Pedro Sánchez strana 3 z 4

Španělský parlament ve čtvrtek definitivně schválil zákon o eutanazii. Pro novou legislativu se vyslovilo 202 poslanců z 350, proti hlasovalo 141 zákonodárců. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Schválení zákona patřilo mezi cíle levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze, proti byly pravicové strany a katolická církev.

Francie hlásí za úterý 31 518 infikovaných, což je nejvíce od listopadu. Rakouská obec jde do izolace kvůli jihoafrické variantě koronaviru. Maďarsko začalo jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm, která zatím nemá souhlas unijních institucí.

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Premiéři Itálie, Španělska, Řecka a Malty žádají, aby součástí nové migrační a azylové politiky Evropské unie bylo i přerozdělování uprchlíků do všech členských zemí. O dokumentu, který zaslali Evropské komisi Giuseppe Conte, Pedro Sánchez, Kyriakos Mitsotakis a Robert Abela, ve středu informovala španělská média. Podle nich návrh Evropské komise, který byl zveřejněn v září, nenalezl rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Přesídlení není součástí návrhu komise, část členských zemí včetně Česka ho totiž odmítá.

Mezi prvními státníky blahopřál Joeu Bidenovi ke zvolení prezidentem USA kanadský premiér Justin Trudeau. Z tradičních amerických spojenců se vyjádřil třeba také ministerský předseda Velké Británie Boris Johnson, který věří, že společně budou pracovat na tématech klimatické změny, obchodu a bezpečnosti. Bidenovi pogratulovali také český premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman, podle kterého občané USA ukázali, že mají vůli ke změně.

Španělská vláda v neděli na mimořádné schůzce schválila kvůli nárůstu počtu případů nového koronaviru na dva týdny nouzový stav, schválila také zakáz cestování mezi autonomními regiony s výjimkou nutných cest, například do práce, a zákaz nočního vycházení. Informoval o tom deník El País. V Itálii, kde se v noci na neděli střetli odpůrci opatření s policií, vláda ještě zpřísnila opatření proti šíření nového koronaviru. Bary a restaurace budou muset od pondělí zavřít už v šest večer, zcela se zavřou divadla a kina.

Velká Británie registruje nejvyšší počty nákaz koronavirem od května. Premiér Boris Johnson kvůli zhoršující se situaci večer promluví k národu. Před poslanci už nastínil, jak budou vypadat zpřísněná epidemiologická opatření. Od čtvrtka se zkrátí otevírací doba hospod, barů a restaurací, lidé by měli co nejvíce pracovat z domovů. Pokud opatření plánovaná na půl roku nezaberou, vyhrazuje si Johnson zavedení ještě přísnějších pravidel.

Bývalý španělský král Juan Carlos I., který čelí vyšetřování kvůli finančnímu skandálu, se rozhodl odstěhovat ze Španělska do jiné země. Informoval o tom dopisem, který královská rodina zveřejnila na své webové stránce. Dopis je určený Juanovu synovi a současnému králi Felipemu VI. Zatím není jasné, kam se chce bývalý panovník vydat, deník El Mundo ale informoval, že už ze Španělska odjel.

Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

Španělsko vstoupilo do stavu takzvané nové normality. V zemi po 14 týdnech skončil nouzový stav, začala však platit nařízení o nošení roušek na veřejnosti v případě, že nelze dodržet bezpečnou vzdálenost. Všech 47 milionů obyvatel jihoevropské země ale může znovu cestovat mezi regiony a Španělsko až na některé výjimky otevřelo své hranice evropským státům, čehož již využili první turisté.

Už více než 1,5 milionu lidí na celém světě se nakazilo nemocí COVID-19. Podlehlo jí 90 tisíc lidí. V Rusku počet potvrzených případů přesáhl hranici deseti tisíc. Španělští poslanci rozhodli o prodloužení stavu nouze do 26. dubna. Německá kancléřka Angela Merkelová vidí u koronaviru důvod k opatrnému optimismu. Britský premiér Boris Johnson už není na jednotce intenzivní péče, přesunuli jej zpět na běžné lůžkové oddělení. Rekordní nárůst nakažených hlásí Turecko, Rusko a Ukrajina.

