Plasty strana 4 z 5

Člověk za týden průměrně vypije a sní dva tisíce částeček umělé hmoty menších než jeden milimetr o celkové váze pěti gramů. To odpovídá hmotnosti kreditní karty. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců 90 procent plastů pochází z vody, část ale člověk přijme i z piva, soli nebo korýšů. Ročně to tedy znamená přes 100 tisíc částeček.

Průměrný dospělý člověk žijící v USA za rok sní přinejmenším padesát tisíc částic mikroplastů. Tvrdí to první velká studie na toto téma, která vyšla ve vědeckém žurnálu Environmental Science and Technology. Podle autorů má největší dopad na přijímání mikroplastů pití nápojů v plastových lahvích a jejich množství navíc může být ještěš vyšší, protože všechny potravinové zdroje se nepodařilo analyzovat.

Zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Resort tak reaguje na výzvu iniciativy Zálohujme, která je složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod a zálohový systém prosazuje.

Ceny pohonných hmot dál rostou, tento týden řidiči platí za litr Naturalu 95 v průměru 33 korun a 70 haléřů, zhruba o korunu méně pak stojí nafta. Kromě ceny klasických paliv se stále častěji řeší i množství emisí, které z nich vzniká. Evropská unie rozhodla, že do roku 2030 se musí snížit u aut zhruba o třetinu, i to je důvod, proč se v laboratořích po celé Evropě snaží vědci najít alternativu, která by naftu a benzín mohla nahradit nebo aspoň doplnit. V Litvínově se teď testují například paliva s dřevní štěpkou nebo z jehličí.

Členské země Evropské unie formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. Stopka se týká například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy. Cílem opatření je snížit množství plastového odpadu a státy Unie nyní mají nejvýše dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních zákonů.

Téměř 240 tun plastu zaneslo kdysi nedotčené tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu. Vědci odhadují, že se tam nachází přes 414 milionů kusů plastového odpadu, včetně milionů umělohmotných bot. Žabky a sandály ale nejsou hlavním problémem, většina odpadu je skryta pod pískem, napsal server BBC.

Hnědé popelnice na bioodpad v Brně zatím nebudou. Jeden z projektů participativního rozpočtu Dáme na vás přitom navrhoval rozmístit po městě téměř čtyři stovky hnědých kontejnerů. Odbor životního prostředí i Kancelář architekta města Brna ho ale shodně zamítly jako neproveditelný. V ulicích už by barevných nádob podle nich bylo moc a náklady na svoz by byly příliš vysoké.

Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast. Nelze je totiž odhodit do žlutých kontejnerů na plasty a nejsou zcela rozložitelné, upozorňovali experti v rámci konference ke kampani Dost bylo plastu. Řešením jsou podle odborníků opakovatelně použitelné plasty, například v podobě zálohovatelných kelímků.

Americká výprava Five Deep Expeditions vytvořila nový rekord v hlubokomořském ponoru. Pod hladinu oceánu klesla do hloubky 10 928 metrů a dostala se skoro až na úplné dno Mariánského příkopu. Předchozí rekord tak překonala o 16 metrů a Victor Vescovo se stal teprve třetím člověkem v historii, který se dostal do podobné hloubky. Na místě objevil čtyři dosud neznámé druhy korýšů, ale i plastový odpad.

Plastové tašky, které by měly být rozložitelné, ve skutečnosti v přírodě vydrží nejméně tři roky – aniž by se začaly rozkládat. Varuje před tím nová studie, která tento fenomén zkoumala.

Země západního Balkánu stále nemají efektivní systém likvidace odpadu, přestože už přijaly část evropské legislativy a usilují o členství v Evropské unii. Celý region by se mohl chlubit fascinující přírodou, patří ale mezi nejznečištěnější kouty kontinentu.

Je to záhada, která vědce mate už léta: v oceánu končí každoročně miliony tun plastů – ale na povrchu je vidět jen malé procento tohoto odpadu. Na mořském dně je ho také málo, tak kam se ztratí ten zbytek? Teď se vědcům podařilo vytvořit počítačový model, který ukázal překvapivou věc: plasty se v různých mořích rozkládají v různých hloubkách. Lišit se může až o tisíce metrů.

