V Tel Avivu opět protestuje asi dvě stě tisíc lidí proti vládní justiční reformě

Nahrávám video

V Izraeli se v sobotu opět demonstruje proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, v sobotu podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

Izraelské demonstranty prostřednictvím videa zveřejněného na Twitteru podpořil španělský premiér Pedro Sánchez, který hovořil jménem Socialistické internacionály (SI). Ta sdružuje více než sto levicových politických stran z celého světa a Sánchez je od loňska jejím předsedou.

„Drazí izraelští přátelé, my jako Socialistická internacionála jsme vždy bojovali za svobodu, rovnost, spravedlnost a demokracii. Drazí přátelé, u nás vždy najdete podporu v boji za demokracii,“ řekl anglicky Sánchez. 

Na Sánchezův vzkaz reagoval izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. „Odpůrci reformy nemají žádnou hranici, neváhají ani poškodit mezinárodní postavení (Izraele),“ uvedl Kohen na Twitteru podle deníku Haarec. „Žádná zahraniční entita nebude dělat rozhodnutí za izraelský lid a jsem si jistý, že to nebyl Sánchezův záměr,“ dodal Kohen, který je členem koaliční vlády, ve které jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

Vláda koncem března oznámila přerušení procesu schvalování reformy

V neděli má začít letní zasedání izraelského parlamentu, na kterém může vládní koalice pokračovat ve schvalování soudní reformy, s čímž začala v únoru. Navzdory kritice ze širokých vrstev společnosti i opakovaným výzvám prezidenta Jicchaka Herzoga k zastavení reformy, pokračovala vláda v jejím schvalování.

Až koncem března vláda oznámila přerušení procesu, což premiér udělal poté, co ho k tomu vyzvalo i několik poslanců jeho strany Likud, včetně ministra obrany Joava Galanta. Ten si kvůli tomu vysloužil oznámení o odvolání z funkce, které ale nakonec Netanjahu zrušil.

Na demonstraci v Tel Avivu vystoupil například izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii Aaron Ciechanover, který varoval, že justiční reforma poškodí i vědecký výzkum. „Věda stojí na základech akademické svobody, kterou nelze oddělit od demokratické a kulturní svobody,“ řekl. Podle něj hrozí, že izraelští vědci budou opouštět zemi, a ti, co žijí v cizině, se do vlasti nevrátí. „Po škodách ekonomických a poškození mezinárodních vztahů i národní bezpečnosti přijde na řadu výzkum a věda,“ dodal.

Hrozí kolaps záložních sil armády

Proti reformě protestují řadu týdnů také rezervisté izraelské armády, z nichž mnozí pohrozili odmítnutím vojenské služby, pokud vláda změny prosadí. V sobotu poslalo 700 elitních vojenských záložníků Netanjahuovi dopis, ve kterém varují před kolapsem záložních sil armády, pokud vláda bude odmítat jednání s opozicí, a dalo ultimátum do 20. května. Dosud se konalo několik jednání vlády s opozicí, ale bez valného výsledku.

Zatímco na protivládních demonstracích se od ledna už vícekrát sešly statisíce lidí, tento týden se poprvé konala větší manifestace na podporu justiční reformy. Přišlo na ni asi dvě stě tisíc vládních příznivců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled