V italském parlamentu zasedne o 345 zákonodárců méně, rozhodlo referendum

Italové se v dvoudenním referendu vyslovili pro snížení počtu členů dvoukomorového parlamentu z 945 na šest set. Zůstane 200 senátorů a 400 poslanců. Pro snížení členů parlamentu hlasovala drtivá většina voličů. Hlasovat se mělo původně už v březnu, zasáhla však pandemie.

V posledním týdnu se v Itálii ozývaly hlasy některých politologů, kteří byli k samotnému snížení počtu členů parlamentu skeptičtí. Někteří odborníci kritizovali i samotné referendum. Pro snížení poslanců a senátorů se nakonec vyslovilo sedmdesát procent italských voličů. Podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig účast přesáhla 53 procent. 

Ústavní reformu už dříve téměř jednohlasně odhlasovali poslanci. „Víkendové referendum bylo jakýmsi posledním zásadním krokem pro schválení celého návrhu,“ uvedla Ludwig. Podle ní vláda ve snížení vidí efektivnější a snažší politický proces. „V neposlední řadě se Itálie přiblíží evropskému průměru (počtu) poslanců,“ doplnila. 

Kvůli ústavní reformě se nyní v Itálii budou muset upravit volební okresy, některé se budou redukovat, jiné naopak rozšiřovat. Podle Ludwig je otázkou, jak rychle bude změna aplikovatelná pro nový parlament. „Pravicová opozice se už nechala slyšet, že po výsledku referenda je aktuální parlament v této konstalaci už nelegitimní,“ uvedla. Nový systém se podle ní může projevit už na přelomu let 2021 a 2022, kdy bude parlament volit prezidenta.

Volilo se i do zastupitelstev měst a obcí

Kromě referenda o počtu poslanců a senátorů v italském parlamentu se v sedmi regionech konaly i regionální volby a v několika tisícovkách obcí a měst i komunální. Provázela je přísná opatření kvůli pandemii a někteří politici se tak obávali, že k volbám dorazí málo lidí. „To se nakonec nepotvrdilo, na regionální úrovni se dostavilo přes 60 procent voličů,“ řekla Ludwig.

Hlavními tématy voleb byla zdravotnická péče nebo otázka řízení koronavirové krize na jaře i nyní. Také v itálii se z koronaviru stalo politikum, regionální politici se ale podle Ludwig snažili přesvědčit voliče i jinými tématy. Převládalo například školství nebo zaměstnanost. 

Ludwig zmínila, že například levice opět dokázala ovládnout Toskánsko, což je podle ní zásadní pro podporu centrální vlády v Římě. „Vláda je velice spokojená, jak dopadly regionální volby. Italové i nadále podporují premiéra (Giuseppe) Conteho,“ doplnila.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...