Speciálně vypravený francouzský rychlovlak TGV převezl ze Štrasburku dvacet pacientů s těžkým průběhem nemoci COVID-19 do nemocnic na západě země, které nejsou tak vytížené jako zařízení na východě Francie, kde je ohnisko epidemie. Španělsko kvůli pokračujícímu nárůstu nemocných i obětí prodlužuje stav nouze, výrazné omezení pohybu lidí tam bude platit do 11. dubna. Americký Senát v reakci na pandemii koronaviru schválil rekordní finanční balík na podporu ekonomiky v hodnotě 2,2 bilionu dolarů (55,2 bilionu korun). Podle propočtů agentury AP už celosvětový počet registrovaných nakažených přesáhl půl milionu.

Evropské země kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru omezují pohyb osob. Německo potvrdilo, že v pondělí zavede kontroly na hranicích s Francií, Rakouskem, Švýcarskem, Lucemburskem a Dánskem. Výjimky dostanou pendleři či dodavatelé zboží. Britové v příštích týdnech spustí plán, v rámci něhož umístí lidi starší 70 let do čtyřměsíční domácí karantény. Francie začala s limity pro meziměstskou dopravu. Přitvrdilo i Rakousko, které zakázalo akce s více než pěti lidmi. Slovenská vláda oproti tomu vyhlásila nouzový stav, týkající se státních zdravotnických zařízení.

Uprostřed napjaté atmosféry začalo v Madridu první kolo rozhovorů o budoucnosti země. Nejhlubší politickou krizi od smrti diktátora Francisca Franca odstartovalo před třemi lety protiústavní referendum o nezávislosti Katalánska. Několik politiků skončilo ve vězení, při příliš tvrdých zásazích policie utrpěly zranění stovky lidí. Teď se vše vrátilo k jednacímu stolu mezi separatisty a vládou.

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval server listu El País. Bouřka, která se nyní projevila hlavně záplavami v Katalánsku, způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sešla vláda. Vytrvalý déšť zvýšil hladiny řek také na jihozápadě Francie.

Vláda Pedra Sáncheze získala důvěru parlamentu. Pro koaliční kabinet socialistů a radikálně levicového uskupení Unidas Podemos (Společně můžeme) hlasovalo 167 poslanců, proti 165. Vznik vlády umožnila separatistická Republikánská levice Katalánska, jejíž poslanci se zdrželi.

Nové vládě úřadujícího španělského premiéra Pedra Sáncheze se při nedělním hlasování v parlamentu nepodařilo podle očekávání získat důvěru. V úterý se ale bude konat druhé kolo, ve kterém by již Sánchez mohl uspět, napsala agentura Reuters.

Španělská volební komise v pátek zrušila poslanecký mandát v katalánském parlamentu předsedovi vlády tohoto autonomního regionu Quimu Torrovi. Podle agentury DPA tím Torrovi zároveň zaniká nárok na premiérský post. Katalánský nejvyšší soud Torrovi už 19. prosince nepravomocně zakázal na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce.

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias dohodu podepsali před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran. Některé jim ji už přislíbily, katalánská separatistická strana ERC ale levicový kabinet za současné situace podpořit odmítá.

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Španělé jdou v neděli počtvrté za čtyři roky volit parlament. Politici se totiž zatím nedokázali vyrovnat s koncem systému dvou dominantních stran umožňujícím jednobarevné vlády. Vytváření koalic se příliš nedaří a naděje na snadný vznik stabilního kabinetu nepanují ani tentokrát. Ostrý tón do kampaně vnáší nedávný dramatický vývoj kolem katalánského separatistického hnutí.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.