Plasty vydrží v oceánu víc než tisíc let, ukázal výzkum kostiček dětské stavebnice

Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice LEGO – a tyto hračky, z nichž se staly škodliviny, nikam v dohledné době nezmizí. Nový výzkum, o kterém informoval zpravodajský server Science Alert, zjistil, že klasickým kostičkám LEGO může trvat 100 až 1300 let, než se v moři zcela rozloží – podle složení plastu a mořských podmínek, jimž jsou vystaveny.

V roce 1997 spadl z lodi do moře kontejner obsahující téměř pět milionů dílků stavebnice LEGO. Odhady také uvádějí, že více než dva miliony kostiček spláchly děti do záchodu. Neznámý počet z nich mohl také skončit v mořích – podle toho, jak účinné bylo v 70. a 80. letech minulého století zpracovávání odpadních vod.

Během posledního desetiletí dobrovolnické organizace jako je Projekt LEGO ztracené na moři posbíraly tisíce plastových kousků z pláží. Ale pokud jsou tyto hračky tak bytelné, jak naznačuje nový výzkum, se vší pravděpodobností se budou tyto malé kostičky na vlnách pohupovat ještě celá staletí.

„LEGO je jednou z nejoblíbenějších dětských hraček v dějinách a součástí jeho půvabu vždy byla jeho odolnost,“ řekl Andrew Turner z Plymouthské univerzity, který studuje chemické vlastnosti mořských odpadů. „Je navržené tak, aby se z něj stavělo a skládalo, takže nijak zvlášť nepřekvapí, že ani po desetiletích v moři není moc poškozené,“ dodal.

Plasty v moři vydrží nečekaně dlouho

Vědci sesbírali 50 kostiček na plážích jihozápadní Anglie a porovnali vzorky mořem putujících kostek s archivními kostičkami v původním stavu. Klasické kostky se vyrábějí z akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS). A i když společnost LEGO doufá, že do roku 2030 bude používat udržitelnější materiály, tento houževnatý polymer už napáchal škody víc než dost.

I když kostky nalezené na pláži vykazovaly různý stupeň oslabení, zažloutnutí, ohlazených hran, prasklin a dalších defektů, vědce překvapilo, že zůstaly prakticky vcelku.

„Na základě srovnání hmoty zhruba 40 let starých vzorků odhadujeme jejich setrvání v mořském prostředí v řádu stovek roků,“ napsali autoři studie. Jak se konkrétně tyto vzorky do mořského prostředí dostaly, není známo, ale odpovídají kostkám prodávaným v 70. a 80. letech. A navzdory desetiletím stráveným v moři jsou na tom stále relativně dobře.

Pobytem v moři se jim ohladily hrany, jejich plastový lesk zmatněl, obrousily se spojovací výstupky a barvy vybledly. Ale stále jsou jednoznačně rozpoznatelné.

Plasty, jako je ABS, jsou pro nás příliš nové, abychom věděli, co se s nimi stane z dlouhodobého hlediska. Studie, jako je tato, nám poskytují představu, jak si zatím vedou. Autoři uvádějí, že se životnost kostek LEGO dá srovnat s životností průhledných plastových lahví – a stejně jako ony představují riziko pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.