se země uchýlila letos v březnu. Nevyloučil však další zpřísnění kroků v boji s nákazou. Současná opatření by podle něj mohla platit půl roku, pokud nenastane zásadní pokrok ve vývoji vakcíny a léčby.
„Musím zdůraznit, že pokud naše kroky ve snaze snížit reprodukční číslo pod hodnotu jedna selžou, vyhrazujeme si právo na důraznější zásah a výrazně větší restrikce,“ prohlásil. „Pokud nebudeme jednat, mohli bychom vidět denně stovky úmrtí,“ dodal před poslanci.
Současně oznámil, že opatření zaberou pouze tehdy, pokud je budou obyvatelé země dodržovat. Zpřísní se tudíž pokuty za jejich porušení. Například penalizace za chybějící roušku bude až dvojnásobná, čili 200 liber (skoro 6000 korun).
Kupříkladu hospody, bary a restaurace budou od čtvrtka zavírat v deset hodin večer. Pohostinská zařízení zároveň budou moci obsluhovat jen zákazníky sedící u stolu. Naopak školy se zatím uzavírat nebudou. Kromě toho se rozšíří místa, kde bude nutné nosit masky. Zpřísní se rovněž takzvané „pravidlo šesti“, které omezuje shromažďování lidí. Nově bude moci být přítomno na svatbách maximálně 15 lidí, dosud se jich mohlo účastnit třicet.
Johnson zároveň vyzval obyvatele, aby pracovali z domova, pokud jim to jejich zaměstnání umožňuje.
Až 50 tisíc nakažených denně
Nová opatření proti šíření koronaviru přicházejí den poté, co hlavní zdravotnický poradce britské vlády Chris Whitty uvedl, že v Británii by mohlo v polovině října přibývat téměř 50 tisíc nakažených denně a zároveň by exponenciálně rostl počet mrtvých s covidem-19.
Spojené království hlásí nejvyšší počet mrtvých s covidem-19 z celé Evropy a pátý nejvyšší na světě. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Británii koronavirem nakazilo už více než 400 tisíc lidí, s covidem-19 tam zemřelo 41 877 lidí.
Ústřední britská vláda přijímá opatření, která následně platí pro obyvatele Anglie. Zbylé části Spojeného království – Skotsko, Wales a Severní Irsko – v boji s koronavirem postupují samostatně. Podle BBC však v nejbližší době oznámí striktnější opatření proti šíření koronaviru také Skotsko.
Obyvatelé Madridu nesou karanténu těžce
Rychlému nárůstu nově nakažených se brání i španělský Madrid, který vyhlásil dvoutýdenní karanténu. Na milion obyvatel chudších čtvrtí se s přísnou uzávěrou, kvůli které smějí opustit své domovy jen v nejnutnějších případech, vyrovnává těžko.
Vláda ale tvrdí, že v době, kdy má Madrid na 100 tisíc obyvatel přes tisíc nakažených, nemá na výběr. „Jsme uprostřed boje proti epidemii, nejde o žádný ideologický boj,“ ujišťuje premiér Pedro Sánchez.
Španělsko je podobně jako na jaře nejhůře postiženým státem Evropy. Zato tehdy podobně zasažená Itálie je dnes v lepší pozici. O víkendu dokonce uspořádala volby v sedmi regionech i celostátní referendum přeložené kvůli pandemii z března.
Řecko bude stíhat protirouškové aktivisty
I když je v Řecku epidemiologická situace příznivější než v Británii či Španělsku, místní úřady chtějí tvrdě zasahovat vůči aktivistům bojujícím proti nošení roušek.
Prokurátor Vasilis Pliotas uvedl, že odpůrce roušek by měly soudy stíhat na základě zákona o ohrožení veřejného zdraví a pořádku, za což v případě odsouzení hrozí tresty až jednoho roku vězení. Aktivisté podle něj působí znepokojení u občanů, kteří vládní nařízení o nošení roušek dodržují, a účastí na protestech či aktivitou na internetu mohou podněcovat k trestnému činu.
Také v jedenáctimilionovém Řecku rostou počty nakažených od srpna rychleji. Celkem se už infikovalo přes 15 tisíc lidí, 344 z nich zemřelo.