Plastový odpad v oceánech zraní stovky žraloků ročně, varuje výzkum

Stovky žraloků a rejnoků se ročně zamotají do plastového odpadu v oceánech – a většina zvířat zřejmě na tato zranění umírá. Popsal to nový výzkum oceánologů z univerzity v britském Exeteru.

Autoři tohoto výzkumu pracovali dvěma metodami: jednak v takzvané metastudii analyzovali všechny větší starší výzkumy, které se týkají dopadů plastu na paryby, a současně rozebrali zprávy na Twitteru o zraněných zvířatech.

Příklady zraněných žraloků
Zdroj: Endangered Species Research

Vědci našli důkazy o nejméně tisícovce zdokumentovaných případů, kdy se nějaká paryba zamotala do plastového odpadu v moři. Přitom tomuto výzkumu se zatím věnovalo jen minimum expertů, takže skutečných případů bude mnohem více.

Malý problém uvnitř obřího problému

Podle autorů studie není tento problém kritický – žraloků a dalších paryb zatím kvůli plastovému odpadu umírá mnohem méně, než lidé těchto zvířat uloví. Podle kvalifikovaných odhadů za rok lidstvo uloví kolem 100 milionů žraloků; tisícovka uhynulých kvůli umělohmotnému odpadu je jen zrnkem písku na poušti. Ale jejich utrpení podle vědců nelze přehlížet.

„Jedním příkladem v této práci je žralok mako, kolem jehož těla je těsně ovinuté rybářské lano,“ uvedl mořský biolog Kristian Parton. „Tento žralok očividně rostl i poté, co se do lana zamotal, takže se provaz, který už byl porostlý škeblemi, parybě zařezával stále více do těla. Tam mu poškodil nejen kůži a vnitřní orgány, ale zasáhl dokonce i páteř,“ dodal vědec.

„I když si nemyslím, že by plastový odpad představoval velkou hrozbu pro budoucnost žraloků a rejnoků, je důležité chápat rozsah hrozeb, jimž tyto druhy čelí – a oba jsou mezi těmi nejohroženějšími v oceánech,“ vysvětlil Parton.

Podle něj je tu ještě další aspekt – a to práva zvířat. Plasty totiž parybám způsobují rozsáhlá poranění, která jsou kvůli jejich povaze nesmírně trýznivá. „Kvůli jiným, větším hrozbám, jako je nadměrný rybolov, jsme problém plastového odpadu ignorovali,“ shrnul klíčové sdělení profesor Brendan Godley.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Endangered Species Research

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mor poprvé zabíjel na Sibiři. Vědci našli osady, které smetl před více než pěti tisíci lety

Mor zabíjel lidi mnohem dříve, než se vědci domnívali. Odhalili teď stopy zatím neznámého kmenu této nemoci, která ničila osady lovců a sběračů na Sibiři před 5500 lety, Nová studie současně naznačuje, jak se lidé mohli těmito bakteriemi nakazit.
před 59 mminutami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 2 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 20 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 21 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 23 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
včera v 13:02

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
včera v 11:45

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
včera v 10:56
Načítání...