Španělská vláda udělí milost devíti vězněným katalánským politikům

Španělská vláda hodlá v úterý udělit milost devíti katalánským politikům odsouzeným a uvězněným kvůli snahám o vyhlášení nezávislosti Katalánska v roce 2017. Informoval o tom premiér Pedro Sánchez, kterého citovala agentura Reuters.

Schválením milostí, které musí ještě formálně potvrdit vláda na svém pravidelném zasedání, chce Sánchez zmírnit napětí s Katalánskem a oživit rozhovory mezi centrální vládou a úřady této oblasti na severovýchodě Španělska.

„Konfrontace při řešení žádného problému nepomůže,“ řekl Sánchez v projevu, který přednesl v kultovní budově barcelonské opery během akce, jíž se zúčastnilo asi 300 členů katalánské občanské společnosti. „Aby bylo dosaženo dohody, musí někdo udělat první krok,“ řekl dále premiér. „A právě ten nyní španělská vláda udělá,“ dodal.

„Katalánsko, Katalánci, milujeme vás,“ řekl Sánchez katalánsky na závěr svého pondělního projevu. Opoziční strany však uvedly, že budou usilovat o zvrácení milostí. „Appeasement není alternativa, je to jen odklad, který zajistí novou sílu hrozbě,“ zdůrazňoval po Sánchezově oznámení šéf konzervativní Lidové strany Pablo Casado.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že zhruba 60 procent Španělů je – stejně jako opoziční strany – proti osvobození devíti politiků a aktivistů, kteří byli v roce 2019 odsouzeni až k třinácti letům vězení kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska a jednostranné snaze o vyhlášení nezávislosti tohoto španělského regionu. Průzkumy také ukazují, že téměř polovina obyvatel Katalánska je pro nezávislost na Španělsku.

Vítané, ale nedostatečné, řekl k milostem separatista

Mezi odsouzenými je místopředseda katalánské vlády z doby referenda Oriol Junqueras, který dostal trest třináct let vězení, a někdejší katalánský ministr zahraničí Raül Romeva, jemuž soud vyměřil dvanáctiletý trest. „Neočekávám, že ti, kteří usilují o nezávislost, změní své ideály, ale očekáváme, že pochopí, že není cesty mimo zákon,“ podotkl Sánchez.

Venku mezitím podle Reuters demonstrovaly stovky separatistů požadujících úplnou amnestii. „Milosti jsou maličkost, pravda je, že nám vzali svobodu projevu na všech úrovních, máme svou legitimní vládu ve vězení nebo v exilu, a to je v demokracii velmi vážné,“ řekla jedna z protestujících, 61letá Quima Albalateová.

Separatistický šéf katalánské vlády Pere Aragonès řekl, že milosti jsou vítaným prvním krokem k zahájení dialogu, ale považuje je za nedostatečné. Slíbil, že bude usilovat o nové a povolené referendum. Španělská vláda však podle něj nyní „napravila nespravedlivé rozhodnutí nejvyššího soudu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...