V rybích školkách u Havaje je sedmkrát víc plastů než ryb, ukázal výzkum

Plasty se dostávají do potravního řetězce neočekávanou cestou – skrze larvální stadium malých rybek velkých jako špendlíková hlavička. Umělých hmot je zřejmě na klíčových místech v oceánech mnohem víc, než se čekalo. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na rybí školky u Havajského souostroví.

Droboučké ryby ve stadiu larev se nejčastěji živí u mořské hladiny, tedy na místě, kde bývá nejvíc dostupné potravy. Ale ve stejném prostředí se také akumulují mikroplasty, které jsou podobně velké jako larvy. Podle nového výzkumu zveřejněného v odborném žurnálu PNAS je to problém, protože plastů je nyní na těchto místech sedmkrát víc než larev – a místo rybiček končí v žaludcích větších ryb kusy umělé hmoty.

„Jde o zřejmě nejzranitelnější stadium života ryb žijících v otevřených vodách,“ uvedla Anela Choyová, oceánografka ze Scrippsova institutu v Kalifornii. Na tomto výzkumu sice nepracovala, ale věnuje se dlouhodobě akumulaci plastů v mořských organismech.

Oceán plný plastu

Autoři této studie se rozhodli studovat larvální stadium ryb, ale po několika týdnech zjistili, že ve skutečnosti studují mikroplasty – ve vodě jich bylo totiž mnohokrát více než rybek. Larvální stadium ryb je přitom nesmírně důležité pro jejich další vývoj. „Víme o něm hrozně málo – co ryby dělají, čím se živí a jak vlastně najdou cestu od hladiny do míst, kde normálně žijí,“ popisuje Jonathan Whitney, který výzkum vedl.

Z dřívějších studií vyplývá, že plankton i další živiny se shromažďují v oblastech u hladiny, které pak slouží jako „školky“ pro mladé rybky. Whitney společně se svými kolegy studoval tyto školky u západního pobřeží Havaje. Výzkum trval tři roky; biologové během něj speciálními sítěmi odebrali vzorky od hladiny.

Našli v nich přes 11 tisíc rybek v larválním stadiu; jednalo se přitom o nejrůznějších druhy ryb z různých částí oceánu. To podle přírodovědců dokazuje, jak důležité jsou tyto oblasti pro správný vývoj řady rybích druhů. Sítě v těchto lokalitách zachytily osmkrát více ryb než v jejich okolí.

Už během počítání ryb se ale ukázalo, že ryby jsou přesto v sítích v menšině – nečekaně je mnohokrát převyšovaly mikroplasty. „Stačí pět minut výzkumu na první pohled křišťálově čisté vody a najdete v ní 10 tisíc kousků plastu,“ popsal Whitney.

Vědci zjistili, že osm procent larev zkonzumovalo mikroplasty o velikosti jejich kořisti. Podle Taylora to znamená velký problém – většina těchto rybek zemře, než dosáhne dospělosti, takže jsou velmi zranitelné. Když konzumují místo potravy plast, jejich zranitelnost to ještě zvyšuje.

Neexistuje sice zatím žádný přímý důkaz o tom, že by mikroplasty způsobovaly zdravotní komplikace, ale nepřímé dopady jsou jednoznačné: když si ryby plní útroby místo potravou umělou hmotou, chybí jim pak energie pro běžné životní činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 3 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 5 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 6 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...