Španělsko a EU vyzvaly Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty. Do města se snažily dostat tisíce migrantů

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Nynější vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentně početná. Španělské ministerstvo vnitra v úterý odpoledne uvedlo, že do města přišlo za poslední dva dny nejméně osm tisíc lidí. To je několikrát více než za celý loňský rok.

Mnozí z nich hranici mezi Španělskem a Marokem přeplavali. Zhruba polovina lidí byla již vyhoštěna do severoafrického státu. Španělské úřady také oznámily výrazné posílení počtů příslušníků policie ve městě.

V Ceutě tak v úterý rostlo napětí. U hraničního plotu skupiny migrantů z Maroka házely kameny na španělskou policii, která odpověděla slznými granáty.

Podle španělského tisku usnadnil masivní vlnu migrantů výrazný pokles ostrahy hranice ze strany Maroka. Odpoledne se však marocká ostraha hranice zintenzivnila. Tím se také snížil počet lidí, kteří přicházejí na španělské území, informovala EuropaPress i místní média.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Důsledek diplomatické krize

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem. Tu způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu.

Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo. Třiasedmdesátiletý Ghálí byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logrono kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští. Na severu se nachází ložiska fosfátů. Oblast bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v sedmdesátých letech minulého století. Marocký nárok na ni nedávno uznaly USA pod vedením Donalda Trumpa za to, že Maroko uznalo Izrael.

Výzvy Evropské komise

Dění sledují i zástupci Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k nalezení společného řešení. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dodal, že prioritou je zabránit úmrtím a návrat k normálu v Ceutě. 

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už dříve během dne apelovala na  Maroko, aby plnilo své závazky kontroly hranice a zastavilo „bezprecedentní“ vlnu migrantů. „Španělská hranice je hranicí evropskou, EU chce budovat vztahy s Marokem založené na důvěře a sdílených závazcích, imigrace je v tomto ohledu klíčová,“ prohlásila Johanssonová v Evropském parlamentu.

Situaci komentoval i místopředseda EK Margaritis Schinas, do jehož odpovědnosti otázka migrace spadá. „Vyjadřuji plnou solidaritu se Španělskem. Potřebujeme evropský politický migrační pakt: dohody se třetími zeměmi, masivní ochranu našich hranic, solidaritu členských států EU a politiku legální migrace,“ napsal na Twitteru.

„Domnívám se, že je velice důležité, aby se Španělsko a Maroko společně dohodly na uklidnění situace,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Město navštívil španělský premiér

Marocké ministerstvo zahraničí uvedlo, že povolalo velvyslankyni v Madridu ke konzultacím, aniž uvedlo podrobnosti. K obdobnému kroku se Rabat naposledy odhodlal v roce 2007 na protest proti návštěvě španělského královského páru v Ceutě a Melille. Podle agentury EFE odjezd velvyslankyně představuje nejhorší diplomatickou krizi ve vztazích obou států za posledních deset let.

Krátce před tím se s marockou diplomatkou setkala španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. „Připomněla jsem jí, že ostraha hranice byla a musí být odpovědností, kterou sdílí Španělsko s Marokem,“ uvedla po setkání ministryně. Ta také velvyslankyni vyjádřila znepokojení nad událostmi v posledních dvou dnech v Ceutě.

Pedro Sánchez
Zdroj: Susana Vera/Reuters

První místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvová v úterý označila události za napadení španělských hranic. Kritiku od tří největších španělských opozičních stran si zároveň vysloužil ministr vnitra. Podle nich nebyl schopen ubránit španělské hranice. Před marockým velvyslanectvím v Madridu také demonstrovalo několik stovek lidí, kteří označovali události v Ceutě za „invazi“.

Ceutu v úterý odpoledne navštívil premiér Sánchez. Uvedl, že jeho vláda bude trvat na hlídání hranice za všech okolností. Kabinet schválil také dotaci marockému ministerstvu vnitra ve výši 30 milionů eur (zhruba 800 milionů korun). Peníze mají jít na potírání nelegální migrace.

Přes plot

Do Ceuty a další španělské enklávy v Africe Melilly se obvykle běženci z Maroka dostávají přes vysoké hraniční ploty, které přelézají, a to hromadně, aby bezpečnostní složky nestihly všechny zadržet. V takových případech jich ale bývají maximálně stovky. Jedna z největších takových akcí se odehrála na hranici Ceuty v červenci 2018, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, tento údaj je ale k devátému květnu, a nezahrnuje tak akci v Ceutě z tohoto pondělka. Nejvíce běženců do Španělska do minulého týdne připlulo na Kanárské ostrovy, a to 4950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 6 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 13 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 13 hhodinami
Načítání...