V italském parlamentu zasedne o 345 zákonodárců méně, rozhodlo referendum

Italové se v dvoudenním referendu vyslovili pro snížení počtu členů dvoukomorového parlamentu z 945 na šest set. Zůstane 200 senátorů a 400 poslanců. Pro snížení členů parlamentu hlasovala drtivá většina voličů. Hlasovat se mělo původně už v březnu, zasáhla však pandemie.

V posledním týdnu se v Itálii ozývaly hlasy některých politologů, kteří byli k samotnému snížení počtu členů parlamentu skeptičtí. Někteří odborníci kritizovali i samotné referendum. Pro snížení poslanců a senátorů se nakonec vyslovilo sedmdesát procent italských voličů. Podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig účast přesáhla 53 procent. 

Ústavní reformu už dříve téměř jednohlasně odhlasovali poslanci. „Víkendové referendum bylo jakýmsi posledním zásadním krokem pro schválení celého návrhu,“ uvedla Ludwig. Podle ní vláda ve snížení vidí efektivnější a snažší politický proces. „V neposlední řadě se Itálie přiblíží evropskému průměru (počtu) poslanců,“ doplnila. 

Kvůli ústavní reformě se nyní v Itálii budou muset upravit volební okresy, některé se budou redukovat, jiné naopak rozšiřovat. Podle Ludwig je otázkou, jak rychle bude změna aplikovatelná pro nový parlament. „Pravicová opozice se už nechala slyšet, že po výsledku referenda je aktuální parlament v této konstalaci už nelegitimní,“ uvedla. Nový systém se podle ní může projevit už na přelomu let 2021 a 2022, kdy bude parlament volit prezidenta.

Volilo se i do zastupitelstev měst a obcí

Kromě referenda o počtu poslanců a senátorů v italském parlamentu se v sedmi regionech konaly i regionální volby a v několika tisícovkách obcí a měst i komunální. Provázela je přísná opatření kvůli pandemii a někteří politici se tak obávali, že k volbám dorazí málo lidí. „To se nakonec nepotvrdilo, na regionální úrovni se dostavilo přes 60 procent voličů,“ řekla Ludwig.

Hlavními tématy voleb byla zdravotnická péče nebo otázka řízení koronavirové krize na jaře i nyní. Také v itálii se z koronaviru stalo politikum, regionální politici se ale podle Ludwig snažili přesvědčit voliče i jinými tématy. Převládalo například školství nebo zaměstnanost. 

Ludwig zmínila, že například levice opět dokázala ovládnout Toskánsko, což je podle ní zásadní pro podporu centrální vlády v Římě. „Vláda je velice spokojená, jak dopadly regionální volby. Italové i nadále podporují premiéra (Giuseppe) Conteho,“ doplnila.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skoro třetina lidí, kteří vtrhli do Ceuty, se vrátila do Maroka

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 60 tisíc migrantů, asi 25 tisíc se jich ale vrátilo zpět. Nejméně 34 lidí utonulo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
09:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 58 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 1 hhodinou

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost.
před 3 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 3 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 5 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.