Mezinárodní vědecký tým zkoumal výskyt mikroplastů v atmosféře několika srovnatelně velkých metropolí světa. Zjistil, že nejhůře je na tom Londýn – množství umělohmotných částeček je v jeho ovzduší největší. Studie vyšla v odborném časopise Environment International.
V Londýně se snáší z nebe mikroplasty. Vědci nenašli jediný vzorek bez umělých hmot
Vědci konstatovali, že právě města jsou hlavním zdrojem mikroplastů, které pak pronikají dále do přírody – prostřednictvím počasí a meteorologických jevů.
Mikroplasty vznikají rozbitím nebo poškozením větších kousků umělých hmot, jako je třeba plastový odpad – ale také z vláken, z nichž se vyrábí oblečení. Evropská unie už navrhla, aby se mikroplasty nesměly používat v produktech úmyslně.
Vědci v rámci nynějšího výzkumu sbírali mikroplasty během zimy roku 2018 – zajímaly je částečky, které „pršely“ z nebe na speciálně připravené navlhčené skleněné desky. Odebrané vzorky filtrovali a pak zkoumali, aby se pokusili přijít na to, z jakých zdrojů umělé hmoty pocházejí.
Zjistili přitom řadu doposud neznámých faktů:
- Mikroplasty se nacházely ve všech vzorcích, které byly v Londýně odebrané.
- Množství nasbíraných mikroplastů bylo v Londýně vyšší než v Hamburgu, Paříži a čínském Tung-kuanu.
- V Londýně je koncentrace mikroplastů asi dvacetkrát vyšší než v Pyrenejích.
- Asi 92 procent vláken mikroplastů pochází z umělohmotných textilií – od oblečení přes průmyslové tkaniny až po koberce.
- Jen minimum mikroplastů pochází z větších umělohmotných výrobků, jako jsou rozložitelné tašky nebo polystyren.
- Mikroplasty se velmi snadno dostávají do vzduchu a překonávají tak vzdálenost průměrně 95 kilometrů.
„Nejvyšší koncentrace mikroplastů je v atmosférickém prachu, velký vliv měly lokální zdroje mikroplastů,“ uvedla hlavní autorka studie Stephanie Wrigghtová. „Nejčastějším typem byla vlákna, což je velmi podobné tomu, co víme o mikroplastech v oceánech. Nevíme ale, odkud přesně pocházejí, ani jak dlouho ve vzduchu mohou vydržet. A právě tyto informace jsou klíčové pro to, abychom pochopili jejich potenciální hrozbu přírodě,“ doplnila.
Vliv mikroplastů na zdraví
Přestože dopad mikroplastů na lidské zdraví je stále ještě neznámý, objevují se první studie, které naznačují, že dělníci, kteří s nimi často pracují, trpí častěji chronickými záněty dýchacích cest.
Problém je, že mikroplasty se prakticky vždy spojují s dalšími rizikovými faktory, takže je složité vyhodnocovat jen jejich přímý dopad.
Prokazatelně ale mikroplasty mají negativní dopad na některé živočichy – zejména na bezobratlé.