V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.
„Summit se odehrává ve zlomové historické době, proto budeme jednat o nové strategické koncepci. Vítám, že v návrhu strategické koncepce je zmíněn jasný přístup k Rusku a Číně,“ prohlásil před odletem do Madridu premiér Fiala.
Fiala připomněl, že summit bude prvním ve standardním formátu od roku 2018. Několikadenní diplomatické akce se bude český premiér účastnit společně s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Politici před odjezdem vyjádřili podporu vstupu Finska a Švédska do Aliance.
Fiala zdůraznil, že klíčová je pro něj spolupráce EU a NATO a předpokládá, že během českého předsednictví v Radě Evropské unie bude vláda usilovat o přijetí třetího společného prohlášení obou celků.
„Podporujeme silnou, dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO, například v Pobaltí,“ doplnil s tím, že Česko plánuje dosáhnout českého obranného rozpočtu ve výši dvou procent HDP a podporuje zvýšení společného financování Severoatlantické aliance.
Na úvod summitu se premiér Fiala sejde s korejským prezidentem Jun Sok-jolem, se kterým chce probírat investice do nových technologií či jaderné energetiky v Česku.
Pomoc Ukrajině i více vojáků rychlého nasazení
Na třídenním summitu se očekává schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu nebo rozhodnutí posílit počet aliančních vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Podle agentury AFP se budou lídři členských zemí zabývat také vztahem Aliance k Číně.
Na jednání v úterý po třetí odpoledne dorazil americký prezident Joe Biden, který se do Madridu podobně jako někteří další účastníci přesouval z vrcholné schůzky skupiny G7 v Německu.
„Jde o světový summit. Když Rusko napadlo Ukrajinu, rozdrtilo mír v Evropě a normy stanovené po druhé světové válce. Musíme společně reagovat na Rusko. Transatlantická bezpečnost musí být jednotná,“ řekl po příletu Biden na tiskové konferenci se španělským premiérem Pedrem Sánchezem.
Na brífinku Biden zdůraznil, že USA jednají se španělskou vládou o navýšení počtu vojenských lodí na základně u města Rota v Andalusii. Podle deníku El País se obě země neformálně dohodly na navýšení počtu rozmístěných amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke ze čtyř na šest. Počet amerických vojáků na místě by se měl zvýšit z 1200 na 1800.
Před jednáním rovněž zdůraznil španělský premiér Pedro Sánchez význam přístupových jednání. Švédsko a Finsko se podle něj dříve nebo později nakonec stanou součástí NATO. Obě země o vstup do Aliance požádaly po ruské invazi na Ukrajinu, jejich členství ale stále odmítá schválit Turecko. Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan proto první den summitu jednal s vedením Aliance a lídry Švédska a Finska.
Turecko souhlasí s připojením Finska a Švédska
Bezprostředně před začátkem summitu jednali zhruba dvě hodiny kvůli tureckým námitkám k připojení Švédska a Finska vysocí představitelé NATO, Turecka, Švédska a Finska. Země na něm podepsaly memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.
Turecko dříve uvedlo, že nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus. O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu.
Premiér Fiala označil memorandum severských zemí a Turecka za dobrou zprávu. „Padla poslední překážka a nic nebrání tomu, aby se naši severští přátelé stali brzy právoplatnými členy NATO. Představují velké posily pro celou Alianci,“ uvedl v reakci.
Stoltenberg mluvil o klimatu
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu před začátkem setkání mluvil hlavně o závazku Aliance v boji proti klimatickým změnám. „Nebude to jednoduché, ale můžeme to dokázat,“ uvedl. Aliance by se podle něj také měla přihlásit k závazku snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí o pětačtyřicet procent.
Připustil rovněž, že do budoucna může vojenská organizace například začít využívat bojová vozidla na alternativní pohon či další „zelenou“ vojenskou techniku. Klíčový je podle něj fakt, že všechny alianční země se samy zavázaly snižovat emise, což může přispět ke splnění celkového cíle. Do poloviny století by NATO mělo být klimaticky neutrální, dodal šéf Aliance.
Stoltenberg poděkoval Španělsku za organizaci summitu a připomněl jeho angažmá a investice do NATO. Prostřednictvím videokonference se jednání zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nová strategická koncepce NATO
Na summitu budou členské země přijímat takzvanou novou strategickou koncepci. „Po zakládající listině celé Aliance, Washingtonské chartě, je to nejdůležitější dokument NATO,“ připomíná zahraniční zpravodaj ČT v Madridu Petr Zavadil. Koncepce určuje směřování Aliance na dalších zhruba deset let, naposledy byla obnovena v roce 2010.
„O tom, že potřebuje změnu, svědčí například jeden detail, kdy Rusko je v něm označeno za strategického partnera,“ podotýká reportér Zavadil. Zahraniční média předpokládají, že v novém dokumentu bude Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu naopak označeno za hlavní hrozbu Aliance.
