Sánchez chce udělit milost katalánským separatistům. Dvě třetiny Španělů nesouhlasí

Nahrávám video
Horizont: Španělský premiér chce milost pro katalánské separatisty
Zdroj: ČT24

Je to zatím nejméně populární krok Pedra Sáncheze od chvíle, kdy se stal španělským premiérem. Jeho kabinet chce udělit milost dvanácti katalánským politikům. Devět z nich poslal španělský soud na devět až třináct let do vězení za neústavní referendum o nezávislosti před čtyřmi roky. Podle Sáncheze ale může milost pro separatisty zmírnit napětí v Katalánsku.

Když Pedro Sánchez získal před rokem a půl důvěru parlamentu, bylo jasné, že Katalánsko bude hrát v programu jeho kabinetu jedno z ústředních témat. Potřebnou většinu mu totiž zajistili katalánští separatisté odchodem ze sálu.

Popularita španělského premiéra od té doby výrazně klesla. Částečně za to může i plánované udělení milosti katalánským separatistům. Ti stojí za protiústavním referendem o nezávislosti svého regionu před čtyřmi roky, které předchozí pravicová vláda tvrdě potlačila. 

Nesouhlas pravicových voličů

Trest byl pro katalánské politiky nečekaně tvrdý. Většinu z nich poslal soud na devět až třináct let do vězení. S návrhem na smír v podobě úplného prominutí, který chce Sánchezův kabinet projednat příští týden, ale nesouhlasí téměř dvě třetiny Španělů, a to hlavně pravicových voličů.

„Když se má udělit milost, musí se také projevit lítost a slíbit, že k tomu znovu nedojde. Tito lidé jasně říkají, že toho nelitují a že to udělají znovu,“ tvrdí například podnikatel Carlos Bandecha.

Není to přitom poprvé, kdy Sánchez rozlítil stoupence pravice. Například před dvěma lety nechal přemístit ostatky generála Franca z mauzolea v Údolí padlých, které si nechal sám španělský diktátor vybudovat. Místo sloužilo k setkávání jeho příznivců, kterých je ve Španělsku stále dost.

V minulosti několikrát odepisovaný ekonom Sánchez dokázal, že díky svému talentu pro vyjednávání umí přestát i ty nejhlubší krize.

Když se klasické levicové strany začaly propadat napříč Evropou, španělští socialisté pod jeho vedením dokázali povstat a dvakrát vyhrát volby, a nakonec sestavit první koaliční vládu v novodobých dějinách Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
před 16 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 55 mminutami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 5 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 5 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 9 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...