Španělsko a EU vyzvaly Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty. Do města se snažily dostat tisíce migrantů

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Nynější vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentně početná. Španělské ministerstvo vnitra v úterý odpoledne uvedlo, že do města přišlo za poslední dva dny nejméně osm tisíc lidí. To je několikrát více než za celý loňský rok.

Mnozí z nich hranici mezi Španělskem a Marokem přeplavali. Zhruba polovina lidí byla již vyhoštěna do severoafrického státu. Španělské úřady také oznámily výrazné posílení počtů příslušníků policie ve městě.

V Ceutě tak v úterý rostlo napětí. U hraničního plotu skupiny migrantů z Maroka házely kameny na španělskou policii, která odpověděla slznými granáty.

Podle španělského tisku usnadnil masivní vlnu migrantů výrazný pokles ostrahy hranice ze strany Maroka. Odpoledne se však marocká ostraha hranice zintenzivnila. Tím se také snížil počet lidí, kteří přicházejí na španělské území, informovala EuropaPress i místní média.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Důsledek diplomatické krize

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem. Tu způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu.

Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo. Třiasedmdesátiletý Ghálí byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logrono kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští. Na severu se nachází ložiska fosfátů. Oblast bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v sedmdesátých letech minulého století. Marocký nárok na ni nedávno uznaly USA pod vedením Donalda Trumpa za to, že Maroko uznalo Izrael.

Výzvy Evropské komise

Dění sledují i zástupci Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k nalezení společného řešení. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dodal, že prioritou je zabránit úmrtím a návrat k normálu v Ceutě. 

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už dříve během dne apelovala na  Maroko, aby plnilo své závazky kontroly hranice a zastavilo „bezprecedentní“ vlnu migrantů. „Španělská hranice je hranicí evropskou, EU chce budovat vztahy s Marokem založené na důvěře a sdílených závazcích, imigrace je v tomto ohledu klíčová,“ prohlásila Johanssonová v Evropském parlamentu.

Situaci komentoval i místopředseda EK Margaritis Schinas, do jehož odpovědnosti otázka migrace spadá. „Vyjadřuji plnou solidaritu se Španělskem. Potřebujeme evropský politický migrační pakt: dohody se třetími zeměmi, masivní ochranu našich hranic, solidaritu členských států EU a politiku legální migrace,“ napsal na Twitteru.

„Domnívám se, že je velice důležité, aby se Španělsko a Maroko společně dohodly na uklidnění situace,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Město navštívil španělský premiér

Marocké ministerstvo zahraničí uvedlo, že povolalo velvyslankyni v Madridu ke konzultacím, aniž uvedlo podrobnosti. K obdobnému kroku se Rabat naposledy odhodlal v roce 2007 na protest proti návštěvě španělského královského páru v Ceutě a Melille. Podle agentury EFE odjezd velvyslankyně představuje nejhorší diplomatickou krizi ve vztazích obou států za posledních deset let.

Krátce před tím se s marockou diplomatkou setkala španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. „Připomněla jsem jí, že ostraha hranice byla a musí být odpovědností, kterou sdílí Španělsko s Marokem,“ uvedla po setkání ministryně. Ta také velvyslankyni vyjádřila znepokojení nad událostmi v posledních dvou dnech v Ceutě.

Pedro Sánchez
Zdroj: Susana Vera/Reuters

První místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvová v úterý označila události za napadení španělských hranic. Kritiku od tří největších španělských opozičních stran si zároveň vysloužil ministr vnitra. Podle nich nebyl schopen ubránit španělské hranice. Před marockým velvyslanectvím v Madridu také demonstrovalo několik stovek lidí, kteří označovali události v Ceutě za „invazi“.

Ceutu v úterý odpoledne navštívil premiér Sánchez. Uvedl, že jeho vláda bude trvat na hlídání hranice za všech okolností. Kabinet schválil také dotaci marockému ministerstvu vnitra ve výši 30 milionů eur (zhruba 800 milionů korun). Peníze mají jít na potírání nelegální migrace.

Přes plot

Do Ceuty a další španělské enklávy v Africe Melilly se obvykle běženci z Maroka dostávají přes vysoké hraniční ploty, které přelézají, a to hromadně, aby bezpečnostní složky nestihly všechny zadržet. V takových případech jich ale bývají maximálně stovky. Jedna z největších takových akcí se odehrála na hranici Ceuty v červenci 2018, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, tento údaj je ale k devátému květnu, a nezahrnuje tak akci v Ceutě z tohoto pondělka. Nejvíce běženců do Španělska do minulého týdne připlulo na Kanárské ostrovy, a to 4950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 20 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 30 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 6 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 8 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled