Na sto tisíc Izraelců v ulicích podpořilo chystanou justiční reformu

Přes sto tisíc lidí přišlo v Jeruzalémě demonstrovat na podporu izraelské vlády a její kontroverzní justiční reformy, která má dát více pravomocí vládě při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu. Informují o tom místní média. Už od ledna proti této reformě protestují pravidelně v Tel Avivu a dalších izraelských městech stovky tisíc lidí, k zastavení jejího schvalování opakovaně vyzval i izraelský prezident Jicchak Herzog.

Před izraelským parlamentem, který soudní reformu už v únoru začal postupně schvalovat, se sešli příznivci koaliční vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Někteří měli na klopách odznáčky krajně pravicových stran. I ty jsou totiž vedle ultraortodoxních v koaliční vládě. Mnozí mávali izraelskými vlajkami a volali hesla na podporu vládní reformy.

„Jsem velmi dojat obrovskou podporou tábora, který přišel dnes večer do Jeruzaléma v takovém množství,“ poděkoval ve čtvrtek na Twitteru Netanjahu svým příznivcům.

Na jednom místě se dav vládních příznivců procházel po obrázcích bývalých předsedů nejvyššího soudu a také současné generální prokurátorky Gali Baharavové-Miaraové, podle níž je navíc Netanjahu při prosazování justiční reformy ve střetu zájmů, pokud jde o vliv na jmenování soudců, protože sám je trestně stíhán kvůli obvinění z korupce.

Na demonstraci přišel i šéf krajně pravicové vládní strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič, který je mimo jiné ministrem financí. „Lidé žádají justiční reformu a dostanou ji. Chci na tomto místě říci, že se nevzdáme,“ prohlásil Smotrič. „Většina lidí souhlasí s tím, že reforma soudního systému je pro Stát Izrael správná,“ dodal.

Většina je proti

Reformu ale podle několika nedávných průzkumů většina dotazovaných odmítá, napsal server The Times of Israel. Kritizují ji široké vrstvy izraelské společnosti, a dokonce i stovky izraelských rezervistů pohrozily kvůli ní, že nenastoupí do služby.

Podle mnohých reforma ohrožuje izraelskou demokracii a někteří se obávají i toho, že po soudní reformě budou následovat další zákony, které z Izraele udělají „teokratickou diktaturu“. Někteří také tvrdí, že Izrael se nyní nachází v nejhorší krizi od svého vzniku v roce 1948.

Také izraelský prezident Jicchak Herzog opakovaně vyzval vládu, aby schvalování reformy zastavila a dojednala s opozicí kompromis. Podobně se vyjádřilo i několik poslanců Netanjahuovy strany Likud, včetně ministra obrany Joava Galanta. Ten koncem března vyzval k zastavení schvalování soudní reformy, načež Netanjahu oznámil jeho odvolání, které nakonec stáhl.

Poté premiér oznámil i pozastavení schvalování reformy do dalšího zasedání parlamentu, které má začít za několik dní. Vláda pak o ní několikrát s opozicí jednala, ovšem bez valného výsledku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled