Hasiči spolu s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) zahájili na počátku týdne rozsáhlou kontrolu skládek a zařízení pro nakládání s odpady. Zaměří se při nich na provozy, kde v minulosti hořelo, a na zařízení, která ve velkém pracují s hořlavými materiály, jako je elektroodpad, pneumatiky či plasty. Za tři měsíce chtějí zkontrolovat přes osmdesát zařízení. S požáry skládek se hasiči potýkají často.
V posledních pěti letech hasiči zasahovali u více než dvou tisíc požárů v provozech na skladování nebo zpracování odpadů. Za letošní půlrok jich bylo už přes dvě stě čtyřicet. V červenci hasiči takto likvidovali například požár ve Vysoké Peci na Chomutovsku nebo na skládce plastů v průmyslovém areálu v obci Buk na Přerovsku. V červenci hořelo také v Ústí nad Labem nebo v Horní Suché.
Jeden z největších požárů skládky likvidovali hasiči v dubnu v Rynholci ve středních Čechách. Hořely plasty a lesní porost. Oheň hasili téměř pět dnů. Podle vyšetřovatelů odpad někdo úmyslně zapálil.
Víc plastu, než jsou schopni zpracovat
Nedávné požáry zejména v zařízeních na zpracování plastu ukázaly podle ředitele České inspekce životního prostředí Petra Bejčka na časté porušování zákonů a provozních řádů. „Zařízení za účelem okamžitého zisku přijímají více plastu, než jsou schopna zpracovat, přičemž odpady se následně hromadí do enormních množství a jsou skladovány i mimo místa k tomu určená,“ podotkl Bejček.
Kontroly se proto zaměří zejména na dodržování kapacity, způsob manipulace s odpady a jejich skladování. Hasiči budou prověřovat stavby i otevřené plochy. „Nám jde o to zmonitorovat, jak skládky v praxi vypadají, jestli jsou tam požárně bezpečnostní zařízení, dostatečné odstupy, příjezdové komunikace. A v neposlední řadě dostatek a přístup k požární vodě,“ popsal náměstek Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós.
Škoda je sice malá, ale náklady na zásah vysoké
Požáry skládek představují pro hasiče specifické a velmi náročné zásahy. Rozsáhlejší požáry trvá uhasit přes osm hodin, přičemž na likvidaci se podílejí desítky hasičů a velké množství techniky. „Formální škoda je sice malá, protože shoří ‚nevyužívaný‘ odpad, ale náklady na zásah jsou obrovské a zplodiny mají potenciál ohrozit obyvatele v okolí,“ řekl ředitel HZS Vladimír Vlček.
„Kromě zplodin hoření jsou to zbytky a hasební voda, která jde do půdy. Má to obrovský vliv na životní prostředí. To znamená, že u těchto zásahů vždycky varujeme obyvatelstvo v okolí,“ vysvětlil Miklós.
Náklady na jeden zásah se často pohybují v řádech desítek milionů korun. Výsledky kontrol budou sloužit také jako podklad pro další preventivní a legislativní kroky v této oblasti.