Na 80 tisíc dobrovolníků se v sobotu snažilo zbavit zemi odpadků a černých skládek. Pátý ročník projektu Ukliďme svět, ukliďme Česko se zaměřil hlavně na pneumatiky odhozené u silnic, v lesích nebo řekách. Sobota byla hlavní úklidový den, na celé jaro je ale v plánu přes 3000 různých akcí, do kterých se může zapojit každý.

Britským vědcům se podařilo vytvořit umělou hmotu z krunýřů humrů. Ty běžně končí na skládkách, ale anglický start-up z nich vyrábí zcela rozložitelné plastové tašky, které nezatěžují životní prostředí.

Evropská unie se přiblížila zákazu plastových výrobků na jedno použití, když tento krok podpořil Evropský parlament. Opatření, které ještě musí schválit členské státy a které by mělo začít platit za dva roky, se bude týkat například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků. Nahradit je mají ekologičtější materiály.

Mladá velryba, kterou vyplavilo moře na pobřeží Filipín, zemřela na šok poté, co pozřela přes čtyřicet kilogramů plastových tašek. Oznámili to mořští biologové a dobrovolníci, kteří pracují pro D'Bone Collector Museum na filipínském ostrově Mindanao. Mořští biologové objevili ve vnitřnostech uhynulého kytovce 16 plastových pytlů na rýži a velké množství umělohmotných nákupních tašek.

Znečištění oceánů mikroplasty stále stoupá, věda ale dosud plně neodhalila, jak velký je dopad těchto miniaturních umělohmotných částic na zdraví organismů. Změnit to chtějí izraelští biologové, kteří tento fenomén studují na sumkách, bezobratlých tvorech evolučně podobných člověku.

Patří do kontejneru, nebo spíš zpátky do obchodu? V Česku pokračuje diskuse o tom, jestli by země neměla, například po vzoru Německa, zavést zálohy na PET lahve. Část výrobců nápojů je pro, část proti – stejně jako například obce. Většina účastníků středečního setkání Spotřebitelského fóra se shodla, že navrhovaný systém záloh není nutný. Podle zastánců změny by ale zálohy pomohly snížit množství PET lahví odhozených v přírodě.

Vědci varovali před dopadem šíření plastového znečištění do těch nejvzdálenějších míst planety poté, co našli části umělé hmoty ve vejcích ptáků žijících v Arktidě.

Turecko chystá po zpoplatnění plastových tašek další opatření v boji s odpadky. Vláda chce kupříkladu zavést zálohované obaly na všechny nápoje. Drtivá většina odpadu ale dál končí na skládkách, případně v moři.

Pracovní skupina Zálohujme chce v Česku zavést zálohový systém na PET lahve. Podle jejích údajů se v Česku k recyklaci odešle 57,5 procenta PET lahví, zavedení záloh by podle ní snížilo dopady výroby a recyklace těchto plastových obalů na životní prostředí o 28 procent. Skupina vychází z výsledků studie, kterou zveřejnila v úterý.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) navrhla zakázat záměrné přidávání mikroplastů do produktů, jako je kosmetika, detergenty a zemědělská hnojiva. Drobné části plastů, které znečišťují řeky a oceány, stále více vyvolávají obavy vědců z jejich vlivu na mořské ekosystémy, napsala agentura Reuters.

Během končícího roku přinesl web ČT24 tisíce materiálů o důležitém dění v České republice, ve světě, ale také třeba o zajímavých tématech z oblasti vědy. Které články vás zaujaly vůbec nejvíce?

Izraelští vědci popsali proces, jak vyrobit bioplasty, které ke svému vzniku nepotřebují ani vodu, ani půdu – tedy zdroje, který jak této zemi, tak celému lidstvu stále více scházejí. Nejvhodnější je pro země typu Izraele nebo Číny.